Věda je náročná a ne každý, kdo vystuduje doktorát, v ní musí zůstat. Mladí vědci čelí mnoha výzvám, které často vedou k rozhodnutí z vědy odejít. Od strukturálních, přes socioekonomické, až po ty individuální. Některé z nich jsou však výraznější či přímo specifické u žen. Výsledkem je snižující se zastoupení žen ve vědě na každém dalším kariérním stupni. Při příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě přinášíme pohled bývalé vědkyně a naší spolupracovnice Venduly Lužné a dalších žen.
Helena Reichlová je jednou z nejvýznamnějších českých fyziček. Na Fyzikálním ústavu AV ČR založila ve spolupráci s německou Společností Maxe Plancka a MŠMT prestižní Dioscuri centrum pro spinkaloritroniku a magnoniku. V rozhovoru popisuje svou cestu od získání ocenění Česká hlava Doctorandus v roce 2016 k dnešnímu výzkumu, který by v budoucnu mohl vést k efektivnějším elektronickým součástkám. Zamýšlí se také nad podmínkami pro ženy ve vědě v Česku a v zahraničí a myslí si, že mladá generace už nepřistupuje k vědě tak, že profesor je pouze vousatý muž v plášti.
Francie má patrně nejlepší předpoklady, aby se stala evropským centrem pro umělou inteligenci, a ambici předefinovat zavedené pořádky na poli této revoluční technologie, které dosud dominují převážně technologičtí giganti z USA, ale i z Číny. Ve dnech 10. a 11. února Francie hostí summit o umělé inteligenci, který naváže na předchozí summit pořádaný v minulém roce Velkou Británií a Jižní Koreou, jehož ústředním tématem byla bezpečnost a inkluze AI.
Představovat Marie Curie-Sklodowskou, která získala dvě Nobelovy ceny, či Emmanuelle Charpentiere a Jennifer Doudna, které získaly Nobelovu cenu za metodu CRISPR, asi není nutné. Ale znáte třeba Rosalind Franklin či Adélu Kochanovskou? Je mnoho žen, které se podílely na světových objevech i drobnostech, které v současnosti denně používáme. Vzdejme jim hold u příležitosti Dne žen ve vědě, který připadá na 11. února.
Strukturní virolog Pavel Plevka, dvojnásobný držitel prestižního grantu ERC a vedoucí výzkumné skupiny v CEITEC Masarykovy univerzity, v rozhovoru přibližuje své zaměření na studium lidských virů a bakteriofágů, přístup k vedení týmu a nabízí pohled na příležitosti pro studenty a postdoktorandy, kteří chtějí pracovat v mezinárodním a interdisciplinárním prostředí výzkumného institutu CEITEC.
Neuroložka Lenka Krajčovičová se kromě diagnostiky a léčby pacientů s neurodegenerativními onemocněními v Centru pro kognitivní poruchy na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU věnuje také výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci na ICRC a NEUR-INu. Nyní se pustila do studia střevního mikrobiomu a jeho vlivu na rozvoj právě těchto onemocnění. Jak jsou naše střeva propojená s naším mozkem a jak zdraví jednoho orgánu ovlivňuje stav toho druhého?
Fyzikální ústav dlouhodobě patří mezi nejaktivnější ústavy AV ČR nejen co do vědeckých výstupů, ale i popularizace vědy. Na Mezinárodní den vzdělávání se proto na půdě FZU uskutečnilo setkání pro zdejší (nejenom) vědce a vědkyně aktivní v přibližování vědy veřejnosti.
Na podzim roku 2024 získalo hned pět vědeckých týmů Univerzity Karlovy prestižní ERC Consolidator Grant. Jedním z příjemců je i Jaroslav Švelch z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který obdržel 1,8 milionu eur na projekt GAMEINDEX. Název GAMEINDEX v sobě spojuje hry a koncept indexu, který Švelch a jeho kolegové použijí k výzkumu toho, jak jsou skutečná místa replikována a zobrazována ve videohrách a virtuální realitě (VR).
Marcel Karabín z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha, je jedním z úspěšných vědců, kteří získali grant Grantové agentury České republiky (GA ČR). Ve svém projektu se věnuje výzkumu interakcí mezi škrobem a polyfenoly při procesu extruze, který kombinuje tlakové tepelné zpracování a hnětení.
Vojtěch Svátek a Ondřej Zamazal, odborníci na ontologické inženýrství z Vysoké školy ekonomické, se se svým týmem díky tzv. hop-on mechanismu zapojili do běžícího projektu Horizontu Evropa s názvem Onto-DESIDE. Jejich zkušenosti v oblasti vývoje a transformace ontologií by měly pomoci rozvíjet cirkulární ekonomiku díky pružnější výměně dat mezi partnery cirkulárních řetězců, kterou ontologie podporují.
Strana 75 z 747