Začalo to v Mnichově, dne 26. března 1949. Tehdy vznikla Fraunhoferova společnost, jež si do názvu vetkla jméno bavorského optika a vynálezce Josepha von Fraunhofera. Jejím úkolem bylo a je propojovat vědění s průmyslovým využitím, čemuž se 67 let po založení věnuje 67 oborových výzkumných ústavů po celém Německu.
Instituty se například zaměřují na aplikovanou optiku, bezpečnostní technologie, biomedicínské inženýrství, komunikační systémy, průmyslovou matematiku, lasery, elektroniku nebo výrobní a dopravní technologie. Z logiky věci jsou blízké hi-tech firmám. „Máme s Fraunhoferem několik společných projektů, jež jsou pro nás prestižní,“ říká Petr Konvalinka, rektor ČVUT, čímž dokládá, jaký zvuk společnost má.
Skoro 60 miliard korun ročně
„Fraunhoferova společnost je pro mne důkazem, že je možné systematické pojetí výzkumu v oblasti aplikací,“ řekl LN Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské v Ostravě. Podle něj může být Fraunhoferova společnost vzorem Česku ve spolupráci s průmyslem, ale i v tom, že vynikající výzkum se nemá zúročit pouze v top vědeckých článcích, ale i v inovacích.
Tomu napomáhá jedinečný styl financování – někdy dokonce nazývaný jako „Fraunhofer model“. Způsob, kdy firmy přidávají k veřejným penězům a grantům svá eura, kvitoval v nedávném rozhovoru LN i Michael Valášek, děkan Strojní fakulty ČVUT. „V podstatě je to tak, že téměř třetinu peněz získáváme v rámci základního financování z veřejných prostředků, přičemž devadesát procent pochází od spolkové vlády a desetina od spolkových zemí, v nichž dané instituty sídlí,“ vysvětluje prezident společnosti Reimund Neugebauer. Druhá třetina pochází z dotačních prostředků, ať již od spolkové vlády, spolkových zemí, nebo z EU, kde si příjemci konkurují s ostatními výzkumnými organizacemi, univerzitami i privátními subjekty. A třetí třetina financování přichází přímo z ekonomiky.
„Objem prostředků na výzkum tak činí ročně 1,8 miliardy eur, náš celkový roční rozpočet pak 2,1 miliardy eur,“ upřesnil pro LN šéf Fraunhofer-Gesellschaft. To je zhruba šedesát miliard korun čili asi dvojnásobek státního rozpočtu na celou českou vědu ročně. Je to dost, nebo by německý obr potřeboval ještě víc? „Kdybych byl zcela spokojen, tak bych samozřejmě šel do důchodu,“ usmívá se při odpovědi Neugebauer, zatímco si pochvaluje systém financování německé vědy, ale i takzvaný pakt pro výzkum který mají všechny výzkumné organizace uzavřený se spolkovou vládou. Ten už zaručil plynulé navyšování rozpočtů o pět procent za minulých pět let a na dalších pět let navyšování o tři procenta.
„Vorbild“ pro české aplikace
Německou „nadaci“ pro aplikovaný výzkum chválí též profesor Miroslav Václavík z VÚTS Liberec, jenž s jedním Fraunhoferovým ústavem v Chemnitzu spolupracuje. V novém Centru rozvoje strojírenského výzkumu (CRSV) v Liberci jsou dva experti z Fraunhoferu ve výzkumné radě. „Fraunhofer si můžeme vzít za vorbild, za příklad, když to tak v Německu po desítky let funguje,“ dodává Václavík, jenž také působív Technologické agentuře ČR.
„Fraunhofer je špičková vědeckovýzkumná organizace, která má perfektní napojení na praxi. A to je v Česku pořád slabinou, již je třeba zlepšit,“ míní Karel Rais, emeritní rektor VUT Brno.
Autor: Martin Rychlík
Text byl publikován v Lidových novinách dne 4.5.2016.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Martin Rychlík
