Škrty a další restrikce amerického prezidenta Donalda Trumpa už řadu měsíců tvrdě dopadají na vědecko-výzkumné prostředí v USA. V médiích je možné číst o příchodu vědeckých pracovníků z USA do Evropy, o přípravě finančních programů pro jejich přijetí na evropských vysokých školách a ústavech. Jaká je situace na českých školách a výzkumných pracovištích? Jak se cítí Američanka u nás a jakou si přivezla zkušenost Češka z USA?
V červnu letošního roku oslovil portál VědaVýzkum.cz znovu vybrané české vysoké školy s otázkami týkajícími se lákání a přijímání vědců ze Spojených států, kteří zemi opouštějí z důvodů nejistoty plynoucí z Trumpových vládních nařízení. Chtěli jsme zjistit, zda se situace nějak změnila od dubna 2025, kdy jsme se institucí zeptali poprvé.
Lákáme nebo nelákáme vědecké kapacity z USA?
Z odpovědí na otázku, zda na českých vysokých školách a výzkumných ústavech již zaměstnali nějaké vědce a vědkyně z USA, vyplynulo, že většina dotázaných institucí nikoho takového nezaměstnala. Je však zřejmé, že některé instituce zvýšený zájem zaznamenaly: „Vnímáme jejich zvýšený zájem – v probíhajícím výběrovém řízení jsme zaznamenali větší počet uchazečů z USA. Někteří v motivačním dopisu přímo svůj zájem o pozici na CEITEC se současnou situací v USA spojují. Nicméně teprve budoucí jednání ukáží, jestli jsme schopni těmto kandidátům nabídnout dostatečně atraktivní podmínky. Stále totiž platí, že věda je v USA často financována ze soukromých zdrojů, což je samozřejmě pro nás významná konkurence,“ uvedla vědecká tajemnice CEITEC MUNI, Nikola Kostlánová.
Nejaktivnější je v lákání amerických vědeckých kapacit Masarykova univerzita (MU). „V letošním roce už jsme na Masarykovu univerzitu přijali tři talentované vědce přicházející z USA, kteří u nás plánují vybudovat svoje výzkumné týmy. Byli přijati do interního grantového schématu MASH StG/CoG a získali tak financování na dobu čtyř let. Na další nábor vědců z USA jsme připraveni a vypisujeme novou výzvu Grantové agentury Masarykovy univerzity v rámci schématu MASH (Masaryk University Award in Science and Humanities),“ sdělila Šárka Pospíšilová, prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium. K financování přicházejících vědeckých kapacit dodala: „Rozpočet interní grantové agentury GAMU je přibližně 70 mil. Kč ročně a právě kvůli podpoře nových výzkumníků z USA plánujeme roční rozpočet dále navýšit.“
Všechny dotázané instituce deklarovaly otevřenost v přijímání zmíněných vědců a vědkyň, a kromě již zmíněné MU, žádná nepřipravuje pro tyto případy speciální dotační program. „Jsme otevřeni spolupráci s výzkumníky ze všech koutů světa, kteří sdílí naši vizi a hodnoty včetně svobody vědeckého bádání a rovného přístupu. V minulosti jsme již hostili vědecké pracovníky z USA v rámci výzkumných projektů a jsme s nimi v kontaktu,“ upřesnil Miroslav Černík, ředitel CXI TUL a dodal: „V tuto chvíli nemáme v rozpočtu specificky vyčleněné prostředky na tuto skupinu výzkumníků. Pokud by nastal konkrétní případ, máme flexibilně připravené volné prostředky pro pokrytí pobytu zahraničního pracovníka i z USA.“
Právě financování a uspokojení finančních nároků je jedním z nejzmiňovanějších důvodů, proč se do Česka vědci a vědkyně z USA nehrnou: „Vyšší zájem ze strany akademiků jsme nezaznamenali. Je nutno podotknout, že Česká republika se potýká s „odlivem mozků“ (dle dat Evropské komise), mimo jiné kvůli finančním možnostem univerzit v oblasti platů akademiků. Tudíž lze předpokládat, že pokud by zahraniční akademici chtěli směřovat z Ameriky do Česka, univerzity by měly pravděpodobně problém uspokojit jejich finanční standard, pokud nemají speciální granty, které předpokládají zapojení výzkumníků ze zahraničí,“ vysvětluje Lenka Prokopová z Odboru vnějších vztahů České zemědělské univerzity v Praze.
Umíme se o ně postarat?
