Scimago Impact Ranking (SIR) je další z globálních žebříčků, ve kterém se české vysoké školy sice neztratily, ale ani výrazně nezáří. Zajímavější než pořadí škol na národní úrovni je porovnání se sousedními státy nebo například v rámci žebříčku škol východní Evropy. Ten vede Univerzita Karlova před slavnou Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.
V záplavě žebříčků, které se snaží zhodnotit globální pořadí vysokých škol a výzkumných institucí dle jejich vědeckých výsledků a dalších kritérií, vyniká Scimago Impact Ranking (SIR) podrobnou a otevřenou metodologií a snadnou vizualizací dlouhodobých trendů či regionálních srovnání.
O výhodách a problémech globálních žebříčků toho bylo nejen na našem portále napsáno již mnoho. Přestože jsou častým terčem kritiky (spíše než k rozhodování o volbě studia či vědeckého působiště slouží často jako politické a marketingové nástroje vedení univerzit), jsou jejich výsledky mnohými ostře sledovány. Kromě nejznámějších žebříčků, jako jsou THE World University Rankings, QS Ranking nebo Shanghai Ranking, existují i další, které se v různých aspektech více či méně odlišují. Jedním z nich je i Scimago Impact Ranking od společnosti Scimago Lab, která úzce spolupracuje s vydavatelstvím Elsevier.
Na čem je založen SIR?
Žebříček zahrnuje porovnání institucí v různých sektorech – od vysokých škol přes soukromý sektor, vládní výzkumné organizace nebo specificky zdravotnická zařízení. Abychom srovnávali srovnatelné, podíváme se, jak si vedou jednotlivé vysoké školy v rámci ČR a také jak si český vysokoškolský sektor stojí v porovnání se zahraničím. Nejprve se ale krátce zmíníme, na čem je hodnocení SIR založeno.
Celkové skóre se skládá ze tří hodnocených oblastí – výzkumný výkon tvoří polovinu výsledného skóre, inovace představují 30 % a společenský dopad 20 % výsledku. Hodnocení v prvních dvou zmíněných oblastech je v daném roce založeno na výsledcích z pětiletého období končícího dva roky před zveřejněním statistiky. V roce 2020 jsou tedy hodnoceny instituce za období 2014–2018, přičemž, aby se instituce do hodnocení kvalifikovala, musela mít za poslední rok tohoto období (2018) minimálně sto výsledků v databázi Scopus. Autoři hodnocení zdůrazňují, že si zakládají na správné identifikaci jednotlivých institucí, které jsou často v databázích uváděny pod různými názvy, a také na správném přiřazení afiliace autorů. Hodnocení v oblasti společenského dopadu se provádí na základě viditelnosti v online prostředí (zahrnuje například statistiku Altmertic, která měří dopad výzkumu na sociálních sítích) a vychází z dat za předchozí rok.
Detailní poměr jednotlivých kritérií shrnuje následující obrázek. Podrobně si o metodologii můžete přečíst zde.
Vysoké školy v Česku
Přehledným způsobem umožňuje žebříček sledovat dlouhodobé změny v hodnocení. Například následující obrázek tak prozradí nejen výsledek hodnocení pro české vysoké školy v roce 2020, ale také střídání na prvních deseti místech za uplynulých deset let.
Vedle setrvávání Univerzity Karlovy (UK) na čele můžeme pozorovat několik trendů. Na druhém, třetím a čtvrtém místě se střídají Masarykova univerzita (MU), Univerzita Palackého v Olomouci (UP) a České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Na pátém místě se v posledních letech ustálila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT).
Následuje skupina škol, jejichž pořadí se střídalo častěji. Mezi ně patří Vysoké učení technické v Brně (VUT), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JČU), Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) a Univerzita Pardubice (UPa). Asi největší skoky zaznamenala Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU), která však v hodnocení ještě figuruje včetně již zaniklé Farmaceutické fakulty, jejíž zaměstnance a studenty převzala v roce 2020 nově vzniklá Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity. Výsledky všech 19 českých vysokých škol zahrnutých v roce 2020 do hodnocení naleznete zde.
A jak si stojí Česko v zahraničí?
Podle následujícího obrázku si české vysoké školy globálně nejlépe vedly v roce 2016, kdy se většina nacházela mezi 500. a 650. místem na světě. Od té doby je patrný postupný pokles.
V žebříčku EU 28, který zahrnuje 294 vysokých škol, figuruje v roce 2020 celkem sedm českých. První z nich, Univerzita Karlova, je na 68. místě. Do TOP200 se vešly ještě MUNI (175) a UP (199).
Další regionální porovnání nabízí žebříček Eastern Europe, kde UK figuruje dokonce na prvním místě před Lomonosov Moscow State University. Ta naopak od roku 2014 kraluje v konkurenčním žebříčku EECA od společnosti Quacquarelli Symonds. Celkem najdeme ve východoevropském srovnání čítajícím 175 institucí 17 českých zástupců.
Nejstarší česká vysoká škola aktuálně vede i v případě, podíváme-li se na pořadí škol ze zemí Visegrádské skupiny. Druhé a třetí místo za rok 2020 obsadila polská Jagellonská univerzita s Varšavskou univerzitou. Čtvrtá je maďarská Semmelweisova univerzita, kterou následuje Masarykova univerzita. První slovenskou vysokou školu, bratislavskou Univerzitu Komenského, najdeme v tomto srovnání až na 22. místě.
Naopak, porovnáme-li se s našimi sousedy, najdeme „nejlepší“ českou univerzitu až na 15. místě, za čtrnácti německými univerzitami a rakouskou Lékařskou univerzitou ve Vídni. Kompletní data, kde lze snadno filtrovat a porovnávat jednotlivé země, stáhnete zde.
Další zajímavý nástroj, který žebříček nabízí, jsou interaktivní mapy, kde se zobrazují filtrované výsledky hodnocení.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: SIR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
