Laureáty druhého ročníku Ceny Czexpats in Science se stali bioinformatička Monika Čechová, právník Jakub Drápal a AI vědec Stanislav Fort. Ocenění převezmou 16. dubna na půdě Masarykovy univerzity v Brně, přičemž slavnostní předávání bude možné sledovat i online.
Slavnostní předání druhého ročníku Ceny Czexpats in Science, spojené s přednáškami a společnou diskusí laureátů Moniky Čechové, Jakuba Drápala a Stanislava Forta, se uskuteční 16. dubna 2025 na Masarykově univerzitě, Komenského náměstí 2 v Brně a bude ho možné sledovat i online. Více informací a registraci na akci najdete zde.
Do druhého ročníku soutěže o Cenu Czexpats in Science se přihlásilo 20 kandidátů a kandidátek působících v devíti zemích napříč různými obory. Odborná porota se letos, v souladu s pravidly soutěže, rozhodla cenu rozdělit mezi tři laureáty, kterými se stali bioinformatička Monika Čechová, právník Jakub Drápal a vědec v oblasti umělé inteligence a strojového učení Stanislav Fort.
„Výběr těchto tří laureátů Ceny Czexpats 2025 odráží široký záběr české vědecké diaspory, která se prosazuje na globální úrovni a zároveň aktivně přispívá k rozvoji vědy v České republice. Jejich práce představuje světovou špičku v příslušných oborech. Mají jasnou vizi, jak svým výzkumem posouvat hranice svého oboru, a zároveň se nebojí přenést své poznatky i do veřejného prostoru. Aktivně se zapojují do poradních orgánů vlády, podílejí se na tvorbě reforem a legislativních změn, přispívají popularizačními články, vystupují v médiích a otevírají důležitá témata pro širší veřejnost. Tímto přístupem ukazují, že věda nemá být uzavřena v laboratořích a akademických pracovnách, ale má promlouvat do života společnosti a přispívat k jejímu rozvoji.”, uvedla Markéta Icha Kubánková, předsedkyně poroty a členka správní rady Czexpats in Science.
Více o letošních laureátech
Monika Čechová
Bioinformatička Monika Čechová se věnuje výzkumu nejkomplexnějších částí lidského genomu. Zaměřuje se na opakující se sekvence DNA na koncích chromozomů zvaných telomery, které úzce souvisejí např. se stárnutím či vznikem rakoviny. Stála u historicky prvního kompletního přečtení lidského pohlavního chromozomu Y, což vzbudilo velký zájem světových médií. Na začátku roku 2025 se po postdoktorské stáži na University of California v Santa Cruz vrátila do Česka a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Jejím cílem je, aby měl každý jednou přístup ke své kompletní genetické informaci jako základu personalizované medicíny budoucnosti. O svém oboru pravidelně informuje veřejnost pomocí popularizačních článků a rozhovorů. Chce přispět k vytvoření dynamické bioinformatické a genomické komunity v Česku, která bude otevřená spolupráci, sdílení znalostí a komunikaci s veřejností.
Jakub Drápal
Kriminalista a právník Jakub Drápal kvantitativními metodami zkoumá, jak se v postkomunistické Evropě ukládají tresty, a proč se u nás podmíněné odnětí svobody stalo nejčastější formou trestu, ačkoliv původně mělo být spíše výjimkou. Těmto otázkám se věnoval mj. v knize „Podmíněný trest odnětí svobody: převládající, nepopsaný, nepřiměřený”, kterou vedl jako hlavní autor. Nedávno se z univerzity v nizozemském Leidenu vrátil na Ústav státu a práva Akademie věd ČR a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Kromě výzkumu se věnuje i návrhům na reformu české trestní politiky. O tématu vydal knihu a aktivně ho popularizuje na sociálních sítích i v médiích. Je členem několika poradních skupin Úřadu vlády a Ministerstva spravedlnosti. Cílem jeho práce je, aby tresty nebyly jen tradicí, ale skutečně fungovaly.
Stanislav Fort
Vědec v oblasti umělé inteligence a strojového učení Stanislav Fort zkoumá, jak učinit velké jazykové modely bezpečnějšími, odolnějšími a lépe sladěnými s lidskými hodnotami. Ve výzkumném startupu Anthropic se podílel na vývoji AI modelu Claude, a byl spoluautorem článku, který představil metodu Constitutional AI, jež umožňuje lépe sladit hodnoty AI s lidskými normami než běžně používané přístupy, například v ChatGPT. Následně se v Google DeepMind zaměřil na bezpečnost AI a této oblasti se chce věnovat i nadále. Vedle své vědecké práce se věnuje také popularizaci umělé inteligence: společně s manželkou Kristinou Fort píše odborný newsletter o umělé inteligenci v češtině jménem Pokrok v AI, působí v poradních orgánech prezidenta Petra Pavla a pravidelně vystupuje na odborných i popularizačních konferencích, seminářích a podcastech, kde se snaží kultivovat veřejnou debatu o umělé inteligenci.
O Ceně Czexpats in Science
Cena Czexpats in Science vznikla v roce 2023 ve spolupráci s firmou Diana Biotechnologies s cílem ocenit české vědkyně a vědce působící v zahraničí, kteří si i nadále udržují aktivní vazby na Českou republiku. Jejím posláním je posílit hlas české vědecké diaspory a ukázat, jak lze využít odborné znalosti i mezinárodní zkušenosti jejích členů. Cena Czexpats in Science zviditelňuje české vědkyně a vědce působící v zahraničí, kteří mají jasnou vizi do budoucna a chtějí přispívat k rozvoji českého vědeckého prostředí. Ocenění je spojeno s finanční prémií a mediálním zviditelněním laureátů. Ti navíc obdrží unikátní skleněnou sošku, vytvořenou speciálně pro Cenu Czexpats in Science českými designéry Tomášem Kučerou a Klárou Janypkovou. Soška je inspirována logem Czexpats in Science – odráží jeho charakteristický tvar i tmavě modré zbarvení.
Autoři sošky o jejím vzniku říkají: „Vymýšlet sošku pro vědce pro nás byla především velká čest, ale také výzva. Zvolili jsme proto pro její výrobu metodu tavení skla, které je sama o sobě také trochu vědeckou disciplínou. Navíc lze pomocí ní do struktury skla dostat různé tvary a bublinky, které připomínají vesmírnou mlhovinu nebo buněčné struktury.“
Laureátům srdečně blahopřejeme a všem soutěžícím děkujeme za odvahu se přihlásit. Těšíme se na viděnou na slavnostním předání ceny 16. dubna v Brně či online, a už nyní také na přihlášky do příštího ročníku soutěže.
Zdroj: Czexpats in Science
- Autor článku: ne
- Zdroj: Czexpats in Science
