Klára Černá: Nový evropský Bauhaus přináší výzkum prostředí, v němž žijeme

Často teď slyšíme slovní spojení „Nový evropský Bauhaus“. Co si pod tím můžeme představit?

Iniciativa „New European Bauhaus“ se narodila, byla pojmenována a vyrostla teprve v posledních třech letech. Má dodat impuls ke zlepšení prostředí, ve kterém žijeme a pohybujeme se. Ať již jde o udržitelný rozvoj krajiny, městský veřejný prostor či naše soukromé bydlení, ve kterém se snažíme šetrně hospodařit s materiály nebo potravinami. Myslím, že se všichni těmito body vzdáleně nebo blíže zabýváme, protože už máme přístup k novým poznatkům. Koneckonců všichni třídíme odpady nebo hledáme přírodní materiály, kterými bychom se obklopili. Chceme žít v sociálně i environmentálně příjemném a udržitelném prostředí, pouze to ve svém každodenním životě nenazýváme Novým evropským Bauhausem. Nový evropský Bauhaus (NEB) můžeme chápat jako nástroj, kterým chce Evropská komise těmto cílům pomáhat.

Co je smyslem iniciativy Nový evropský Bauhaus? Jaký dopad bude mít náš život obyvatel ve městech a obcích?

Smyslem iniciativy je se dívat na celkovou kvalitu vystavěného prostředí novým pohledem. NEB se hodně obrací k architektuře, protože ta je schopna celostního nadhledu. Pojem NEB se možná časem vytratí, ale principy, které si vzal za své motto, tu zůstanou. Můžeme místo o NEB mluvit třeba o jakémsi trendu udržitelnosti a sounáležitosti. Celková atmosféra ve společnosti je naladěna na udržitelnost, chceme zažívat více přírody, ozelenit město, nechceme plýtvat. Chceme mít dobrý pocit z toho, co konzumujeme. Jsme již několikátá generace v řadě, která nezažila materiální nedostatek, a tak se můžeme zabývat takovými „drobnostmi“, jako je dobrý pocit ze spotřebovávaného. Celkově jsme se posunuli od konzumerismu do fáze, kdy chceme mít věci nejen dobré, ale i zdravé a neškodlivé, nezatěžující životní prostředí. Když se posadíme na lavičku v parku, potřebujeme důvěřovat, že není ošetřena jedovatou chemikálií nebo že nebyla přivezena z druhého konce světa.

Stejně tak sem patří kulturní a kreativní počiny, které náš život obohacují, a vznikají třeba na lokálních úrovních.

Nový evropský Bauhaus chce přinášet projekty a řešení, která splňují kritéria udržitelnosti, estetiky a inkluze. Co to v praxi znamená?

Některé projekty vypadají dobře na papíře, ale v praxi jsou neudržitelné. NEB chce úpravy ve vystavěném prostředí provádět udržitelně, se vkusem a vzniklé na základě širší společenské diskuze. Staví se ve vaší čtvrti nová komunikace? Plán vypadá na papíru dobře, ale bude v praxi fungovat? Projektant například osadil chodníky zelenými plochami trávníků. Po několika letech se ukáže, že záhony nefungují, stanou se z nich vyprahlá místa, kde se hromadí odpadky. Někdy není nutné všechno ozelenit, někdy dává smysl spíš chodník vydláždit od kraje ke kraji, tak aby byl celkově bezbariérový. Když se k situaci mohou vyjádřit občané – a to je ten termín inkluze, nebo také sounáležitosti, bude to ku prospěchu věci. Další smysl inkluze spočívá v cenové dostupnosti a ve společenské otevřenosti.

Pro ilustraci použiju hezký příklad z českého prostředí. Praktickou ukázku, jak přemýšlet v duchu NEB, přinášejí videa architekta Adama Gebriana. Gebrian svou popularizační činnost Novým evropským Bauhausem určitě nenazývá, ale učí veřejnost vnímat přesně ty principy, o které v Bauhausu jde. Ukazuje architektonická řešení poslední doby a ptá se na jejich funkci a smysluplnost. Zároveň si klade otázky, jak se budou architektonické zásahy udržovat v budoucnu. Nebudou krásné jen v momentě slavnostního otevření? Komentoval tak například aktuální architektonickou soutěž o novou podobu Hlavního nádraží v Praze.

