Vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) přispěli do mezioborového výzkumného projektu Biocentex technologií, která umožní manipulovat s jednotlivými živými buňkami v tzv. laboratoři na čipu. Na obzoru jsou diagnostické metody, které budou předvídat onemocnění s nepoměrně vyšší přesností.
Zatímco se u nás v minulém roce široce diskutovalo především o nedůstojném postavení a nízkých příjmech doktorandů, v zahraničí se stále intenzivněji zabývají otázkou dalších kariérních možností čerstvých držitelů doktorátu a začínajících postdoktorských výzkumníků. Jejich vyhlídky jsou totiž často nejisté a nejasné.
Je namístě uvítat některé z návrhů, které představil Andrej Babiš ve své reflexi (Zavádíme férová pravidla podpory výzkumu, Lidové noviny, 5. 3.), především pak jeho postoj k velkým vědeckým infrastrukturám a podpoře juniorních vědců/vědkyň. Rád bych se vyjádřil k něčemu, co z textu vyplývá, i když to v něm explicitně nezazní. A to ke složité otázce, která tvoří netematizované normativní východisko celé stati: jaká má být věda?
Obecně prospěšná společnost Česká hlava vyhlašuje již 12. ročník soutěže České hlavičky zaměřené na podporu nadaných středoškolských studentů v technických a přírodovědných oborech na zvýšení zájmu mladých lidí o studium těchto oborů na středních a vysokých školách a rozvíjení zájmu o tyto obory, případně i o vědeckou kariéru.
Ve Velké Británii je již delší dobu významným tématem veřejné diskuse odměňování manažerů tamních univerzit. To má samozřejmě souvislost především s výší školného hrazeného studenty. Český kontext je jistě jiný, avšak nedávný článek Lidových novin (Superplat děkanky: 5,5 milionu za rok, LN 22.3.2018, str. 1 a 2) má potenciál otevřít podobnou debatu také u nás.
Rusko by rádo navázalo na vědecké úspěchy z dob Sovětského svazu. Finančně je oblast vědy dotována štědře, ruští vědci se ale stále potýkají s překážkami, které nedovolují efektivní využití těchto prostředků. Ekonomickému růstu tak pomáhá věda v Rusku méně než v ostatních progresivních státech.
Do 16. dubna 2018 je možné podávat žádosti o tzv. Installation Grants, které vyhlašuje EMBO (European Molecular Biology Organization), nevládní organizace sdružující přední evropské vědce z oblasti life sciences.
Systémy výzkumu, vývoje a inovací tzv. nových členských států Evropské unie jsou méně výkonné, než je tomu u starší členský států. Mají také slabší postavení v rámci unijních sítí a produkují méně kvalitní návrhy vědeckých projektů ucházejících se o podporu rámcových programů EU. Nízká participace těchto zemí je nejvýraznější v programech, které podporují excelenci a inovace.
Prostřednictvím iniciativy Startup Europe představila Evropská komise dne 19. 3. 2018 v Paříži 46 národních start-upových ambasadorů, tzv. Startup Europe Ambassadors. Pro Českou republiku se jím stala Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.
„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o třicet let,“ říká Václav Hořejší, imunolog a držitel ceny za popularizaci vědy.
Strana 591 z 748