Česká republika se v oblasti transferu technologií a vzniku spin-off společností postupně zlepšuje. Stále však čelí podstatným výzvám. Překlenutí propasti mezi výzkumem a komerčním uplatněním je klíčové pro rozvoj inovačního prostředí v České republice. Nejen aktuálnímu stavu v této oblasti v České republice se věnovala konference Národní den spin-offů, pořádaná agenturou CzechInvest.
Kromě zkušeností úspěšných českých spin-off společností nabídla konference, která se uskutečnila v prosinci v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), také srovnání se zahraničím. Prezentace expertů zahrnovaly mimo jiné i formy podpory v České republice a dále konzultace s odborníky, kteří zodpověděli konkrétní otázky zájemců.
„Během svého studia v 90. letech jsem CzechInvest vnímal jako agenturu zaměřenou na podporu vstupu zahraničních investorů. Časy se však změnily. Kromě těchto aktivit se nyní snažíme co nejlépe podporovat nejen české firmy, ale také startupy. Pro dostatečnou podporu spin-offů je klíčové vytvořit prostředí, které umožňuje spolupráci mezi institucemi, osobnostmi a politickými reprezentanty. V tomto směru mě těší podpora od osobností, jako je Pavel Doleček, náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace. Tuto komunitu je třeba dále rozvíjet, aby se podmínky pro spin-offy zlepšily,“ uvedl na začátku konference Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.
Možnosti podpory spin-offů v ČR: odpovědnost nesou i akademické, výzkumné a vysokoškolské instituce
Generální ředitel agentury CzechInvest ve svém projevu dále nezapomněl zmínit také Technologickou inkubaci. Tento program, který blíže ve své prezentaci představil ředitel odboru inovací agentury René Samek, se zaměřuje na systematickou pomoc na míru pro začínající inovativní technologické firmy.
Podle Jana Michala se do Technologické inkubace hlásí první univerzitní spin-off firmy. Celkový počet by však mohl být podle ředitele agentury vyšší, aby se Česko stalo znalostní ekonomikou. V této souvislosti zaznělo také časté srovnání s Rakouskem, kde vzniká ročně čtyřikrát více spin-off firem než v Česku.
Na podporu pro české spin-off společnosti se zaměřuje také Technologická agentura České republiky (TA ČR), o jejíchž aktivitách v této oblasti na konferenci informoval Zbyněk Růžička, ředitel odboru řízení programů. Klíčovým nástrojem TA ČR je v této souvislosti Program SIGMA, který zahrnuje dílčí cíle, jako je podpora předaplikačního výzkumu, zapojení začínajících výzkumníků a vyrovnávání příležitostí v projektech aplikovaného výzkumu.
Podporu českým firmám, včetně spin-off společností, při vstupu na zahraniční trhy a rozvoji exportu nabízí agentura CzechTrade. Účastníci konference byli v prezentaci na toto téma informováni o možnostech v této oblasti, jako je vypracování analýz cílových trhů, doporučení strategie pro vstup na zahraniční trhy či zprostředkování kontaktů na zahraniční partnery a investory.
Úvodního slova konference se kromě Jana Michala ujal i již zmíněný náměstek Pavel Doleček, který připomněl, že i vědecké instituce by se měly zasloužit o utváření příznivého prostředí pro spin-offy: „Svatým grálem každé politiky je najít správnou míru zásahu – kdo je za co zodpovědný. Jsou věci, které vláda může udělat nebo se o to pokusit. Nicméně je zde velká zodpovědnost akademických institucí, výzkumných ústavů i vysokých škol, aby rozvíjely svůj vlastní ekosystém. Tedy podporovaly podnikání, což se týká i vzdělávací části systému, budovaly své mezisektorové strategie a hledaly finanční prostředky v rámci svého institucionálního financování.“
Proč je porovnávání počtu spin-offů se zahraničím problematické?
V rámci první prezentace se představil Ondřej Moš, ředitel společnosti The University Company TUL (TUC TUL), dceřiné společnosti Technické univerzity v Liberci (TUL), která se zaměřuje na transfer znalostí a komercializaci výsledků výzkumu.
Hlavním tématem přednášky byl celkový stav českých spin-offů. V této souvislosti TUL vytvořila v rámci doktorského studia pod vedením Petry Rydvalové Databázi českých akademických spin-off společností, která se snaží v této oblasti poskytnout ucelený přehled.
Prezentace nabídla zejména zajímavý pohled na problematiku porovnávání počtu českých spin-offů se zahraničím. Ve hře jsou totiž faktory, jako je nejednotnost definic spin-offů, datových souborů, klíčových hráčů či investic, kvůli kterým je mimo jiné obtížné stanovit přesný počet těchto subjektů.
