V době pandemie covid-19, kdy hygiena a dezinfekce hrály klíčovou roli, se zrodila myšlenka vytvořit projekt zaměřený na ochranu dotykových obrazovek před usazováním organických polutantů. Tato potřeba spojila akademickou sféru a průmyslové partnery v ambiciózním úsilí vyvinout inovativní technologii, která by zvýšila bezpečnost používání dotykových displejů.
Proč se některé skupiny společnosti radikalizují, a jiné nikoliv? Proč lidé podléhají informačním manipulacím a podrývají stabilitu jinak relativně fungujícího státu, ve kterém žijí? Odpovědi na tyto otázky hledá Markéta Kocmanová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mezi konkrétními lidmi. Výsledky výzkumů pak mohou hrát zásadní roli při nastavování opatření pro bezpečnější život.
Dokumentární film Zpátky na světlo je výsledkem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a VŠCHT Praha, která spojuje archeologii, traseologii a materiálový průzkum. Šárka Msallamová z VŠCHT Praha přispěla k odhalení původu bronzových artefaktů a jejich výrobních technologií, čímž přiblížila život našich předků.
Seznamte se s Violou Caminiti, inspirativní vědkyní bádající v oblasti životního prostředí, která se snaží proměnit odpad v příležitost. Viola miluje přírodu, a proto si vybrala studium environmentálních věd na Univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Rozhodla se, že bude měnit způsob, jakým přistupujeme k vedlejším průmyslovým produktům.
Na vylepšení algoritmů pro monitorování pohybu letadel, aut i chodců v blízkosti autonomních vozidel pracují v současnosti odborníci z FAV ZČU a Jižní Koreje. Vylepšení současných algoritmů přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu a bude mít přesah i do lékařství a biologie.
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků.
Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi největší evropské inovátory. Země je mezinárodně známá svou otevřenou kulturou a důrazem na podnikání a inovace, které vytvořily živý a spolupracující startupový ekosystém. Jako vynálezci Wi-Fi, Bluetooth nebo mikroskopu jsou Nizozemci ranými adaptéry pro technologie, inovace a vzkvétající startupová scéna má za následek každoročně velké množství patentů.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte jarní edici V4 školení, ocenění NEB či přistoupení Švýcarska a Korejské republiky k Horizontu Evropa. Dále také Výhledové projekty Erasmus+ a spuštění nového monitorovacího nástroje pro VŠ vzdělávání.
Důvěra ve vědce a vědkyně je v Česku nadprůměrná, světové špičky ale nedosahuje. Mezinárodní studie, která shrnuje výsledky ze 68 zemí, naznačuje, jak ji posílit. Výzkum také ukazuje, že vnímání důvěryhodnosti vědecké komunity ovlivňují nejen politické a historické faktory, ale také individuální charakteristiky respondentů.
Petr Burian začínal na prastarém počítači Didaktik-M a dnes vyvíjí technologie používané v CERNu – nejznámějším vědeckém fyzikálním centru světa. Co práce na detektorech částic obnáší, jak se dostal z Plzně až do Ženevy, a proč by si dnešní maturanti a maturantky měli pro svou budoucí kariéru vybrat elektrotechniku? Právě to je obsahem rozhovoru s tímto vědcem z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni a Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT.
Strana 77 z 747