Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI) Evropské komise vydalo strategický dokument zaměřený na výzkum a inovace.
Dne 3.8. byla aktualizována Pravidla pro žadatele a příjemce z OP PIK - obecná část.
Projekt financovaný Evropskou unií Helix Nebula Science Cloud zveřejnil výzvu k podávání návrhů projektů.
Evropský parlament zveřejnil informace o regionech NUTS-2 ve vztahu k naplnění strategických cílů Evropa 2020.
Začalo to v Mnichově, dne 26. března 1949. Tehdy vznikla Fraunhoferova společnost, jež si do názvu vetkla jméno bavorského optika a vynálezce Josepha von Fraunhofera. Jejím úkolem bylo a je propojovat vědění s průmyslovým využitím, čemuž se 67 let po založení věnuje 67 oborových výzkumných ústavů po celém Německu.
„Založení naší kontaktní kanceláře je možné v každé průmyslové hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu. Její roční rozpočet je 2,1 miliardy eur čili asi 57 miliard korun.
„S českými vědeckými ústavy máme přes padesát spoluprací. Zajímáme se o nová výzkumná centra v Česku – například laser ELI. A máme též zájem o rozvoj další vědecké spolupráce,“ říká Martin Stratmann, jenž předsedá německé vědecké společnosti MaxPlanck Gesellschaft (MPG). Ta v Německu zastřešuje činnost více než 80 elitních vědeckých ústavů, v nichž dnes působí osmnáct nositelů Nobelovy ceny. Její roční rozpočet činí impozantních 44 miliard korun.
Čeští „humboldtiáni“ by měli sebevědomě propagovat svou vlast, to, že i ona má vědě co nabídnout, říká profesor Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace.
Britské referendum o vystoupení Spojeného království z Evropské unie otevírá řadu otázek, mimo jiné také o budoucích podmínkách pro britské vědce a akademické instituce. Společné finanční mechanismy EU jsou totiž v současnosti zásadním faktorem pro vědy v evropských zemích a granty Evropské výzkumné rady jsou obecně uznávanou značkou špičkové vědy. V prostředí současné vědy je rovněž zásadní vazba jednotlivých institucí na celoevropské sítě výzkumných infrastruktur, bez jejichž podpory některé typy výzkumu prakticky nelze úspěšně realizovat. Lze tedy očekávat, že po odchodu Velké Británie z EU se podmínky pro výzkum v Británii zkomplikují. Podle průzkumů realizovaných britskými odbornými periodiky až 40 procent britských akademiků hodlá zvažovat v případě brexitu odchod do jiné země.
Hospodářské noviny spekulují, že by nám brexit mohl přihrát špičkové zahraniční vědce. Jde myslím jen o zbožné přání. Pokud brexit mezi zahraničními vědci v Británii vyvolal obavy a nejistoty, tak přesun do Česka by pro ně dnes byl cestou z deště pod okap.
Strana 741 z 746