Připravuje se ČR na nábor vědeckých kapacit z USA?

Portál VědaVýzkum.cz se tímto tématem zabýval podrobněji v článcích Situace v USA z pohledu českých vědců: Opatření mohou ohrozit pozici vědeckého lídra, Evropa se snaží pomoci výzkumníkům uniknout Trumpovi, Trumpův zákaz „podpory genderové ideologie“ rozvířil debatu o pohlaví a genderu nejen ve vědě, nebo v rozhovoru s Igorem Lukešem, který působí v Bostonu. Nyní navazujeme s článkem, v němž jsme se zeptali českých institucí, jestli se na nábor vědců z USA nějak připravují a srovnáváme situaci se zahraničím.

Plány Evropské unie      

Podle portálu Science Business evropské výzkumné organizace a finanční agentury již začaly vytvářet programy a otevírat pozice pro vědce a vědkyně, jejichž práci ohrožuje restriktivní politika Donalda Trumpa. Evropští poslanci ale tvrdí, že by EU mohla udělat více. Na plenárním zasedání s komisařkou EU pro výzkum Ekaterinou Zaharievou uvedli, že by Komise měla dát k dispozici více peněz výzkumníkům, kteří jsou ochotni se přestěhovat a posílit tak evropský výzkum. Toto již učinila Evropská výzkumná rada, která navýšila příspěvek na pokrytí počátečních nákladů vědců ze třetích zemí z 1 milionu eur na 2 miliony eur.

Zaharieva k současné situaci sdělila, že: „…je příležitostí ukázat světu, že Evropa zůstane bezpečným prostorem pro vědu a výzkum.“ Deklarovala, že Evropská komise zakotví svobodu vědeckého výzkumu do práva EU v souladu s usnesením parlamentu z ledna 2024. Apelovala však na to, aby EU „nezavírala dveře“ pokračování spolupráce s USA.

Portálu Nature Zaharieva sdělila konkrétní programy, které jsou vhodné pro experty z USA: „Zaměřuje se na ně program Horizont Evropa, v rámci něhož máme i velmi úspěšný program pro výzkumné pracovníky v rané fázi kariéry Marie Skłodowska–Curie. Tento program spustí další iniciativu s názvem Choose Europe, která mladým výzkumníkům poskytne cestu ke stálým pozicím. Spolupracujeme také s Evropskou výzkumnou radou na vytvoření speciálního programu Chairs pro špičkové vědce. A v letech 2026–27 chceme navýšit rozpočet programu ERA Chairs na 150 až 170 milionů eur. Pracujeme také na vízové ​​strategii, abychom celý proces urychlili,“ (v roce 2023 měl program rozpočet 97 milionů eur).

O náboru vědců z USA se intenzivně diskutuje i v jednotlivých členských zemích, jak ukazují například články z německých médií: Liebe US-Forschende: Willkommen in Deutschland!; Deutschland kann das als Chance nutzen; Die Besten zu uns?.

Německá výzkumnice Cornelia Woll, prezidentka Hertie School v Berlíně, tak spolunavrhuje program „Meitner-Einstein“, jehož cílem je rekrutovat do Německa americké vědce, trpící pod Trumpem, pod heslem „100 bystrých myslí pro Německo“. Cornelia Woll spolu s dalšími vědci navrhuje zřízení až 100 profesorských míst pod záštitou Německé výzkumné nadace (Deutschen Forschungsgemeinschaft) a financovaných spolkovým ministerstvem pro výzkum.

Americké vědce chtějí lákat také francouzské instituce. Speciální program pro americké vědce si např. ustanovila univerzita Aix-Marseille.

