
Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi největší evropské inovátory. Země je mezinárodně známá svou otevřenou kulturou a důrazem na podnikání a inovace, které vytvořily živý a spolupracující startupový ekosystém. Jako vynálezci Wi-Fi, Bluetooth nebo mikroskopu jsou Nizozemci ranými adaptéry pro technologie, inovace a vzkvétající startupová scéna má za následek každoročně velké množství patentů.
Nizozemští vynálezci a výzkumníci patří mezi nejaktivnější přihlašovatele patentů u Evropského patentového úřadu (EPO). Podle údajů EPO má Nizozemsko jako evropské centrum výzkumu a vývoje různých velkých nadnárodních společností druhý nejvyšší počet patentových přihlášek na milion obyvatel v Evropě.
Nizozemsko figuruje tradičně velmi vysoko v mezinárodním srovnání výsledků vědy, výzkumu a inovací, a to jak z pohledu celkového postavení zemí, národních vědeckých systémů nebo jednotlivých univerzit. Evropská komise například každoročně zveřejňuje žebříček European Innovation Scoreboard, v jehož rámci se Nizozemsko od roku 2016 pravidelně umísťuje mezi nejlepšími pěti zeměmi EU, v roce 2024 například obsadilo 4. místo za Dánskem, Švédskem a Finskem.
Výrazná role soukromého sektoru
Aktivity v oblasti výzkumu a vývoje provádějí v Nizozemsku různé typy organizací (soukromé společnosti, výzkumné ústavy, univerzity), financování probíhá taktéž z několika zdrojů. V roce 2022 bylo vynaloženo na výzkum a vývoj v zemi celkem více než 21,5 miliardy eur. Soukromý sektor je přitom s více než dvoutřetinovým podílem největším sponzorem a také největším exportérem výsledků vědeckého výzkumu a vývoje, nizozemský veřejný sektor se pak na financování výzkumu podílí zhruba jednou třetinou. Nizozemští vědci navíc dostávají peníze z evropských fondů (například evropské výzkumné programy) a také od soukromých neziskových organizací.
Gestorským vládním resortem pro vědu, výzkum a inovace je Ministerstvo školství, kultury a vědy. To přímo řídí Nizozemskou radu pro vědu a výzkum (NWO), která je hlavní programovou i grantovou organizací výzkumu v zemi. NWO funguje na základě schválené národní vědecké politiky nazvané Dutch Research Agenda, kterou dále rozpracovává v dílčí rozvojové dokumenty, jako je například aktuální tříletá strategie NWO strategy 2023-2026. Poradním orgánem vlády je pak vědecká rada AWTI – Advisory council for science, technology and innovation, složená z významných nizozemských vědců a akademiků.
Pokud jde o počet výzkumných ústavů v zemi, pod NWO patří 16 výzkumných ústavů, nizozemská Královská akademie věd (KNAW) pak spravuje dalších 12 tematicky specializovaných výzkumných ústavů. Ministerstvu zdravotnictví, sociálních věcí a sportu podléhá na tato témata zaměřený Institut veřejného zdraví a životního prostředí (RIVM) a celosvětově uznávaný zemědělsko-potravinářský výzkum je prováděn ve výzkumném ústavu Wageningen University & Research při zemědělské univerzitě ve Wageningenu.
Podpora investic do vědy
Jedním z hlavních motivačních nástrojů nizozemské vlády k podpoře soukromých investic do vědy je instituce nazvaná Invest-NL, což je privátní nadace financovaná z veřejných prostředků. Jejím jediným akcionářem je Ministerstvo financí a funguje od roku 2019, kdy byl nizozemským parlamentem schválen „Zákon o nadaci Invest-NL“. Ten stanovil její základní předmět činnosti následovně: přispívat k financování a realizaci úkolů společenské transformace ze strany podniků a poskytování přístupu k financování, pokud jej trh neposkytuje v dostatečné míře.
Kromě celonárodních plánů v Nizozemsku existují i konkrétní lokální iniciativy, které propojují výzkum a inovace s reálnými problémy občanů. Jedním z příkladů je Amsterdam AI, která sdružuje vědecké instituce a město Amsterdam a soustředí se na využití umělé inteligence například v oblasti zdravotnictví, veřejných služeb a také při podpoře podnikání. To vytváří nejen konkrétní ekonomické příležitosti, ale také nabízí inspirativní model dalším zemím k napodobení.
