Argentinští vědci popisují nejen škrty ve výdajích na vědu jako „scienticidu“. Navzdory napětí Spojené státy a Čína prodlužují vědeckou spolupráci. Nového ředitele CERN čeká výzva v podobě projektu za 17 miliard dolarů. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za listopad a prosinec.
Mileiho „scienticida“: Obavy argentinských vědců se rok po zvolení pravicového prezidenta naplnily
Když se na konci roku 2023 stal Javier Milei novým prezidentem Argentiny, mnoho tamních vědců považovalo jeho zvolení za problém, který by mohl ohrozit budoucí prosperitu země. Milei, pravicový politik s libertariánskými postoji a kontroverzními názory, například slíbil zrušit nebo zásadně restrukturalizovat Národní radu pro vědecký a technický výzkum (CONICET) – hlavní argentinskou agenturu pro financování vědy.
Ačkoli se jeho vláda zatím k tak radikálním krokům neuchýlila, podle zprávy Iberoamerického centra pro výzkum v oblasti vědy, technologií a inovací (CIICTI) došlo během posledních deseti měsíců k výraznému poklesu počtu zaměstnanců této největší argentinské vědecké instituce. Propuštěno bylo celkem 598 vědeckých pracovníků a 457 začínajících vědců.
Zpráva, zveřejněná v listopadu 2024, rovněž upozorňuje na výrazné snižování finančních prostředků pro vědu. Od nástupu Mileiho do funkce v prosinci 2023 se vládní výdaje na výzkum snížily o 31 %, což znamená pokles na přibližně 1,2 miliardy dolarů. Časopis Science ve svém článku v souladu se zprávou uvedl, že argentinská věda v důsledku těchto škrtů nyní čelí největší recesi za posledních dvacet let.
Ačkoli tato latinskoamerická země zaznamenala v minulosti řadu úspěchů – například tři Nobelovy ceny za medicínu a jednu za chemii – vlivem politických událostí prošla řadou temných období. Od exilu vědců v období 1960–1983, například kvůli vojenskému převratu prezidenta Onganíi a omezení svobody univerzit a výzkumu během vojenských diktatur, po období ekonomických stagnací a krizí, přičemž jednu z prvních lze zaznamenat mezi lety 1980–1990.
Řada argentinských vědců, kteří poskytli vyjádření pro časopis Science, předpovídá pokračování tohoto „exodu“. Zejména mladí vědci se orientují na pracovní příležitosti v zahraničí. Tento odliv mozků se podle zprávy CIICTI projevil již v roce 2024, kdy agentura CONICET zaznamenala 30% pokles žádostí o zaměstnání. To naznačuje úbytek nových talentů, bez nichž – jak varuje Science – nelze očekávat zlepšení situace.
Spojené státy a Čína prodlužují vědeckou spolupráci navzdory napětí
Dne 13. prosince 2024 vlády Spojených států a Číny podepsaly prodloužení dohody o spolupráci v oblasti vědy a techniky (Science and Technology Agreement – STA). Původní smlouva mezi oběma velmocemi byla podepsána v roce 1979, tedy v době, kdy Čína začínala upevňovat své postavení na světové vědecké scéně. Kromě toho, že dohoda vytváří rámec pro spolupráci mezi vládními subjekty v obou zemích napříč širokou škálou témat, STA po více než čtyři dekády sloužila čínským představitelům jako vzor pro navazování partnerství s americkými univerzitami i nevládními organizacemi. Zároveň nastavovala pravidla pro podporu výměny studentů a vědců a interakce mezi laboratořemi.
Nová verze dohody oproti původní aktualizuje podmínky spolupráce na pět následujících let v souvislosti s napětím mezi oběma zeměmi.
„Tato modernizovaná a posílená dohoda zachovává ochranu duševního vlastnictví, zavádí nová ochranná pravidla pro prováděcí agentury, aby chránily bezpečnost svých výzkumných pracovníků, a podporuje zájmy USA prostřednictvím nově zavedených a posílených ustanovení o transparentnosti a reciprocitě údajů,“ uvádí oficiální zpráva Ministerstva zahraničí Spojených států amerických k posílení bezpečnostních opatření v citlivých oblastech.
