Vytisknout tuto stránku

Jak se českým institucím daří získávat podporu v MSCA?

12. 7. 2021
Jak se českým institucím daří získávat podporu v MSCA?

Jak se České republice doposud dařilo získávat prostředky z výzev v programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA)? Jaké jsou rozdíly v úspěšnosti podaných grantů mezi zakládajícími státy EU a těmi novými? A jak bude vypadat zapojení českých institucí v novém rámcovém programu Horizont Evropa?

robert anasch Wnp7qnhHtyw unsplash

Nejvyšší finanční podporu v MSCA získala v České republice Univerzita Karlova. Jednalo se o projekty typu IF (Individual Fellowships), ITN (Innovative Training Networks) a RISE (Research and Innovation Staff Exchange). Celková výše získaných finančních prostředků byla skoro 9 milionů eur. Druhým největším příjemcem se ziskem přes 6 milionů eur byla Masarykova univerzita a je následována Vysokým učením technickým v Brně s podporou ve výši přes tři miliony eur. Většina organizací, které čerpaly podporu MSCA, byly univerzitního nebo akademického typu. Výjimkou je společnost InoCure, s.r.o., která celkem obdržela grant přes 2 miliony eur zapojením do projektů MSCA ITN a RISE. Dále zaznamenal úspěch rovněž Jihomoravský kraj, jehož program pro postdoky spolufinancovala Evropská komise (MSCA COFUND). Další výzkumnou organizací neuniverzitního typu byla například Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Úspěchy zaznamenané v Česku

V programovém období Horizontu 2020 (2014–2020) se ukázalo, že projekty na podporu vědecké mobility, tedy MSCA, společně s ERC přinesly do České republiky téměř čtvrtinu získané finanční podpory z rámcového programu.

V poslední výzvě 2020 byl počet podaných individuálních projektů MSCA 144. Úspěšnost českých institucí se dlouhodobě pohybovala kolem 7 %. Ve zmiňované poslední výzvě 2020 se ale zdvojnásobila (14,79 %) díky 21 projektům navrženým k financování. Nakonec putovalo do českých institucí 20 nových grantů, neboť jeden žadatel se grantu vzdal (psali jsme zde).

Výzkumníci řešící individuální granty na českých institucích byli národností převážně Češi, kteří se vraceli ze svého působení v zahraničí a mohli využít tento grant k reintegraci. Mezi nejoblíbenější zahraniční destinace českých výzkumníků patřily Velká Británie, Německo a Švýcarsko.

Čeští výzkumníci, kteří vyjeli na vědecko-výzkumný pobyt mimo ČR, byli nejúspěšnější v počtu přidělených grantů v panelu Vědy o živé přírodě. Dobře si vedli i ti, co si vybrali panel Společenských a humanitních věd. Společenské a humanitní vědy byly na druhou stranu méně hojné než individuální granty řešené v českých institucích. To platilo až do poslední výzvy v roce 2020, kdy uspělo šest projektů.

V rámci Evropské unie existuje rozdíl v úspěšnosti podaných grantů pro staré zakládající státy EU a státy nové. Ve snaze zvýšit úspěšnost nových členských států EU zavedla Evropská komise pilotní program na období 2018–2020 navázaný na hodnocení MSCA IF s názvem Widening Fellowships, neboť výzvy jsou otevřeny zemím spadajícím do kategorie Widening countries. ČR si vedla velmi dobře v roce 2019, kdy získala po Portugalsku největší počet grantů (celkem sedm) a úspěšnost naší země se tak výrazně zvýšila.

Také v Horizontu Evropa by mělo být zachováno podobné finanční schéma v prvním roce. Aby bylo podpořeno zapojování českých institucí do rámcového programu, vyhlásilo MŠMT program Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA IF, financovaný pod Operačním programem Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) z Evropských strukturálních a investičních fondů. Hodnoticí proces byl úzce navázán na hodnocení Evropské komise. Od první výzvy Mezinárodní mobility vyhlášené v roce 2017, do které mohly být podány projekty z evropských výzev 2015 a 2016, bylo podpořeno ve čtyřech výzvách celkem 126 příjezdových mobilit a 40 výjezdových mobilit. Přestože se úspěšnost ČR v Horizontu 2020 nevyrovnala standardu zakládajících států EU, zvýšil se zájem o podávání individuálních projektů MSCA. Přičteme-li k tomu další alternativní zdroj financování, Widening Fellowships, české hostitelské instituce získaly na atraktivitě. V novém rámcovém programu by mělo pokračovat podobné finanční schéma pod Operačním programem Jan Amos Komenský (OP JAK).

Střípky zkušeností z ukončených MSCA

Martina Ulvrová, geofyzička na ETH Zürich pro Czexpats in Science řekla: „O grant žádáte jako řešitel společně s hostující institucí a budoucím zastřešitelem projektu, velmi často renomovaným profesorem nebo profesorkou. Program je cílený na postdoktorandy. Ideálně bude grant mezičlánkem ve vaší kariéře, který poslouží jako odrazový můstek k získání jednoho z prestižních grantů Evropské rady pro výzkum (ERC) a možná povede i k dosažení stálé pozice v některé přední vědecké instituci.“

Pokud se někomu nepodaří uspět v programu MSCA, MŠMT financuje vysoce hodnocené žádosti podané do výzev MSCA z kategorie „nepodpořené z důvodu nedostatku financí“, tedy přesahující 70 % bodů, prostřednictvím operačního programu, v programovém období 2021–2027 nazvaného Jan Amos Komenský (OP JAK). Julie Kovářová, parazitoložka z Biologického centra AV ČR pro Czexpats in Science, doplňuje, jak to fungovalo v roce 2020, tj. v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV): „V září podáte žádost MSCA IF Evropské komisi a v únoru se dozvíte, zda jste byli úspěšní. Během jara vypíše MŠMT svoje výběrové řízení (oficiálně nazvané ‚Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků MSCA – IF‘), do konce srpna se podávají žádosti a v září nebo říjnu se dozvíte, zda jste byli úspěšní."

Nepřehlédněte také předchozí článek věnovaný informacím o akcích MSCA a také si přečtěte, jak účast v akcích MSCA hodnotí sami výzkumníci. V neposlední řadě můžete také nahlédnout do průvodcem k akcím MSCA.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: TC AV ČR, Horizont 2020, Czexpats in Science (1, 2), MSCA Pocket guide, Science Business