hlavní partner portálu
Dnem 1. července 2017 nabyla účinnosti druhá část novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, týkající se nového seznamu výzkumných organizací, za jehož vedení odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem tohoto článku je blíže seznámit potencionální žadatele s právní podstatou seznamu, stejně jako důkladnější analýza jeho významu, a to včetně problémů, které se k němu váží.
Do nabytí účinnosti nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 25. května 2018 zbývají přibližně čtyři měsíce. Na seminářích a konferencích, jakož i v rámci každodenního poradenství, dostáváme četné dotazy týkající se této nové úpravy. Tento článek shrnuje, co je potřeba s ohledem na náběh účinnosti GDPR udělat, a vybírá desatero základních povinností z pohledu výzkumných organizací v ČR.
Přestože řada návrhů zákonů zůstala v minulém volebním období tzv. „pod stolem“, poněkud mimo větší publicitu prošla legislativním procesem novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2018. Stalo se tak zákonem č. 367/2017 Sb.
Dne 1. 1. 2018 nabude účinnosti novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Právní předpis, který byl publikován jako 367/2017 Sb., opět mění a upřesňuje vztah mezi příjemcem a poskytovatelem dotací.
Po roce od nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném a účinném znění („ZZVZ“) lze konstatovat, že tento zákon přinesl do oblasti veřejného zadávání velmi zásadní změny. Některé z nich jsou neustále hojně diskutovány a vykládány, některým se takové pozornosti nedostává, ačkoliv jejich význam nelze zanedbat.
Městský soud v Praze pokračuje v praxi zavedené Nejvyšším správním soudem a napravuje neúnosný stav mezi poskytovateli a příjemci v rámci poskytování dotací. Ve svém nedávném rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost Oznámení o nevyplacení části dotace, kterým byla příjemci dotace – veřejné výzkumné instituci – krácena dotace o domnělé nezpůsobilé výdaje.
Zajímavé téma v oblasti veřejného zadávání představují změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, zejména jejich posouzení, zda se jedná o změnu podstatnou či nepodstatnou. Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může totiž zadavatel až na výslovně uvedené výjimky provádět pouze ty, které svým charakterem odpovídají změnám nepodstatným.
Dne 1. října 2017 vstupuje v platnost nařízení o ochranné známce EU, společně s dalšími prováděcími nařízeními. Nový právní rámec přináší důležité změny, například nové kategorie ochranných známek a jejich pravidla.
Jak jsme avizovali již na konci minulého článku týkajícího se problematiky mimořádně nízké nabídkové ceny a jejího zdůvodnění, dalším tématem, kterému bude věnována pozornost, je uvedení nabídkové ceny v rámci nabídky.
Snažíme se velmi intenzivně sledovat diskusi v odborné literatuře, na seminářích, odborných fórech a interních komuniké výzkumných organizací a jejich zřizovatelů na téma hospodářské a nehospodářské činnosti výzkumných organizací. Domníváme se, že je opět potřeba vyvrátit některé zcela zjevně nesprávné názory a navázat tak na článek o bludech týkajících se GBER a Rámce.
