Česká republika se v oblasti transferu technologií a vzniku spin-off společností postupně zlepšuje. Stále však čelí podstatným výzvám. Překlenutí propasti mezi výzkumem a komerčním uplatněním je klíčové pro rozvoj inovačního prostředí v České republice. Nejen aktuálnímu stavu v této oblasti v České republice se věnovala konference Národní den spin-offů, pořádaná agenturou CzechInvest.
Argentinští vědci popisují nejen škrty ve výdajích na vědu jako „scienticidu“. Navzdory napětí Spojené státy a Čína prodlužují vědeckou spolupráci. Nového ředitele CERN čeká výzva v podobě projektu za 17 miliard dolarů. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za listopad a prosinec.
Ve světě vědy a vysokého školství, kde jsou publikace důležitým prvkem profesního růstu, hraje kvalita cílových časopisů zásadní roli. V mnoha zemích, například v České republice nebo ve Finsku, se od publikační činnosti částečně odvíjí veřejná finanční podpora institucí.
Hlavní osobnost projektu Česká cesta do vesmíru, armádní bojový pilot a astronaut Aleš Svoboda, absolvoval sedmitýdenní výcvik Evropské kosmické agentury. O své poznatky z této přípravy, která proběhla v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem, se podělil před Vánocemi.
„Má-li evropská Zelená dohoda duši, je jí Nový evropský Bauhaus, který rozvíjí kreativitu po celé Evropské unii,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Spojení New European Bauhaus teď slýcháme skoro stejně často jako Green Deal. Co to znamená? A jaké příležitosti představuje pro české výzkumníky? Na tyto otázky odpovídá Klára Černá z Technologického centra Praha.
Technologické centrum Praha přináší pravidelný přehled svých činností, tentokrát za poslední měsíc roku 2024. Tentokrát zde najdete novinky z programu Horizont Evropa v kostce, analýzu výzev v oblasti šíření inovací a digitalizace či informace o 2. výzvě programu EENergy.
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů.
Ve svém výzkumu se vrací až ke vzniku života na Zemi. Spát jí nedá především 20 aminokyselin, které od samého počátku tvoří bílkoviny všech organismů od těch nejjednodušších až po člověka. Jak by vypadal život, kdyby se jejich počet změnil, a mohl by vůbec vzniknout? Těmito otázkami se zabývá Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK.
Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.
Strana 83 z 748