Čeští vědci jsou dlouhodobě málo úspěšní v získávání grantů Evropské výzkumné rady ERC. Z celkového počtu 11 a půl tisíce projektů, na něž Evropská komise od roku 2007 poskytla miliardy eur, jich vědci z České republiky získali jen asi čtyři desítky. Systematickou a efektivní podporu žadatelů o ERC granty slibuje nová deklarace Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Pomoc s přípravou projektů bude řídit expertní skupina v čele se Zdeňkem Strakošem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo vítěze národní výzvy na Evropské digitální inovační huby. Ty by měly spolu s evropskými partnery podporovat malé a střední podniky a veřejnou správu při širším zapojení digitálních technologií do výroby, obchodu a veřejných služeb.
Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na Přírodovědecké fakultě UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu na podporu excelentního výzkumu. Specificky cílená investice 215 milionů korun umožnila vznik špičkově vybaveného centra zkoumajícího nové materiály pro praxi.
Na konci minulého roku schválila vláda České republiky dokument s názvem „Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích.“ Následující článek se zabývá tím, co tento dokument přináší a zda je dobré se jím jako doporučujícím materiálem řídit či neřídit.
Scimago Impact Ranking (SIR) je další z globálních žebříčků, ve kterém se české vysoké školy sice neztratily, ale ani výrazně nezáří. Zajímavější než pořadí škol na národní úrovni je porovnání se sousedními státy nebo například v rámci žebříčku škol východní Evropy. Ten vede Univerzita Karlova před slavnou Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.
Sdružení CESNET, Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava byly přijaty za členy asociace EOSC (European Open Science Cloud), evropského cloudu pro otevřenou vědu.
Světlo světa spatřil další univerzitní žebříček. Tentokrát oborový pro ekonomii, ekonometrii a finance. Klíčovým kritériem žebříčku je počet publikací ve špičkových časopisech. Vzhledem k populaci Česka, by se na něm mělo nacházet kolem deseti škol. Najdeme tam však pouhé dvě. Situaci Česka tak zachraňuje Univerzita Karlova, která je na seznamu ze všech škol ostatních postkomunistických zemí suverénně nejvýše.
Nový projekt Česko-izraelské obchodní komory (ČISOK) má za cíl zmapovat probíhající spolupráci mezi českými a izraelskými subjekty v oblasti byznysu, vědecké spolupráce a aplikovaného výzkumu. Centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy svými úspěchy na poli vědy a její komercializace zdárně naplňuje všechny tři zmíněné kategorie.
Pro virologii jsem se rozhodla na konci studia „bílého bakaláře“ na přírodovědě, byla to docela láska na prvních pár přednášek. A všechno, co přišlo potom, ukázalo, že to velké rozhodnutí „co studovat“ vlastně moc neovlivnilo, co pak budu dělat.
Několik měsíců jste na portálu Vědavýzkum.cz mohli pravidelně každý týden číst seriál, který mapoval finanční podporu pro jednotlivé fáze kariéry výzkumníka v oblasti life sciences. Nyní máte možnost stáhnout si publikaci, která celý seriál přehledně shrnuje.
Strana 357 z 748