facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Dva pohledy na mezinárodní hodnocení vysokých škol

11. 6. 2020
Dva pohledy na mezinárodní hodnocení vysokých škol

V uplynulých dnech vyšly dva tradiční mezinárodní žebříčky vysokých škol - QS World University Rankings 2021 a U-Multirank 2020. Zatímco první se snaží sestavit konečné pořadí institucí podle autory zvolené metody, síla druhého spočívá především v možnosti porovnávat univerzity na základě řady dílčích kritérií. Jak si v nich vedly české vysoké školy?

zebricky

QS World University Rankings: Řekneme vám, kdo je nejlepší

Žebříček univerzit sestavovaný každoročně společností Quacquarelli Symonds patří k těm nejprestižnějším srovnáním světových univerzit, podobně jako takzvaný Šanghajský žebříček (ARWU) nebo žebříček THE: World University Rankings (THE), které oba vycházejí zpravidla na sklonku léta. Všem třem je společné, že zveřejňují pořadí vysokých škol na základě relativně ustálené metodologie, která podle svých autorů dokáže nejlépe popsat výkon univerzit.

Konkrétně žebříček QS používá k hodnocení šest kritérií s různou váhou – akademickou pověst (40 %) a pověst u zaměstnavatelů (10 %) zjišťované pomocí dotazníkového šetření, poměr studentů a pedagogů (20 %), počet zahraničních pracovníků (5 %) a zahraničních studentů (5 %) a konečně citační ohlas v databázi Scopus společnosti Elsevier (20 %).

Letošním ročníkem hodnocení prošlo na 5500 světových univerzit, přičemž do žebříčku se dostane vždy tisícovka nejlepších. Mezi nimi je oproti minulému roku 47 nováčků. Na předních příčkách tradičně nejsou žádná velká překvapení – v první desítce figuruje, stejně jako vloni, pět amerických univerzit, čtyři britské a jedna švýcarská, pouze došlo k výměně některých pozic. První zůstává již od roku 2012 Massachusetts Institute of Technology, následovaný i letos Stanfordem a Harvardem.

České vysoké školy na vzestupu

Česku se letos obecně docela dařilo. Do první tisícovky se prosadilo hned deset institucí, historicky nejvíce. Tradičně nejúspěšnější Univerzita Karlova poskočila z 291. na 260. místo. Velmi slušné umístění z minulého roku, kdy byla do žebříčku zařazena poprvé, obhájila také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (342). Své pozice mírně vylepšily i České vysoké učení technické v Praze (432), Masarykova univerzita (531. – 540.) nebo Univerzita Palackého v Olomouci (591. – 600.).

Na stejných místech jako vloni, se umístily Technická univerzita v Liberci (751. - 800) a Česká zemědělská univerzita v Praze (801. – 1000.) Naopak Vysoké učení technické v Brně si mírně pohoršilo (701. – 750.). Na stejné příčce se umístil první český nováček v žebříčku – Mendelova univerzita v Brně. Poprvé byla zařazena také Univerzita Pardubice (801. – 1000.). Naopak Ostravská univerzita letos sestoupila mimo hodnocenou tisícovku škol.

Deset nejlepších univerzit světa dle QS World University Rankings 2021:

 

U-Multirank: Najděte si, co vás zajímá

U-Multirank je multidimenzionální hodnocení světových univerzit, které sestavuje nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE), dále se na něm podílí Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente a Centre for Science and Technology Studies (CWTS). Na rozdíl od QS rankingu a jemu podobných hodnocení neusiluje o komplexní pořadí podle předem dané metody. Jeho cílem je poskytnout srovnání vysokoškolských institucí na základě velkého počtu individuálně zvolených parametrů jako užitečný nástroj zejména pro volbu dalšího studia.

Kromě pěti základních kategorií (výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení) a jejich 36 subkategorií, v nichž jednotlivé instituce získávají známky A – E, je možné třídit podle zemí, oborů nebo obecných charakteristik, jako jsou velikost nebo stáří instituce. Letošní sedmé vydání zahrnuje 1759 vysokých škol z 92 zemí světa, včetně 15 českých univerzit.

Podíváme-li se na profil České republiky, souhrnně si vede nejlépe v oblasti internacionalizace, kde 62 % institucí získalo nadprůměrnou známku A nebo B a pouze 17 % bylo hodnoceno podprůměrně (D nebo E). Podle autorů žebříčku je to dáno zejména stále se zvyšující popularitou Česka pro studenty ze zahraničí. Podle prezentovaných dat v Česku aktuálně studuje asi 43 tisíc zahraničních studentů, tedy 12,5 % z celkového počtu. Nutno však dodat, že tato data zahrnují značný podíl studentů ze Slovenska, kteří studují programy v českém jazyce, což hodnocení nezohledňuje. Naopak nejslabší českou oblastí je podle žebříčku transfer znalostí, kde nadprůměrnou známku získalo 26 % institucí a 66 % bylo naopak hodnoceno podprůměrně. Souhrnná zpráva za Česko je k dispozici zde.

multirank CZ

Co se týče jednotlivých institucí, největší počet známek A, celkem 11 z 36 možných, letos získala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, přičemž hned pět nejvyšších známek má v kategorii výzkum. Vícero „áček“ nasbíraly také například Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (8) a Mendelova univerzita v Brně (7). Z trojice českých škol, které se v mezinárodních žebříčcích obvykle umisťují nejvýše, získala Univerzita Palackého v Olomouci známku „A“ pětkrát a Univerzita Karlova a Masarykova univerzita čtyřikrát.

Podrobný přehled výkonu patnácti českých univerzit ve všech šestatřiceti subkategoriích naleznete zde. Toto srovnání ale není příliš přesné, stále totiž u řady kategorií chybí za některé české instituce data, přestože se oproti minulým rokům jejich úplnost zlepšuje.

Výsledky se rádi pochlubíme

Umístění českých univerzit v aktuálních žebříčcích již komentovali i někteří jejich představitelé. „Z úspěchu naší univerzity mám nesmírnou radost. Pokládám za velmi důležité, že samotné umístění vypovídá o výrazném zlepšení kontinuální práce celé naší akademické obce. Jsem na to hrdý a jsem rád, že prestiž UK přetrvává a má trend se i nadále zlepšovat,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Podle rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše ukazují výsledky žebříčku QS její vzestup, ale prostor pro zlepšování je stále. Na svém twitterovém účtu poblahopřál třem pražským univerzitám k posunu v první pětistovce světových univerzit a označil jej za dobrou zprávu pro Českou republiku.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová k motivaci účastnit se těchto srovnání uvedla: „Hodnocení v každém žebříčku nám nabízí důležité porovnání s ostatními univerzitami a zvyšuje prestiž MENDELU v mezinárodním kontextu. To je také důvod, proč jsme se do tohoto hodnocení přihlásili.“ Současně si však posteskla nad tím, že pořadí a hodnocení vysokých škol dle mezinárodních rankingů nekoresponduje s hodnocením vysokých škol dle RVVI respektive MŠMT.

„Umístění ČVUT mezi 450 nejlepších univerzit na světě je skvělým pokrokem. Vzestup v hodnocení naší univerzity odráží kvalitní práci všech zaměstnanců a studentů ČVUT a jejich stále aktivnější zapojení do vědeckých, výzkumných a inovačních aktivit, které přinášejí ovoce ve formě publikací, patentů a dalších realizovaných projektů,“ uvedl zase k hodnocení Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)