Kdo o peníze může žádat

Kolik peněz je na Nový evropský Bauhaus alokováno v programu Horizont Evropa? A jak velkou část rozpočtu programu Horizont Evropa to představuje, kdybychom to srovnali například s rozpočtem Evropské výzkumné rady (ERC)?

V období 2021–2024 bylo z rozpočtu Horizontu Evropa aktivitám NEB přiděleno přes 200 milionů eur. Pro srovnání celý rozpočet Horizontu pro sedmileté období tvoří 95,5 miliard eur. Prostředky alokované pro NEB tak odpovídají dvěma promile rozpočtu Horizontu Evropa. Z finančního hlediska tedy není NEB velkým tématem, nicméně další prostředky na něj přicházejí z rozpočtu jiných programů EU. Ve srovnání s tím například rozpočet určený grantům Evropské rady pro výzkum v programu Horizont Evropa činí 16 miliard eur, tedy činí jednu šestinu rozpočtu programu Horizont Evropa.

Kdo může o peníze požádat?

O grant z Nového evropského Bauhausu mohou žádat jednotlivci, kulturní a kreativní instituce, občanské spolky, městští a krajinářští architekti, místní a regionální zastupitelstva, výzkumné instituce, vysoké školy, atd. Zaměření grantu je vždy určeno výzvou k předkládání projektů. Výzvy mohou být výzkumného, inovačního nebo podpůrně koordinačního zaměření. Samostatnou možností je přihlásit se do soutěže o ceny Nového evropského Bauhausu. Každoročně jsou oceňovány inspirativní projekty a nápady. Z českých oceněných zde uspěl třeba architekt Martin Mráz s projektem komunitního bydlení a obnovení sounáležitosti na Žižkově.

Příležitostí nahlédnout hodnocení projektů NEB z opačné strany je možnost stát se externím hodnotitelem Evropské komise a podílet se na vyhodnocování projektů a cen Nového evropského Bauhausu.

Jak se o peníze žádá, kdo potom žádosti hodnotí a projekty administruje?

Na začátku jde hlavně o to najít odpovídající otevřenou výzvu. V tom mohou poradit národní kontaktní pracovníci v TC Praha. Další krok je pečlivě si výzvu projít a vyhodnotit, zda je zadání relevantní k nápadu, který žadatel nosí v hlavě. Tato rada může znít banálně, ale ve velké řadě zamítnutých návrhů je důvodem neopodstatněná relevance s cíli zadání Evropské komise. Čím přesněji bude předkladatel reagovat na zadání, tím lépe.

Předkladatel svůj návrh elektronicky podá prostřednictvím evropského portálu pro finanční příležitosti a veřejné zakázky. Jde-li o společný konsorciální projekt, hraje zde hlavní roli koordinátor. Jednotliví partneři vyplní své části, koordinátor odpovídá za celek.

Hodnocení pak provádějí nezávislí externí odborníci, které si EK na tuto práci najímá. Pravidlem je, že jeden návrh projde hodnocením tří expertů, a ti se domlouvají na závěrečném posudku. Je-li pozitivní a návrh splňuje všechna kritéria, uzavře EK s předkladatelem dohodu a přidělí mu finance. Projekt může trvat jeden až tři roky. Projekt po celou dobu trvání administruje přidělený úředník EK, který s vámi řeší vše potřebné.

Financování projektů NEB dosud vycházelo z několika různých programů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj, Kreativní Evropy, Horizontu Evropa nebo LIFE). Od roku 2025 se připravuje zastřešení iniciativy NEB pod jeden program, Horizont Evropa. Nicméně jednotný portál pro podávání projektů zůstane stejný.

České zapojení

Která témata jsou zajímavá pro ČR?

U velkých celoevropských výzkumných projektů mají v ČR asi větší potenciál pracoviště technického zaměření, tedy témata týkající se výzkumu ve stavebnictví. Související společensko-vědní výzkum, jak klimatická témata zprostředkovávat veřejnosti, zatím v ČR v souvislosti s iniciativou NEB nezaznamenal účast. Zajímavé jsou určitě i drobnější výzvy zaměřené na participaci veřejnosti a kulturně kreativní iniciativy.

