hlavní partner portálu
Plán legislativních prací vlády v roce 2019 obsahuje i novelu „stotřicítky“, tedy stávajícího zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Předkladatelem novely zákona je předseda vlády a její projednání na zasedání vlády by mělo proběhnout již v lednu tohoto roku.
Dnes se budeme v souvislosti se smluvním výzkumem podrobněji věnovat tématu běžných tržních podmínek při uzavírání smluv na „kontrahovaný výzkum“ (nebo dále také „smluvní výzkum“, „výzkumné služby“ nebo „výzkum na zakázku“).
Postavení žadatelů a příjemců podpory z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) bylo opět předmětem právních sporů. Tentokrát nešlo o případ nevyplacení dotace či její části podle § 14e, ani o vrácení dotace podle § 14f rozpočtových pravidel. Spor vznikl již ve stadiu řízení po poskytnutí, resp. neposkytnutí dotace v rámci výzvy 02_16_019 Excelentní výzkum.
Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávném rozsudku posoudil odpočet na výzkum a vývoj jako neoprávněný z toho důvodu, že neshledal v projektu prvek novosti. NSS posuzoval třetí fázi klinického výzkumu a konstatoval, že projekt měl charakter poskytování služeb zejména proto, že cíle, doba řešení a způsob hodnocení projektů byly stanoveny třetí osobou.
Senát Parlamentu České republiky dne 15. listopadu 2018 schválil novelu zákona o ochranných známkách, kterou zpracoval Úřad průmyslového vlastnictví. Nová úprava zjednodušuje správu a zápis ochranných známek. Nově půjde přihlašovat i netradiční známky, například zvukové, pohybové, multimediální či holografické.
Technologická agentura ČR (TA ČR) zveřejnila stanovisko k některým aspektům spolupráce mezi výzkumnou organizací a podnikem, které vypracovala advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři.
V několika následujících týdnech bychom se v sérii kratších zamyšlení rádi systematicky věnovali problematice výzkumných aktivit výzkumných organizací realizovaných na zakázku a označovaných zpravidla jako výzkum na zakázku nebo smluvní výzkum.
Poslanecká sněmovna na konci května schválila novelu zákona o střetu zájmů. Novela přináší nové povinnosti pro veřejné vysoké školy, Akademii věd ČR, Technologickou agenturu ČR a Grantovou agenturu ČR.
Ústavní soud na začátku dubna letošního roku svým rozhodnutím upřesnil podmínky, za kterých je možné poskytovat informace o platech pedagogů. Případ se týká učitele základní umělecké školy. Ovšem je možné se domnívat, že tato pravidla platí obdobně například i pro pedagogické pracovníky vysokých škol nebo zaměstnance veřejných výzkumných institucí.
Pracovníci placení z veřejných prostředků se loni na podzim dočkali díky novému výkladu Ústavního soudu zvýšené ochrany svého práva na ochranu soukromí. Zatímco dosavadní rozhodovací praxe soudů ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře upřesňovala právo žadatelů na informace na úkor práva příjemců veřejných prostředků na ochranu soukromí, Ústavní soud svým výkladem, který více dbá na ochranu soukromí příjemců, „zpřísnil“ pravidla, za kterých lze tyto informace poskytovat.