Procesy relokací zahraničních pracovníků mají dotázané instituce precizně nastavené a jsou v jejich neustálém zdokonalování velmi aktivní. „Naše HR oddělení poskytuje písemnou i osobní asistenci a konzultaci při vyřizování všech náležitostí spojených se zaměstnáním zahraničních pracovníků v International Clinical Research Center (ICRC) a jejich stěhováním do Brna, tedy vše, co je potřebné pro jejich hladký start v nové práci i místě k životu. Zajišťujeme právní poradenství ohledně pobytového oprávnění, administrativní podporu před samotným příjezdem, vysvětlení systému zdravotního a sociálního pojištění v České republice, doprovod na cizineckou policii a další doplňkovou asistenci při adaptaci v novém prostředí. V podstatě od náboru až do ukončení jejich pracovního poměru je zahraničním pracovníkům k dispozici Specialista na cizineckou agendu, na kterého se mohou kdykoliv obrátit," přibližuje Martina Kopecká, PR specialista ICRC.
Za VŠB-Technickou univerzitu Ostrava kromě výše uvedeného zmiňuje Petra Halíková, vedoucí útvaru Vztahy s veřejností a tisková mluvčí, i pomoc s vyhledáním lékařů: „Kancelář International Contact Point nabízí také doprovod na vstupní lékařskou prohlídku, pomoc s vyhledáním praktického lékaře nebo jiných specialistů, možnost sezení s osobnostním koučem, asistenci při zřízení bankovního účtu či podporu při hledání vhodné školy nebo školky pro děti.“
Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) nabízí nově příchozím až tříměsíční pobyt na univerzitních ubytovacích zařízeních a poskytuje metodickou oporu při hledání dlouhodobého ubytování na komerčním trhu, včetně vzorů smluv a praktických tipů. „Zřídili jsme online portál Welcome Office - Life in Prague and in the Czech Republic, který systematicky shrnuje klíčové informace pro každodenní život: veřejnou dopravu, náležitosti zdravotního a sociálního pojištění, daňové povinnosti, bankovní účty či přehled státních svátků a kulturních specifik. Přímo v kampusu provozujeme dětský koutek Zkumavka a poskytujeme rovněž návody k zápisu do mateřských a základních škol v Praze. Pravidelně pořádáme kulturně-poznávací akce, tedy i komentované procházky po Praze,“ uvádí jen malý výčet poskytovaných služeb na VŠCHT Jan Kříž z oddělení komunikace.
Univerzita Karlova (UK) kromě jiného pomáhá i s překonáním jazykové bariéry. „Staff Welcome Centre mimo jiné organizuje pro zahraniční pracující UK jazykové kurzy českého jazyka zdarma. Bez rozdílu národnosti mohou využívat rovněž různé benefity, které UK všem zaměstnancům a zaměstnankyním nabízí. V případě, že naši zahraniční zaměstnanci přijíždějí i s dětmi, pak pomáhá např. i s dotazy na školy, školky, anebo sociální podporu,“ upřesnila Marcela Uhlíková z Oddělení vnějších vztahů UK.
Monika Čechová – česká vědkyně, která se po téměř deseti letech v USA vrátila do Česka
Vystudovala Masarykovu univerzitu v oboru bioinformatiky a v roce 2020 dokončila doktorské studium biologie a vedlejší studium statistiky na Penn State v USA, zkušenosti sbírala také jako postdoktorandka na Katedře biomolekulárního inženýrství na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz. Celkem v Americe strávila deset let.
Po návratu do ČR působí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a ve své vědecké práci se věnuje bioinformatice a genomice, zejména oblastem DNA, které lze nově zkoumat za využití nejmodernějších technologií. Tyto oblasti zahrnují zejména mužský Y chromozom a centromery důležité pro dělení buněk.
„Důležitou roli v mém návratu do Čech měly rodinné důvody, ale zároveň jsem věřila v potenciál české vědy, a věděla, že třeba výpočetní infrastruktura pro vědecké výpočty je zde (díky MetaCentru) na skvělé úrovni. Bylo rovněž příjemné, že po úspěchu jednoho z vědeckých článků jsem byla kontaktována MU, a ještě z Kalifornie měla možnost zjistit více o plánech biomedicínskeho rozvoje v Brně a možnostech založení výzkumné skupiny,“ vysvětluje důvody svého návratu do Česka Monika Čechová, která získala na jaře 2025 cenu Czexpats in Science.