„Například některé zahraniční, ale i české univerzity považují za svůj spin-off pouze ty společnosti, ve kterých vlastní podíl. Z tohoto důvodu nezahrnují do svých statistik spin-offy, ve kterých univerzita žádný podíl nevlastní,“ uvedl Moš, který dále doplnil, že databáze má ze zmíněných důvodů nejednotnosti své limitace.
Přestože Česká republika v posledních deseti letech zaznamenává pozitivní vývoj v oblasti spin-off společností a jejich míra přežití je oproti zahraničním subjektům vysoká (96 %), oblast podle ředitele TUC TUL stále sužují nízké a neefektivní investice do technologického transferu, vzdělávání, vědy a výzkumu a nedostatek projektů.
Příklady českých spin-off společností
Jak dopolední, tak odpolední program nabídl prezentace českých spin-off společností, v rámci kterých se jejich představitelé podělili o své poznatky – pozornost byla věnována zejména jejich vzniku. První prezentace se ujala Klára Grantz Šašková, ředitelka spin-off společnosti Adalid Sciences (portál Vědavýzkum.cz vás o Adalid Sciences informoval v tomto rozhovoru). Tato firma přichází na poli genové medicíny s vlastní metodou transportu mRNA do buněk.
Zmíněnou společnost podpořila mezinárodní skupina BTL investicí v řádu stovek milionů korun. Zároveň Klára Grantz Šašková představila specifickou formu podpory ze strany ÚOCHB, pod kterým Adalid Sciences vznikl. Tedy SWAT teamy, které podle ředitelky spin-off společnosti „ústav financuje z vlastních zdrojů, tímto způsobem je de facto vrací do vědy a umožňuje vznik dalších nadějných projektů“.
V další prezentaci představil Ladislav Dvořák, spoluzakladatel a CEO společnosti RobotWin tento úspěšný spin-off. Ten se zaměřuje na snadné programování robotů pro úkoly, jako je lakování, broušení či leštění, a to ve třech krocích během jedné minuty.
Prvopočátkem vzniku tohoto spin-offu přitom byla diplomové práce Megi Mejdrechové, která za práci získala Cenu Wernera von Siemense. K úspěšnému zavedení spin-offu RoboTwin využil mladý tým inovátorů nástroje, které nabízí EIT Manufacturing, společenství spolufinancované Evropskou unií.
V dalších prezentacích byly dále představeny příběhy spin-offů Terpenix, Tonagena či společnosti Nextdrop, která přispívá k udržitelnému hospodaření s vodou pomocí analýzy dat a automatizace.
Zkušenosti ze zahraničí: rakouská iniciativa usiluje o 1 000 nově založených spin-offů do roku 2030
Na konferenci nechyběli ani zahraniční hosté, kteří se podělili o své zkušenosti nejen ze svých institucí. Erik Puura, prorektor pro podnikání z Talinské technické univerzity, ve své prezentaci nastínil klíčové prvky inovačního ekosystému své domovské univerzity – například ukazatele výkonnosti a institucionální motivační systémy.
Na možnosti podpory pro rakouské spin-offy se ve své prezentaci zaměřil Raphael Friedl, generální ředitel společnosti tech2b Inkubator GmbH. Tento inkubátor je jedním z největších startupových center v Rakousku, tedy země, která je v této oblasti často uváděna jako pozitivní příklad pro Českou republiku.
V přednášce byla pozornost věnována zejména iniciativě Spin-off Austria Initiative, která se od roku 2020 zaměřuje na utváření a udržení prosperujícího ekosystému pro spin-offy. Iniciativa usiluje o to, aby podnikání bylo považováno za třetí hlavní úkol a pilíř rakouských univerzit – vedle výuky a výzkumu.
„Iniciativa si klade za cíl vytvořit prosperující ekosystém spin-offů s významným počtem nově založených univerzitních spin-offů a akademických startupů – alespoň 1 000 nově založených společností do roku 2030. K tomuto výsledku iniciativa využívá několik nástrojů. Prvním je každoroční konference Spin-off Austria, která slouží jako klíčová událost pro propojení akademické sféry, podnikatelů, investorů a politiků. Dalším nástrojem je pak Spin-off Austria Dashboard. Tento přehledový nástroj poskytuje transparentní údaje o ročních statistikách rakouského spin-off ekosystému, který zaznamenává úsilí vysokých škol v této oblasti. V neposlední řadě se iniciativa soustředí na networkingové aktivity, tedy zajištění správných motivačních systémů a postupů pro spin-off komunitu ve spolupráci s relevantními zúčastněnými stranami a institucemi,“ popsal jeden z hlavních cílů iniciativy a s konkrétními postupy Raphael Friedl.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