Nizozemci lákají výukou v angličtině
Pokud jde o vzdělávací systém, nizozemské univerzity patří k největším poskytovatelům výukových programů v angličtině, což ke studiu každoročně přitahuje desítky tisíc mezinárodních studentů z celého světa. Vzhledem k tomu, že angličtina je jako druhý jazyk plošně rozšířena napříč celou nizozemskou společností, nemají pak v naprosté většině případů mezinárodní studenti nebo vědci problém zařadit se do běžného života i v případě, že se po ukončení studia nebo uzavření vědeckých projektů rozhodnou v zemi zůstat dlouhodobě. Spolu s vysokou kvalitou života v zemi je tak garantován v podstatě neomezený příliv talentů, kteří dovytvářejí špičkovou kvalitu znalostních institucí a potažmo i výzkumu a vývoje v Nizozemsku.
Toto platí také pro studenty, doktorandy a mladé vědce z Česka, kteří se na místních univerzitách a výzkumných ústavech účastní na řadě výzkumných projektů. Ve spolupráci sdružení Czexpats in Science a Velvyslanectví ČR v Haagu byl při této příležitosti počátkem roku 2024 na rezidenci českého velvyslance zorganizován první ročník Setkání mladých českých vědkyň a vědců, aktuálně rezidenčně působících v rámci nizozemských výzkumných a akademických pracovišť, kterého se zúčastnilo více než 40 účastníků. V letošním roce je tak naplánován již druhý ročník tohoto setkání, které by se formou projektu ekonomicko-vědecké diplomacie PROPED mělo uskutečnit v květnu 2025.
Charta inovací a podpora transferu
Pro možnost aktivní podpory transferu znalostí na národní úrovni byla v roce 2004 v Nizozemsku podepsána Charta inovací (Innovation Charter) mezi asociací univerzit, sdružením zaměstnavatelů VNO-NCW a federací univerzitních lékařských center NFU. V chartě tyto tři strany navrhly kritéria spolupráce mezi průmyslem a znalostními institucemi, například doporučení pro opatření týkající se duševního vlastnictví, vědecké integrity a publikační strategie. Myšlenka Charty spočívá v tom, že inovace vyžadují účinnou výměnu mezi podniky a znalostními institucemi. Nové výrobky a služby již totiž často nejsou vyvíjeny v jedné firmě izolovaně, ale stále častěji vznikají prostřednictvím výměny znalostí mezi různými stranami. K tomu, aby bylo možné sklízet plody investic – veřejných i soukromých – do výzkumu, je proto více než kdy dříve zapotřebí vzájemná spolupráce.
Stále více nizozemských univerzit pro tyto účely zakládá samostatné organizace, zpravidla ve formě holdingu, plně vlastněné univerzitou. V těchto holdingových společnostech sídlí spin-off firmy, které jsou tvořeny zaměstnanci nebo bývalými zaměstnanci a také současnými nebo bývalými studenty příslušné univerzity na základě znalostí, které začínající podnikatel získal na univerzitě. Tyto znalosti jsou často chráněny patentem.
Vynálezy patří univerzitě
Univerzity přijímají různá pravidla pro výdaje a příjmy z patentů. Zákon stanoví, že vynálezy vytvořené prostřednictvím univerzity patří univerzitě. Za patentové přihlášky proto odpovídají univerzity, stejně jako za jejich financování. Řada univerzit proto zřídila patentový fond. Obecně pak platí, že všechny univerzity pomáhají svým spin-offům i v oblasti vybavení a zařízení.
Většina nizozemských univerzit má k dispozici jeden nebo více inkubátorů, kde jsou nově založené firmy umístěny společně. Zde mohou nejen sdílet vybavení, ale také získat nejrůznější podporu pro podnikání, jako je například pomoc při vypracování podnikatelského plánu nebo při řešení svého PR. Často je jim také nabízen mentoring a školení nebo pomoc při vytváření a udržování obchodních sítí.
Časté návštěvy z Česka
Z výše uvedených důvodů bývají nizozemské univerzity, jejich inovační infrastruktury a výzkumné ústavy častým cílem návštěv českých partnerských akademických, výzkumných, ale i státních nebo regionálních institucí, které se snaží o navázání aktivní spolupráce i o výměnu know-how v oblasti rozvoje inovačních infrastruktur a také transferu technologií. Příkladem jedné z takových úspěšných inspiračních misí byla studijní cesta do inkubátorů a vědeckotechnických parků v zemích Beneluxu, kterou zorganizovala agentura CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a s českými velvyslanectvími v daných třech zemích jako projekt PROPED.
Autor: Stanislav Beneš, Velvyslanectví ČR v Haagu
Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR