Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
Jsou plány genderové rovnosti příležitost zrevidovat vlastní fungování a nastavení organizace, nebo jsou pouze povinnost, kterou je nutné splnit, aby mohla instituce žádat o evropské finance? Podívali jsme se, jak jejich zavedení změnilo podmínky na českých výzkumných institucích.
V rámci mezinárodního konsorcia CResPulse by měl vzniknout nový typ inteligentního kardiostimulátoru. Ten zvládne okamžitě reagovat na specifika pacientova těla a přispěje tak k úspěšnější a individuálně přizpůsobené léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Součástí konsorcia jsou také vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Práce na prototypu začaly v ICRC s nástupem léta, odhaduje se, že do deseti let by se mohl přístroj začít používat v běžné klinické praxi.
Bouře, krupobití, tornáda, ale i krásné, příjemné a vyrovnané počasí nám nabízí naše planeta. A meteorologové se ho snaží co nejpřesněji předpovědět. O tom, jak se to dělá a co je k tomu potřeba, jsme hovořili s Petrem Zacharovem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který o počasí říká: „Málokterá fyzika je denně takhle dobře vidět a je navíc i poměrně dobře představitelná.“
Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou sociální, politickou a ekonomickou nestabilitu.
„Každá zkušenost, ať už pozitivní nebo negativní, je dobrá. Díky rozbitému přístroji jsem se třeba naučila skvěle připravovat výzkumné vzorky, což se mi hodí do teď,“ říká vědkyně Aneta Kholová, která se věnuje výzkumu nanovláken na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy a za svou disertační práci obdržela cenu Dimitrise N. Chorafase.
Mluví se o nich jako o speciálních jednotkách imunitního systému. Jejich hlavními úkoly jsou zabíjet a regulovat. Mezi světové průkopníky výzkumu iNKT buněk patří Laboratoř nádorové biologie a imunoterapie Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, kterou vede Monika Holubová.
Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů… Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? Mnoho zajímavostí o řádění živlů prozradili experti z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Strana 30 z 747