Technické zabezpečení v ČR vědkyně považuje za velmi dobré úrovně a spíše akcentuje chybějící peníze na velké experimenty: „Víckrát jsem zažila, že se horší data kompenzovala tak, že na nich student mnohem déle pracoval.“ Jako zatěžující zmiňuje zejména českou administrativu: „U některých grantových schémat mě překvapuje, do jaké úrovně detailů se zdůvodňují finanční požadavky, nebo jak dlouho trvá vyplnit zprávu z konference. V USA jsem poslala emailem sekretářce pdf s výdaji, a to bylo v podstatě všechno. Chybí mi taky trochu obecná ambice a chuť dělat vědu na světové úrovni, což se například projevuje tak, že je u nás těžší získat motivované PhD studenty nebo postdoky.“ V USA však vnímala i některá negativa, která se v Česku neprojevují: „Bylo třeba těžké úplně vypnout; většina vědců totiž běžně odpovídá na emaily i z dovolené.“
Na otázku, zda by se do Ameriky chtěla vrátit, Monika Čechová odpověděla: „V USA jsem prožila skoro deset let života, velmi se mi tam líbilo, ráda bych se tam vrátila na sabbatical, ale v nejbližší době tam nejspíše nepojedu ani na konferenci.“
Eliška Jelinek – Američanka s českými kořeny na stáži v Česku
Studentka 3. ročníku informatiky na California Polytechnic University v San Luis Obispo studuje také vedlejší specializaci v oboru podnikání. Celý život žije na západním pobřeží USA, konkrétně v Oregonu a Kalifornii. Její maminka se narodila v Československu, avšak v 80. letech s rodiči v raném věku emigrovala do USA, takže pozbyla československé občanství. Od letošního června do poloviny září je Eliška Jelinek stážistkou v ELI Beamlines a poznává české reálie na „vlastní kůži“.
„Chtěla jsem získat pracovní a stážovou zkušenost na uznávaném výzkumném pracovišti a zároveň se naučit česky a být blíž své širší rodině. Když zrovna nepracuji, cestuji po celé republice a trávím čas s příbuznými,“ vysvětluje Eliška motivaci ke stáži právě v ČR s tím, že je fascinovaná českou historií, která je doslova vtisknutá do každého místa. Baví ji poznávat kulturní rozdíly, a oceňuje veřejnou dopravu: „Dostupnost a prostupnost měst i krajiny je prostě úžasná.“
I přes své mládí vnímá některé rozdíly v české a americké pracovní atmosféře a vědecké práci: „Všimla jsem si, že pracovní doba je tady mnohem flexibilnější – dovolená nebo volno nejsou vnímány tak negativně. To je podle mě skvělé, třeba i z hlediska rodičovské dovolené,“ srovnává Eliška Jelinek.
Zamyslela se i nad otázkou, co by měly dělat české a evropské instituce, aby přilákaly vědce z USA: „Myslím, že největší věc, kterou by evropské instituce mohly udělat, by byla investice do stáží. Vím, že vzdělávací systém a kariérní dráhy jsou tady strukturovány jinak, ale stáže jsou v USA velká věc a představují způsob, jak lidi zaujmout už v rané fázi. Studenti a čerství absolventi jsou zároveň ti, kteří jsou nejvíce ochotní se přestěhovat do zahraničí. Také alespoň podle mé zkušenosti v mém oboru (informatika) je v současnosti v USA opravdu těžké získat stáž, protože je tam velká konkurence. Znám mnoho dalších studentů, kterým se také nepodařilo najít stáž v USA, ale nenapadlo je hledat v zahraničí. Domnívám se, že by o stáži v zahraničí uvažovali, kdyby byly více propagované a snáze k nalezení."
Politika v USA je pro Elišku Jelinek a její nejbližší rozhodně žhavé téma. „Někteří lidé se nebojí ozvat, jiní mají pocit, že musí našlapovat velmi opatrně. Obecně se profesoři a studenti snaží držet politiku mimo akademickou půdu, ale občas se ve výuce objeví nějaký výrok. Co se týče grantů, tak situaci nemohu posoudit, protože s nimi nemám zkušenost.“
Eliška Jelinek, možná i díky československým kořenům svých prarodičů a maminky, vyjádřila touhu poznat Česko lépe a možná tu i získat magisterský titul: „Umím si představit, že bych tu nějakou dobu žila, i když asi ne natrvalo. Už se dívám po možnostech, jak tady studovat magistra – buď v Praze, nebo v Brně.“ Snaží se také naučit česky, protože by si ráda požádala o české občanství.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
