Shadia Habbal, astrofyzička z Astronomického ústavu Havajské univerzity, se od roku 1995 věnuje zkoumání sluneční koróny prostřednictvím pozorování úplných zatmění Slunce. Její průkopnická práce přinesla nové poznatky o složité souhře mezi magnetickými poli Slunce, slunečním větrem a koronálními strukturami.
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi, odhalili původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě.
Mladá lékařka Ľudmila Křížová pracuje v pražské Všeobecné fakultní nemocnici na Onkologické klinice. Její obor v posledním desetiletí zaznamenal prudký vývoj s nástupem mnoha nových léčiv a komplexních genetických vyšetření. Hovoří se o tzv. precizní onkologii. Co přináší tento nový přístup pacientům? Jedná se o konec klasické chemoterapie?
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum odborníků z Ústavu chemie a biochemie AF Mendelovy univerzity v Brně ale prokázal, že výraznější změnu nepřinesl.
V pondělí 2. prosince 2024 tomu bylo přesně 50 let ode dne, kdy se v jednom čísle časopisu Physical Review Letters (Volume 33, Number 23) hned za sebou objevily tři články, které oznamovaly objev, jenž zásadním způsobem ovlivnil další vývoj našeho chápání zákonů mikrosvěta.
Většina české populace si je vědoma, do jak velkých problémů se dostalo české zdravotnictví, a uznává potřebu jeho rychlé reformy. Lidé si nejvíce stěžují na délku čekání na termín u ambulantních specialistů i v nemocnicích na plánované výkony. Většina veřejnosti je navíc přesvědčená, že za posledních pět let se české zdravotnictví v ničem nezlepšilo.
V listopadových novinkách z TC Praha si můžete přečíst příběhy dobré praxe s pěti inovativními firmami a najdete zde informaci, jak postupuje vývoj technologií umělé inteligence směrem k deepfake. Nabídneme poziční dokument k 10. rámcovému programu EU, který vychází ze zkušeností našich NCP a další novinky z Horizontu Evropa včetně informace o nových českých držitelích grantů ERC.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o schválení nové Evropské komise, budování nových AI továren v EU a o Návrhu zprávy ITRE k Horizontu Evropa a doporučení k FP10. Přečtěte si o zasedání Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport a nové zprávě EUA na téma interoperability v mezinárodní spolupráci univerzit.
V souvislosti s přípravou nového rámcového programu se objevuje řada zpráv o zapojení widening zemí do rámcového programu. Odcházející komisařka EU pro výzkum a inovace Iliana Ivanova uvedla v dopise adresovaném 15 členským státům EU, které požadují, aby program Widening pokračoval v 10. rámcovém programu, velmi příznivé informace o zlepšujícím se zapojení a úspěšnosti widening zemí do rámcového programu.
Velkého úspěchu dosáhli vědci a vědkyně UK. Pětici z nich se podařilo získat prestižní ERC Consolidator grant. To je nebývalý úspěch nejen pro samotné badatele, ale pro celou Českou republiku, která ve srovnání s ostatními státy evropské sedmadvacítky dosud nepatřila zrovna k nejúspěšnějším v získávání prestižních grantů Evropské výzkumné rady.
Strana 89 z 748