Koncepce NEB je celkově zajímavá svou interdisciplinaritou. Spojuje v sobě ohleduplné využívání materiálů, kulturní hledisko i sociální cítění. Zabývá se jak úpravami veřejného prostoru i soukromého bydlení, tak sociálními inovacemi. Tato interdisciplinarita zároveň představuje i tu největší překážku. Potřebujete, aby se spolu domluvili lidé z různých profesních a zájmových skupin a zkoordinovali svou činnost. A to je oříšek.

Jak se mohou zapojit vysoké školy a výzkumné instituce?

Vysokým školám a výzkumným institucím jsou určeny především výzvy zaměřené na výzkum. Jde o přírodovědné, technické i společensko-vědní obory. Výzvy míří především k udržitelnému a cirkulárnímu stavebnictví nebo novým modelům spoluvytváření veřejných prostranství. Zde je při žádosti potřeba spolupracovat se širší skupinou zahraničních partnerských organizací. Podmínky pro předložení takového projektu jsou dány pravidly programu Horizont Evropa. Jak vypadá takový celoevropský projekt s tématikou NEB, je dobře vidět například na projektu PALIMPSEST s českou účastí.

Inovační témata směřují k nápadům souvisejícím s oblastí klimatu, městské mobility, nebo potravin a výroby. Zde mohou návrhy předkládat samostatně jednotlivé subjekty.

Kolik projektů z ČR už se přihlásilo, či je řešeno?

Zapojení do velkých projektů bychom spočítali na prstech jedné ruky. Konkrétně jsou to čtyři české účasti ve třech projektech (jaro 2024). Tuzemská účast v iniciativě NEB zhruba odpovídá celkové pozici ČR v programu Horizont Evropa. V NEB si ČR nárokuje 14. nejvyšší čistý příspěvek EU (z 28 účastnících se zemí), v Horizontu Evropa jako celku pak dlouhodobě 17. místo (ze 45 členských a přidružených zemí). Na druhé straně se tuzemské subjekty neúčastní projektů NEB v programech pro Jednotný trh, LIFE či Kreativní Evropa. České instituce se iniciativy NEB účastní také formou oficiálních partnerů, respektive přátel NEB, a zde je zapojení mírně pozitivnější.

Čeho se tyto projekty týkají?

Projekty vždy splňují některou ze čtyř základních tematických linií NEB: návrat k přírodě; znovunabytí pocitu sounáležitosti, což jsou projekty, které se věnují přeměně míst, rekonstruují zastavěné prostředí a nově jej propojují s historickým a kulturním dědictvím; upřednostnění nejpotřebnějších osob a míst; a podpora životního cyklu materiálu a oběhové hospodářství.

Jde o projekty výzkumné, jako např. zmiňovaný PALIMPSEST. Ten je zaměřen na dialog architektonických, designérských a uměleckých postupů s potřebami konkrétních míst se silnou kulturní identitou, do které se propisují aktuální environmentální problémy. Českým účastníkem v tomto projektu je Fakulta designu a umění ZČU v Plzni.

Dalším příkladem je projekt NEB-STAR, který je demonstrační aktivitou. Hledá a testuje způsoby, jak do místních transformačních plánů začlenit hodnoty NEB. Českým účastníkem je ČVUT v Praze.

Další projekty jsou menšího rozsahu a jde v nich o nápady a inovace jak v kulturní oblasti, tak v oblasti životního prostředí.

Vytváření mostů mezi institucemi a lidmi a zapojení obcí

V roce 2021 prohlásila tehdejší evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel: „Vytvořením mostu mezi světem umění a kultury na jedné straně a světem vědy a techniky na straně druhé zajistíme, že se zapojí celá veřejnost: umělci, studenti, architekti, inženýři, akademická obec i inovátoři.“ Stalo se to a děje se to i u nás?