Podle ministerstva dohoda dále zahrnuje pouze základní výzkum, záměrně však vynechává vývoj nových technologií v klíčových odvětvích hospodářského rozvoje a vojenské převahy, jako je kvantová výpočetní technika nebo umělá inteligence.
Podle vyjádření vysoce postaveného úředníka Ministerstva zahraničí (který si však nepřál být jmenován) pro časopis Science výhody prodloužení STA převažují nad riziky. Stejného názoru je podle vyjádření Deborah Seligsohn, politoložky z Villanova University a odbornice na americko-čínskou politiku, i čínská vláda.
„Pochopili jsme, že neprodloužení STA by mohlo oslabit oblasti vědecké spolupráce, které jsou pro Spojené státy přínosné,“ uvedl zmíněný úředník a jako příklady spolupráce, která je přínosná pro obě země, jmenoval probíhající studie na monitorování zemětřesení, šíření epidemií chřipky, kvality ovzduší a ochrany proti zemědělským škůdcům.
Švýcarsko se od letošního roku připojilo k programu Horizont Evropa
Brusel s Bernem během prosince minulého roku oznámily, že uzavřely dohody v klíčových odvětvích, tedy bezpečnosti potravin, elektřiny, zdravotnictví a kontroly nemocí. Stvrzení smlouvy podpisy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen a prezidentky Švýcarska Violy Amherd tak znamená to, že Evropská komise od roku 2025 po čtyřech letech vyjednávání odblokovala plné přidružení Švýcarska k programu Horizont Evropa.
S účastí Švýcarska se počítá i v případě Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom); samostatná dohoda se bude týkat švýcarské účasti v Evropské kosmické agentuře. „Helvétská konfederace“ coby nečlenský stát EU však může zůstat vyloučena z několika citlivých výzev týkajících se kvantových technologií. Další potenciální problém pro budoucí účast Švýcarska v programech EU představuje veřejné referendum, které švýcarská politika v případě nových dohod vyžaduje. Podle portálu ScienceBusiness by odmítnutí dohody švýcarskými voliči mohlo zemi zabránit v přistoupení k 10. rámcovému programu, nástupci programu Horizont Evropa, který má být zahájen v roce 2028.
K 9. rámcovému programu – zejména k druhému pilíři – se již připojila Kanada, Jižní Korea i Nový Zéland. Aktuálně jednají o připojení také Singapur a Japonsko.
Technologie inspirovaná olihněmi nabízí alternativu k injekcím
Hlavonožci nejsou aktuálně spojováni pouze s novou sérií populárního seriálu Hra na oliheň v kontextu zábavního průmyslu – jejich způsob vypouštění inkoustu inspiroval i oblast vědy. Americko-dánský vědecký tým z Massachusetts Institute of Technology a společnosti Novo Nordisk zohlednil předchozí studie, které potvrdily hypotézu, že většina lidí dává přednost užívání léků ve formě tablet před injekcemi. Problémem však zůstává, že mnoho léků se při průchodu trávicím systémem znehodnotí.
Za tímto účelem experti vyvinuli zařízení, které po spolknutí dokáže dopravit malé proudy léků přímo do střevní sliznice, a obejít tak nutnost použití jehel.
„Jehly obecně vyžadují školení o nakládání s ostrými předměty a zároveň je problematická i jejich likvidace. V rámci projektu jsme se inspirovali tryskovými systémy hlavonožců. Za tímto účelem jsme vyvinuli mikrotryskové doručovací systémy, které mohou doručovat požadovanou látku v axiálním a radiálním směru do tkáně, takže jsou vhodné pro tubulární a globulární segmenty gastrointestinálního traktu,“ uvádí abstrakt studie zveřejněné v listopadu minulého roku.
