Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů… Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? Mnoho zajímavostí o řádění živlů prozradili experti z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého.
Letošní vydání prestižního světového žebříčku vysokých škol ARWU (Šanghajský žebříček) znovu potvrdilo stabilní pozice českých univerzit mezi tisícovkou nejlepších, první stovka je nám stále vzdálená. Nejvýše se umístila Univerzita Karlova, následovaná Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého v Olomouci. Pořadí předních světových univerzit také zůstává stabilní.
Špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem. K takovému zjištění dospěli fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu. Zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.
Lidské tělo je převážně tvořeno vodou – naše buňky, orgány a tkáně fungují ve vodném prostředí. Když do tohoto prostředí vstupuje umělý materiál, například při implantaci, je klíčové, aby byl co nejvíce kompatibilní. Právě tento cíl sleduje výzkum vodivých hydrogelů, které kombinují schopnost vést elektrický proud a zároveň napodobují mechanické vlastnosti živé tkáně.
Paris-Saclay, ambiciózní projekt Francie, jehož cílem je vytvořit jeden z předních světových vědeckých a technologických klastrů, resp. vědecko-technických parků („francouzské Silicon Valley“), se po patnácti letech rozvoje za vlád prezidentů Sarkozyho, Hollanda a Macrona blíží svému dokončení.
Dne 1. března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny v systému doktorského studia Ladislav Krištoufek, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.
Otázka „Jak si má management velké firmy vybrat nejvhodnější model spolupráce se startupy?” zůstávala dlouho nezodpovězená. Studie výzkumníků Ferhata Demira a Martina Lukeše z VŠE v Praze nově přináší přehled konkrétních modelů spolupráce mezi startupy a korporátem. A doplňuje tyto modely o sedm klíčových kritérií, podle kterých by si korporace měly startupy vybírat. Výsledkem jejich práce je tak praktický nástroj, který mohou využít jak korporátní manažeři, tak i startupy.
Škrty a další restrikce amerického prezidenta Donalda Trumpa už řadu měsíců tvrdě dopadají na vědecko-výzkumné prostředí v USA. V médiích je možné číst o příchodu vědeckých pracovníků z USA do Evropy, o přípravě finančních programů pro jejich přijetí na evropských vysokých školách a ústavech. Jaká je situace na českých školách a výzkumných pracovištích? Jak se cítí Američanka u nás a jakou si přivezla zkušenost Češka z USA?
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Nyní se právě do Prahy stěhuje.
Strana 31 z 747