Na evropské úrovni opravdu na počátku proběhla diskuze iniciovaná Evropskou komisí, ve které se architekti, umělci, studenti, designéři, technici a nadšení jednotlivci vyjadřovali k myšlenkám Bauhausu. Na základě těchto debat pak vzešly základní linie NEB. Vzpomínám si na jednoho nizozemského novináře, který navrhoval, aby se celá iniciativa jmenovala jinak. Bauhaus je německého původu, a i když to byl důležitý umělecký směr z počátku 20. století, pojem měl pro některé ostatní Evropany příliš německé konotace.

U nás je realita složitější, protože NEB je svou interdisciplinaritou a komplexností hůře uchopitelný. Není typickým dotačním programem EU, je přímo řízený Evropskou komisí, což znamená, že účastníci komunikují napřímo s EK. Osvěta ale probíhá. Na národní úrovni proběhlo několik velkých konferencí, jen na jaře 2024 to byly dvě, České komory architektů a pražského Centra architektury a městského plánování CAMP. A v roce 2023 např. konference v brněnském KUMSTu.

Ve vyjádření EK stojí: „Nový evropský Bauhaus je environmentální, hospodářský a kulturní projekt, který se v rámci dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu zaměřuje na propojení designu, udržitelnosti, přístupnosti, dostupnosti a investic.“ Nejsou konotace s Green Dealem a vším, co s ním souvisí, u nás spíše negativní?

Ano, zmínit Zelenou dohodu je jako popíchnutí. Myslím však, že i ten nešťastný pojem Green Deal zažívá změnu. Na evropské úrovni se používá čím dál méně. Jeho cíle sice nekončí, ale budou víc zasazeny do celkového rámce priorit napříč Evropskou komisí. Koneckonců, mluví o tom i český zástupce generálního ředitele EK po klimatickou politiku, Jan Dusík, v současnosti Čech s nejvyšším vlivem na Green Deal. Takže kdo ví, zda dřív zapomeneme na termín Green Deal nebo New European Bauhaus?

Jsou municipality a soukromí investoři připraveni aplikovat doporučení a řešení, která vzejdou z Nového evropského Bauhausu?

Doporučení a výzvy NEB by v tomto smyslu neměly být pro místní zastupitelstva nebo soukromé investory překvapením. Mentálně, myslím, cíle Nového evropského Bauhausu v ČR velice rezonují.

Myšlenky máme, potřebujeme se s nimi naučit pracovat na evropské úrovni.

Komise vybízí členské státy, aby základní hodnoty Nového evropského Bauhausu začlenily i do svých strategií územního a sociálně-ekonomického rozvoje a plánů na oživení a odolnost. Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo kultury pojem NEB do svých strategií (Politika architektury a stavební kultury v ČR) zapracovalo. Čekáme, zda bude koncepce zahrnuta i do aktualizované národní výzkumné a inovační strategie Ministerstva práce a obchodu.

„Novinkou“ pro české prostředí může být fakt, že ve všech těchto soutěžích o granty NEB jde o přímou komunikaci s Evropskou komisí – od předložení návrhu po závěrečnou zprávu. Výzvou je naučit se evropskou finanční a administrativní agendu spojenou se spravováním EU projektů. Konkrétně např. české radnice by se potřebovaly naučit pracovat s těmito přímo řízenými evropskými fondy. Dostaly by se tak k novým příležitostem financování.

K tomu je ale potřeba, aby se účetní oddělení, která se o chod radnice starají, naučila s novými zdroji financování pracovat – jak rozdělovat financování z projektu na jeho obsah, na mzdy, na provoz. Důležité je také po personální stránce počítat se zátěží, která plyne ze spolupráce s dalšími evropskými subjekty. Znamená to vyhradit si čas a kapacitu na komunikaci se zahraničními partnerskými organizacemi. V tomto směru hodně záleží na vedoucích pracovnících, zda jsou novým zdrojům otevřeni a své zaměstnance v tomto směru podporují.

 

Autorky: Vladislava Vojtíšková, Martina Kurfirstová

---

Klára Černá vystudovala mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd UK. Pracuje v Technologickém centru Praha jako národní kontakt programu Horizont Evropa pro společenské a humanitní vědy a Nový evropský Bauhaus.