Nová polykatelná zařízení tak reagují na potřeby a dodávají léky přímo tam, kam potřebují. Podle vyjádření členů týmu přístup zatím prokázal účinnost na zvířecích modelech, ale je třeba ještě pracovat na zajištění jejich bezpečnosti u lidí.
Nového ředitele CERN čeká výzva v podobě projektu za 17 miliard dolarů
Rada Evropské organizace pro jaderný výzkum (Conseil Européen pour la recherche nucléaire – CERN) dne 6. listopadu vybrala britského fyzika Marka Thomsona jako příštího generálního ředitele organizace. Pětiletý mandát Thomsona, který aktuálně zastává pozici výkonného předsedy Rady pro vědecká a technologická zařízení ve Spojeném království (Science and Technology Facilities Council – STFC) a zároveň působí na University of Cambridge, začne 1. ledna 2026.
„Blahopřejeme profesoru Marku Thomsonovi k jeho zvolení příštím generálním ředitelem CERN od ledna 2026,“ uvedl podle tiskové zprávy Eliezer Rabinovici, předseda Rady CERN. „Srdečně děkuji všem výjimečným kandidátům. Vynikající kvality, které Mark Thomson vykazuje, dávají Radě CERN, coby majáku vědecké excelence a inovací, jistotu, že úspěšně zaujme své místo v řadě vizionářských generálních ředitelů, kteří vedli CERN.“
Nově zvolený generální ředitel bude ve svém funkčním období postaven před řadu výzev. Jednou z nich je pak budoucí kruhový urychlovač (Future Circular Collider – FCC), který doplní stávající Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider – LHC) s délkou 27 kilometrů, kde byl objeven Higgsův boson.
Vyústěním plánovaného projektu má však být třikrát delší FCC (tedy o délce 91 kilometrů), který se podle plánu bude rozkládat v podzemí francouzských departementů Haute-Savoie a Ain a švýcarského kantonu Ženeva. Studie proveditelnosti, která byla zveřejněna začátkem minulého roku, navíc načrtla i předběžný rozpočet tohoto ambiciózního projektu. Celková hodnota projektu by měla dosáhnout 17 miliard dolarů.
Budoucí ředitel CERN přivítal náčrt konkrétního plánu včetně nákladů, ale během briefingu s novináři uvedl, že konečné rozhodnutí bude přijato až za několik let. Vyústění projektu by totiž mělo proběhnout v daleké budoucnosti. (Více jsme o plánu psali v článku Postavíme nové urychlovače? To v Praze probírali vedoucí CERN, Fermilabu, IHEP a dalších laboratoří, pozn. red.)
Japonsko se snaží zvýšit počet doktorandů zlepšením jejich platových vyhlídek
Podle časopisu Times Higher Education počet studentů s doktorským titulem v Japonsku za posledních 20 let klesl o 20 procent. Podíl doktorandů tak zaostává za jinými vyspělými ekonomikami, jako je Velká Británie a Německo. Tento negativní trend japonská vláda považuje za překážku globální konkurenceschopnosti země a v posledních letech se jej rozhodla změnit. Například zavedla opatření včetně daňových úlev pro společnosti, které doktorandy zaměstnávají.
Kvůli obavám, že přístup zaměstnavatelů bude tyto snahy brzdit, vláda začátkem minulého roku zahájila meziresortní průzkum, který se zaměřuje na to, jak usnadnit firmám zaměstnávání pracovníků s odbornými dovednostmi. Průzkumy se dály zaměřily na zkoumání problémů, s nimiž se potýkají držitelé doktorského titulu při hledání zaměstnání.
Na základě výsledků těchto šetření podle Times Higher Education následně japonská vláda stanoví další doporučení. Mezi tato doporučení patří pokyny zaměstnavatelům ohledně vhodných nástupních platů pro vysoce kvalifikované pracovníky a podpora univerzit, aby sdílely příklady úspěšného kariérního rozvoje.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