V minulosti se snažila z příchodu amerických a obecně zahraničních vědců profitovat např. Universiti Teknologi Malaysia, která si v roce 2018 vypracovala analýzu s konkrétními oblastmi, v nichž by se chtěla zlepšit, aby se stala globální univerzitou. V analýze z roku 2018 si stanovila jako jeden z politických faktorů, které mohou mít na univerzitu dopad, právě vládu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Univerzita začala více nabírat zahraniční studenty a pracovníky a zdařil se jí posun v univerzitním žebříčku QS, v němž se posunula z 253. místa v roce 2017/2018 na 181. místo v QS žebříčku 2024/2025. Zlepšení zaznamenává právě hlavně v internacionalizaci. Zatímco v žebříčku z roku 2020/2021 měla za podíl mezinárodních studentů 68,3 bodů a za mezinárodní složení akademické obce 6,5 bodů, v roce 2024/2025 již získala za podíl mezinárodních studentů 86,9 bodů, za mezinárodní složení akademické obce 14,1 bodů a získala také nově 82,9 bodů za mezinárodní výzkumnou síť.

Připravenost našeho státu

A co Česká republika? Bude se snažit přilákat z USA vědce? Z vyjádření ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška je zřejmé, že se otázkou přijetí zahraničních expertů aktuálně zabývá: „Řešíme několik schémat podpory špičkových vědců, včetně těch z USA. V rámci nich se soustředíme právě na podporu rozvoje excelentních skupin s mezinárodním přesahem a obecně na iniciaci a další rozvoj mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Konkrétně připravujeme pilotní výzvu na ,Chairs´, v rámci které se primárně počítá se zahraničními experty, a řešíme i další programy využitelné pro americké vědce, kde chceme využít existující zkušenosti Technologické agentury ČR s dodatečnou podporou již realizovaných projektů při pomoci ukrajinským vědcům. Chceme být maximálně flexibilní a jsme připraveni uvolnit až desítky milionů korun,“ upřesnil plány Ženíšek. V zaslané odpovědi však apeloval na to, aby výzkumné organizace navazovaly kontakty s americkými vědci aktivně a využívaly již existující možnosti spolupráce.

Z vyjádření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) však vyplývá, že se Česká republika touto problematikou hodlá zabývat spíše ve spolupráci s dalšími členskými státy EU v rámci tzv. Evropského výzkumného prostoru, než samostatně. MŠMT sdělilo, že cílem aktivity je, aby rámcový program EU pro výzkum a vývoj Horizont Evropa byl co nejvíce otevřený vědcům ze zahraničí. Návrhy na konkrétní mechanismy budou ještě předmětem další diskuze a bude v tomto směru velmi zásadní, s jakými návrhy přijde samotná Evropská komise. Proto chtějí členské státy na tuto problematiku upozornit a samotný vznik či rozšíření takových mechanismů podpořit (ministr školství Mikuláš Bek připojil svůj podpis pod dopis ministrů adresovaný Evropské komisi, pozn. red.); v současné chvíli se dá uvažovat např. o nástrojích Evropské výzkumné rady (European Research Council, ERC), Marie Sklodowska-Curie Actions (MSCA), ERA Talent platform či Evropských univerzitních aliancích. „V současné době na národní úrovni neexistuje specifický program pod záštitou MŠMT na podporu vědeckých pracovníků působících v USA. MŠMT však dlouhodobě podporuje činnosti EURAXESS, resp. její sítě působící v ČR,“ upřesnila tisková mluvčí MŠMT Lucie Loosová.

Jak jsou připraveny na nábor české výzkumné organizace?

