Mendel přilákal do Brna už 13 nobelistů

„Je to tu moc krásné, měl jsem možnost si originální rukopis i osahat. Mendel je zkrátka otcem moderní genetiky,“ řekl LN Paul Modrich, zatímco seděl v parčíku pod Mendelovou sochou a chystal se na přednášku o svých objevech; nobelovku ostatně dostal za popis mechanismu oprav pro genetiku tak klíčové DNA.

Modrich, Američan s chorvatskými kořeny, ovšem není zdaleka prvním držitelem nejslavnější plakety, jenž navštívil Brno. Od roku 2002 se tam totiž konají takzvané Mendel Lectures, mendelovské přednášky, na něž jsou zváni nejvýznamnější badatelé v oboru věd o živé přírodě, v chemii nebo přímo v rostlinné biologii.

Promluvit si s nobelistou...

Takových hvězd dosud v refektáři Mendelova muzea vystoupilo více než sto. Nobelistů už přijelo třináct, přičemž jako první pod Špilberkem přednášela na jedné z pionýrských konferencí Němka Christiana Nüssleinová Volhardová, jež získala cennou plaketu v roce 1995 za svůj výzkum genetické kontroly vývoje embrya.

Na regulérní „mendelovku“ už v září 2003 dojel anglický biolog Tim Hunt, který jen dva roky předtím získal Nobelovu cenu za objev cyklinů, zásadních regulátorů buněčného cyklu. Spolu s ním ji obdržel i sir Paul Nurse, předseda britské Královské společnosti, jenž přijel do Brna v roce 2008.

Apravidelně už jezdí další. „Do České republiky se tak daří dostávat světová esa, přednášky jsou vědeckou komunitou považovány za velmi prestižní. Důkazem je právě zastoupení laureátů Nobelovy ceny,“ řekl LN Lumír Krejčí z Masarykovy univerzity, jeden z organizátorů. Oceňuje, že vědci a studenti mají možnost se setkávat s takovými osobnostmi a třeba si s nimi i podebatovat o svém výzkumu. To často ovlivní jejich kariéru. Na každou přednášku dorazí v průměru stovka zájemců, běžně vědců a doktorandů z brněnských univerzit nebo tamních center ICRC a CEITEC. „Navíc přednášky streamujeme do některých ústavů Akademie věd a se souhlasem přednášejícího také umisťujeme na YouTube,“ doplňuje další z organizátorů Martina Vráblíková.

Onávštěvách by se ale mělo vědět víc. „Zatímco ve světě přednášky takových vědců představují společenskou událost, u nás probíhají až na výjimky bez pozornosti představitelů fakult, univerzit i veřejnosti,“ míní Krejčí, podle něhož by bylo dobře, aby se zvýšilo naše povědomí o Mendelově odkazu. I cizince stále zajímá.

Mendelovské přednášky

Mendel Lectures se v Brně konají už od roku 2002, dosud na nich vystoupilo přes sto vědců a také třináct držitelů Nobelovy ceny:

• 16. května 2002 – Christiane Nüssleinová-Volhardová (Německo), cena za medicínu 1995.
• 29. září 2003 – Tim Hunt (USA), cena za medicínu 2001.
• 21. října 2004 – Jack Szostak (USA), cena za medicínu 2009.
• 12. října 2006 – John Gurdon (Velká Británie), za medicínu 2012.
• 31. října 2006 – Liz Blackburnová (Austrálie/USA), za medicínu 2009.
• 5. května 2008 – Paul Nurse (Velká Británie), za medicínu 2001.
• 7. května 2009 – Venki Ramakrishnan (Velká Británie), cena za chemii 2009.
• 9. října 2012 – Günter Blobel (Německo), cena za medicínu 1999.
• 19. března 2015 – Kurt Wüthrich (Švýcarsko), cena za chemii 2002.
• 21. května 2015 – Jules Hoffman (Francie), cena za medicínu 2011.
• 22. října 2015 – Aron Ciechanover (Izrael), cena za chemii 2004.
• 2. března 2017 – Ada Jonathová (Izrael), cena za chemii 2009.
• 18. května 2017 – Paul Modrich (USA), cena za chemii 2015.

Pramen: LN, Masarykova univerzita

Rozhovor s Paulem Modrichem: Rodiče mi dali plnou svobodu

Už jako patnáctiletý dělal pokusy na žábách, přičemž nakonec přispěl k chápání procesů v DNA. „Veškerý základní výzkum je vlastně poháněn zvídavostí,“ říká profesor Paul Modrich.

MR: Pane profesore, jak se vám líbí v brněnském opatství?

Je to tu moc krásné, měl jsem navíc možnost si prolistovat i originální Mendelův rukopis.

MR: Co pro vás osobně Mendelovo jméno znamená?

Mendel je otcem moderní genetiky. A také je pro mě důležitý v tom, že se můj vlastní výzkum odvíjel od prvního z jeho zákonů dědičnosti... Nemám rád cestování, ale pozvání jsem přijal. Ani moc nepřednáším, spíše totiž pracuji v laboratoři.

MR: Už když vám bylo patnáct, četl jste prý populární články v časopise Scientific American a takto brzy jste začal i s prvními experimenty. Chtěl jste být už tehdy vědcem?

Miloval jsem přírodní vědy, dělal pokusy s radioizotopy, které se tehdy daly volně koupit, ale netušil jsem, že se opravdovým vědcem stanu. Šel jsem na vysokou, udělal bakaláře na institutu MIT, ale rozhodl jsem se až jednou v laboratoři. Oslovil mě ten odlišný způsob života, otevřely se mi nečekané, nové možnosti... Bylo to úžasné.

MR: Jak jste ale začal?

Už jako kluka mě zajímala radioaktivita. O různé radioizotopy jsem požádal tatínka, aby mi je objednal. Vstřikoval jsem látky třeba i do žab, zkoušel rozličné věci a byl zvědavý, co se stane. A když si vezmete, veškerý základní výzkum je především poháněn právě tou zvídavostí.

MR: Podpořili vás rodiče?

Určitě. Ano. Dali nám jako dětem naprostou svobodu, ohromnou. Nijak na nás netlačili, co máme dělat. Musím říci, že v mém případě to bylo skutečně velmi blahodárné.

MR: Pamatujete si na okamžik, kdy jste prvně četl o DNA?

Bylo to na vysoké, četl jsem učebnici molekulární biologie, kde představovali práci Jamese Watsona a Francise Cricka. Úplně mne to zasáhlo, byla to krása. Zajímalmě ten přenos informací, mutace, genetická rekombinace, celý tenhle fenomén.

MR: V roce 2015 jste za poznání oprav DNA dostal Nobelovu cenu. Co říkáte na editační techniku CRISPR-Cas9, za kterou bude nejspíše jednou udělena další nobelovka?

Je to neuvěřitelně mocný nástroj. Dopad bude, myslím, kolosální: zvláště v zemědělství, na genetickou úpravu plodin, dokonce i na zásahy, jež vyřadí některé lidské dědičné nemoci.

MR: Vidíte i etický rozměr?

Samozřejmě! Není to však jen otázka genetických zásahů, ale třeba i jaderné energetiky. Neznám univerzální odpověď.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek byl publikován 27. května v Lidových novinách.