Dokumentární film Zpátky na světlo je výsledkem spolupráce mezi Masarykovou univerzitou a VŠCHT Praha, která spojuje archeologii, traseologii a materiálový průzkum. Šárka Msallamová z VŠCHT Praha přispěla k odhalení původu bronzových artefaktů a jejich výrobních technologií, čímž přiblížila život našich předků.
Film představuje nejen fascinující vědecké poznatky, ale také ukazuje sílu meziuniverzitní spolupráce při ochraně a zkoumání kulturního dědictví.
Jaká byla vaše role při tvorbě filmu zaměřeného na ochranu historických kovových artefaktů a jak jste se k natáčení dostala?
Mou úlohou byl materiálový průzkum kovových slitin archeologických artefaktů (sekery, jehlice a náramky), které jsou ve filmu zmíněny. Z výsledků materiálového průzkumu vyplynulo, že artefakty byly vyrobeny z bronzu. Podrobný průzkum obsahu příměsových prvků obsažených v bronzové slitině napomohl také k určení pravděpodobných lokalit v Evropě, odkud byly měděné rudy pro výrobu bronzu a následně bronzových artefaktů získány. Natáčení dokumentárního filmu je spojeno s projektem NAKI III Artefakt jako zdroj poznání zaměřeném na záchranu výzkumných dat z archeologických nálezů. Tento projekt je realizován ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a VŠCHT je jedním ze spoluřešitelů. Jsem hlavní řešitelkou za VŠCHT a tímto způsobem jsem se dostala k natáčení daného dokumentu. V rámci realizace projektu vzniknou celkem tři dokumentární filmy. Film Zpátky na světlo je prvním z nich.
Jak probíhala spolupráce mezi VŠCHT Praha a Masarykovou univerzitou při realizaci tohoto filmového projektu?
Spolupráce VŠCHT Praha a Masarykovou univerzitou v Brně probíhala velmi dobře. Ve filmu Zpátky na světlo hraje materiálový průzkum daných artefaktů poměrně minoritní roli. Film je postaven především na traseologické analýze a archeologickém průzkumu. Za velký přínos považuji propojení archeologických, traseologických a materiálových informací, které vedly k velmi přesné rekonstrukci výrobních technologií daných artefaktů a určení způsobu jejich používání při běžném životě tehdejších lidí. Na materiálový průzkum je zcela zaměřen chystaný druhý dokumentární film s názvem Pod povrchem, který byl téměř celý točen na VŠCHT a dokončen má být začátkem roku 2026.
Bylo potřeba zjednodušit některé vědecké koncepty pro potřeby filmového zpracování?
Cílovou skupinou filmu Zpátky na světlo jsou studenti středních škol. Vzhledem k tomu došlo k redukci odborných termínů, kdy jsme se snažili odborné termíny spíše vysvětlit tak, aby byly studentům středních škol dobře srozumitelné. Také interpretace výsledků byla přizpůsobena tak, abychom udrželi pozornost cílové skupiny v rámci jejich znalostí a získané informace byly pro ni přínosem.
Máte nějaký highlight z natáčení nebo ze zákulisí?
Musím poukázat na skvělou práci naší vizážistky, která dokázala velmi efektivně upravit náš vzhled tak, že nebyly patrné stopy únavy (hlavně pod očima 😊) na našich obličejích. Natáčení totiž probíhalo od velmi časných hodin denně po dobu jednoho dlouhého zimního týdne. Únavu nám také pomáhalo zahánět skvělé občerstvení a výborná káva.
Na co jste z vašeho pohledu nejvíce pyšná?
Jsem především pyšná na výbornou spolupráci celého projektového konsorcia (Masarykova univerzita Brno, VŠCHT Praha, Ústav jaderné fyziky, v.v.i. v Řeži, Moravské zemské muzeum). Tato spolupráce vede k propojení mnoha přírodovědných oborů s historií a výrazně tak posouvá poznání života našich předků blíže k realitě.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VŠCHT