Univerzita Karlova

V rámci zkvalitňování náborových aktivit založila v roce 2020 Univerzita Karlova (UK) Staff Welcome Centre, které napomáhá získávání a následné integraci zahraničních pracovníků. Dále realizuje celou řadu programů – například PRIMUS, který podporuje mladé vědecké týmy a pomáhá nastartovat samostatnou vědeckou kariéru. Skrze tento program přicházejí převážně zahraniční výzkumníci a výzkumnice, či čeští vědci s výraznou zahraniční zkušeností. Nový program Donatio je pak zaměřen na přilákání v zahraničí působících vědců a vědkyň ve fázi kariéry R3, tedy established researchers. Dalším z programů je Fond Junior, který poskytuje finanční podporu pro zahraniční absolventy Ph.D. „Oslovování konkrétních vědců a vědkyň probíhá vždy na úrovni jednotlivých fakult či výzkumných týmů, zajišťujeme celouniverzitní programy, nicméně konkrétní osoby centrálně neoslovujeme. S fakultami jsme již zahájili strategickou debatu o zacílení směrem k vědcům a vědkyním působícím v USA, nicméně se snažíme postupovat v širším kontextu a budeme sledovat další vývoj unijního financování, schémat v rámci MSCA, jako je například Choose Europe. Můžeme však zmínit, že jsme aktuálně v kontaktu s vědci např. z Harward Law School, University of Southern Carolina Los Angeles či University of Utah,“ uvedl konkrétní kroky Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Podle Pavla Nováka, prorektora pro vědu a výzkum na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, žádné konkrétní programy pro vědce z USA nenabízí. Každoročně však vyhlašují výzvu k projektům Fondu Dagmar Procházkové, o které mohou žádat všichni mladí vědci a vědkyně, kteří přicházejí po působení v zahraničí. „Obecně máme zájem o experty z chemických a materiálových oborů, či z potravinářství. Výběr však je v kompetenci jednotlivých fakult a jejich ústavů,“ doplnil Novák.

Jak je na tom Morava?      

Masarykova univerzita (MU) zatím v institucionální rovině nepozoruje okamžitý dopad Trumpovy politiky na vztahy s americkými univerzitami, nicméně už se objevují individuální případy: „Je pravda, že nedávno jsme jednali s jedním americkým vědcem, který si chtěl podat pod hlavičkou Masarykovy univerzity grant a vyloženě tento důvod, tedy dopady Trumpovy politiky, jako příčinu uvedl,“ říká Radim Sajbot, tiskový mluvčí MU. Výhledově by však podle něj mohla mít opatření zajímavý dopad na kvalitu zaměstnanců. Je totiž možné, že se ze strany vědců, kteří budou z USA odcházet, zvýší zájem o Českou republiku a Brno. Snaží se na nastalou situaci reagovat posílením vlastního náborového schématu v rámci Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU), speciálně pak v oblasti prestižních individuálních grantů MASH (MUNI Award in Science and Humanities). „Vždy považujeme za úspěch, když se do České republiky podaří nalákat kvalitní vědce a experty ve svých oborech přicházející ze zahraničí. Ti mohou dostat možnost vytvořit vlastní výzkumnou skupinu, a právě tato výzkumná a akademická svoboda jim umožňuje posouvat se dál v jejich práci. Důležité je, že jsme na MU schopni zahraničním vědcům nabídnout kompetitivní platové podmínky a zázemí,“ upřesnil Radim Sajbot.  

Středoevropský technologický institut (CEITEC) se zaměřuje primárně na nábor posdoktorandů a vědců a vědkyň usilujících o pozici vedoucí/vedoucího výzkumné skupiny. „Nábor vedoucích a založení výzkumné skupiny se pojí s vysokými náklady – tyto pozice proto vypisujeme přibližně jednou za dva roky a shodou okolností se nyní chystáme jedno výběrové řízení na pozici vedoucího výzkumné skupiny otevřít. Náborovou kampaň více zaměříme na USA, ale konečný výběr bude ovlivněn pouze odbornou kvalitou uchazečů a kompatibilitou s vědeckým a technologickým směřováním,“ upřesňuje Nikola Kostlánová, vědecká tajemnice CEITEC MU. Nábor zde probíhá stejně jako na domovské univerzitě zejména ve spojení s různými grantovými výzvami, například Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) nebo MASH Junior Masarykovy univerzity.  „V blízké době se navíc otevře program CEIPEX, který nabízí velmi atraktivní podmínky pro příchod zahraničních postdoktorandů. Věříme, že právě díky němu budeme schopni oslovit i mladé vědecké talenty z USA, kteří zvažují návrat nebo přesun do Evropy,“ doplnila Kostlánová.

Za Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci se k otázce náboru vědců dosud působících v USA vyjádřil Pavel Banáš: „Zvažujeme vypsat pozici na seniora/group leadera v oblasti vývoje nanomateriálů v biomedicíně.“  To je také oblast, ve které by zahraniční experty přivítali nejraději, jinak žádné speciální programy nepřipravují.

