hlavní partner portálu
Evropská komise vydala 19. října 2022 aktualizaci svého sdělení – Rámce pro státní podporu výzkumu a vývoje. Dokument nese stejné označení, tedy „Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a referenční číslo C(2022) 7388“. V tomto příspěvku shrnujeme náš pohled na první „rychlé čtení“ tohoto významného dokumentu Evropské unie.
Nejvyšší správní soud svými dvěma rozsudky z let 2020 a 2021 přiznal ochranu legitimnímu očekávání veřejné vysoké školy v pozici příjemce dotace jako slabší straně právního vztahu. Zrušil pravomocná rozhodnutí potvrzující odvody za porušení rozpočtové kázně vyměřené příjemci za realizaci projektové změny, o jejíž přípustnosti byl příjemce předem výslovně a konkrétně ujištěn poskytovatelem. Ujištění o způsobilosti výdajů pouhým e-mailem může být právně závazné.
Matej Kliman se ve svém příspěvku zaměřuje na poskytování institucionální podporu z perspektivy veřejné podpory výzkumu a vývoje stanoveného evropskými předpisy. Jaké možnosti jsou a které jsou v Česku využívané?
Na portále Vědavýzkum.cz se snažíme mapovat soudní rozhodnutí, která se týkají dotačního řízení či veřejného zadávání. Jedním z principů, který musí veřejní zadavatelé či poskytovatelé dotací dodržovat, je zásada transparentnosti. Níže popsané rozhodnutí se sice týká České rozvojové agentury a projektu na udržitelné zemědělství v Zambii, ale principy platí i pro ostatní poskytovatele a příjemce.
Na konci minulého roku byla do sněmovny doručena poměrně obsáhlá novela zákona č. 130/2002 Sb. Navrhuje například zjednodušení administrativy a přenositelnost grantů. Nad jejím obsahem sice existuje politická shoda, ale času na projednání je málo.
V tomto článku se pokusíme shrnout praktické zkušenosti a zamyslet nad tím, zda spin-off společnost (dceřiná společnost založená výzkumnou organizací nebo jejím zaměstnancem v souvislosti s transferem technologií) může být lékem na veřejné zadávání, jak často aktéři v oblasti transferu znalostí doufají.
Jakým způsobem se mohou veřejné vysoké školy, ale i veřejné výzkumné instituce, popřípadě další instituce coby povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, bránit u soudu poté, co dle novely tohoto zákona účinné od začátku minulého roku přešla působnost odvolacího orgánu na Úřad pro ochranu osobních údajů?
Na konci minulého roku schválila vláda České republiky dokument s názvem „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích.“ Následující článek se zabývá tím, co tento dokument přináší a zda je dobré se jím jako doporučujícím materiálem řídit či neřídit.
Přelomový rozsudek Soudního dvora EU ve věci Kerkosand versus Komise přináší významný posun směrem k přísnějšímu posuzování statusu malého a středního podniku (MSP) a potírání obcházení zákona. Na výzkumné organizace to může mít dopad například při projektech spolupráce.
Od 1. 1. 2021 bude platit novela zákona o veřejných zakázkách. Ta může způsobit poměrně dost velké problémy také zadavatelům ve výzkumu a vývoji, protože budou muset nově zohlednit zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací.