V ICRC (International Clinical Research Center) funguje podpora vědců přicházejících ze zahraničí dlouhodobě –  zhruba 20 % výzkumníků tvoří cizinci. „Instituce nabízí komplexní asistenci specializované HR konzultantky, která nově příchozím cizincům pomáhá nejen s administrativou spojenou s příjezdem a povolením k pobytu, ale i s praktickými záležitostmi, jako je pomoc při hledání bydlení v Brně, registraci daňového domicilu nebo v oblasti zdravotního a sociálního pojištění,“ vysvětluje manažer vědy a výzkumu Ondřej Uher a dodal: „Vzhledem k multidisciplinárnímu charakteru výzkumu jsou pro nás zajímaví vědci z celé řady oborů –  od medicíny a bioinformatiky, až po datovou analýzu a vývoj nových technologii.“

Hradec, Plzeň, Liberec      

Univerzita Hradec Králové zatím speciální programy nechystá – její výzkumníci a výzkumnice se sice projektů se zahraniční spoluprací účastní, výstupem však není působení zahraničních expertů na univerzitě.  Z vyjádření prorektorek pro zahraniční vztahy a vědu, výzkum a transfer znalostí Leony Stašové a Hany Tomáškové vyplývá, že se zástupci instituce zúčastnili konference Bezpečnost výzkumu a institucionální odolnost, kde se daná problematika mezi českými vysokými školami intenzivně diskutovala. Zda z diskuse univerzita vyvodí nějaké konkrétní kroky, zatím není zřejmé.

 „Evropská unie by samozřejmě byla ráda, kdyby se američtí vědci stěhovali do EU, ale osobně to nepředpokládám. Česká věda je na tom v porovnání s vyspělými zeměmi pořád špatně a situace se nelepší, proto si nemyslím, že by ČR byla lákadlem pro americké vědce,“  byl ve své odpovědi skeptický Miroslav Černík, ředitel Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI TUL). Pro ústav by byli přínosem specialisté a experti z oblastí nanomateriálů a pokročilých materiálů, a také z oblasti strojového učení a AI. Ale jak Černík dodal, ti etablovaní si najdou cestu, jak svůj výzkum financovat z jiných zdrojů, např. privátními penězi, což je v USA velmi rozšířený způsob podpory vědy.

Výzkumné centrum NTC při Západočeské univerzitě (ZČU) v Plzni rovněž dlouhodobě podporuje internacionalizaci výzkumu a zapojení zahraničních vědkyň a vědců do svých aktivit – šestým rokem běží projekt Academic Career in Pilsen, jehož cílem je podpora zahraničních vědeckých pracovníků, a který je otevřen i americkým vědcům. Dále se aktivně zapojuje do mezinárodních grantových programů, jako jsou MSCA nebo ERC, které umožňují financování výzkumníků v rámci ČR. „Pokud vědci z USA uspějí v těchto schématech v oblastech relevantních pro náš výzkumný ústav, rádi jim poskytneme zázemí a podporu pro realizaci jejich výzkumu v Plzni,“ sdělil Luděk Hynčík, ředitel pro mezinárodní spolupráci výzkumného centra NTC při ZČU. „V poslední době úzce spolupracujeme s Fakultou aplikovaných věd ZČU a v souvislosti s připravovanými programy bychom rádi rozšířili naše týmy o specialisty na kvantové výpočty,“ uzavřel Hynčík.

Na poplach nikdo nebije

Z výše uvedeného vyplývá, že se o situaci vědců a vědkyň v USA sice intenzivně diskutuje, akademická obec jim deklaruje otevřeně podporu. V České republice jsou vědecko-výzkumné organizace však spíše skeptické k náboru volných expertních kapacit USA, resp. vypisování pro ně speciálních pobídek. Spoléhají se spíše na již existující programy, které nábor těchto výzkumníků a výzkumnic bez problémů umožňují. Téměř všechny uvedené instituce se shodují, že důležité je umět využít beze zbytku možností, které již existují, věnovat se péči o zahraniční pracovníky po příjezdu do ČR, dokázat komunikovat všechny potřebné informace v angličtině (weby, newslettery apod.) a nabídnout požadované technické a personální zázemí.