„Mezi téměř dvěma tisíci školami se Univerzita Karlova celkově umístila na 201–300. místě, je tedy v oblasti udržitelného rozvoje mezi třemi sty nejlepšími univerzitami na světě. Tuto pozici navíc obhájila i přes nárůst dalších 400 hodnocených univerzit oproti předchozímu roku. Na udržitelném rozvoji univerzity stále pracujeme. Osobně považuji udržitelnost za neodmyslitelnou součást, na kterou se i do budoucna musíme zaměřovat,“ podtrhla výsledky celosvětového hodnocení rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. 

Times Higher Education hodnotil 2 152 univerzit ze 125 zemí / regionů. Na prvním místě se potřetí za sebou umístila Western Sydney University z Austrálie. Na druhém místě společně figuruje University of Manchester z Velké Británie a University of Tasmania z Austrálie. Nejlepším nováčkem v roce 2024 je Institut Agro z Francie, který se umístil na společném 21. místě. Indie je v celkovém žebříčku nejzastoupenější zemí s 96 institucemi.

Po Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě v Brně, Univerzitě Palackého v Olomouci a České zemědělské univerzitě je na 601.—800. místě VŠB-Technická univerzita Ostrava. Na 1001.—1500. místě jsou shodně tři univerzity: Mendelova univerzita v Brně, Ostravská univerzita a Západočeská univerzita v Plzni. Do žebříčku se ještě propracovaly dvě univerzity, které jsou na 1501.+ místě: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Anglo-americká vysoká škola. Ostatní české vysoké školy v žebříčku nefigurují. 

Univerzita Karlova se v žebříčku Times Higher Education University Impact Rankings zapojila celkem do devíti hodnocených cílů. Nejlepších výsledků dosáhla ve dvou cílech – Zdraví a kvalitní život a Mír, spravedlnost a silné instituce, kde patří mezi sto nejlépe hodnocených vysokých škol na světě. Univerzitě také pomohlo, že se tématu udržitelnosti věnuje v některých výzkumných projektech, které probíhají například v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Odborníci a odbornice se zde zabývají například tématy udržitelného lesnictví, budoucím zdravotním rizikům spojeným s vybranými patogeny v pobřežních vodách či posilováním globální solidarity. Na Přírodovědecké fakultě UK zase vědci a vědkyně zkoumají například roli jednobuněčných řas v ekosystému, regulaci růstu rostlin či nové typy multifunkčních jednoatomárních katalyzátorů.

Metodologie žebříčku integruje skóre napříč několika cíli SDG (bližší popis jednotlivých SDG naleznete níže). Hlavní váhu dává poslednímu 17. cíli nazvanému Partnerství pro cíle (22 %). Váha skóre odráží úsilí jednotlivých univerzit o mezinárodní partnerství a spolupráci pro dosažení všech SDGs. Dále žebříček zohledňuje u každé univerzity tři nejvyšší skóre z ostatních SDG cílů. Tím chce vzít v potaz to, že každá univerzita může jinak přispívat k udržitelnému rozvoji. Každý rok v žebříčku přibývají nové univerzity, které se zavazují k naplňování cílů udržitelnosti, proto Times Higher Education University Impact Rankings nedoporučuje meziroční srovnání pozic jednotlivých univerzit. 

SDG (anglicky Sustainable Development Goals), neboli Cíle udržitelného rozvoje, jsou souborem 17 globálních cílů, které byly stanoveny Organizací spojených národů (OSN) v roce 2015 jako součást Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Tyto cíle jsou navrženy tak, aby byly dosaženy do roku 2030, a mají za cíl řešit největší výzvy, kterým čelí lidstvo a planeta. Každý z cílů zahrnuje konkrétní metriky a úkoly, které společně tvoří rámec pro dosažení globální udržitelnosti.

Přehled Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)

1. Konec chudoby: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách na celém světě.
2. Konec hladu: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a lepší výživy a podporovat udržitelné zemědělství.
3. Zdraví a kvalitní život: Zajistit zdravý život a podporovat blahobyt pro všechny v každém věku.
4. Kvalitní vzdělání: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat možnosti celoživotního učení pro všechny.
5. Genderová rovnost: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek.
6. Čistá voda a sanita: Zajistit dostupnost a udržitelné hospodaření s vodou a sanitaci pro všechny.
7. Dostupná a čistá energie: Zajistit přístup k dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny.
8. Důstojná práce a ekonomický růst: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný ekonomický růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny.
9. Průmysl, inovace a infrastruktura: Budovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a podporovat inovace.
10. Méně nerovností: Snížit nerovnosti v rámci a mezi zeměmi.
11. Udržitelná města a komunity: Zajistit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a lidská sídla.
12. Odpovědná výroba a spotřeba: Zajistit udržitelné vzorce výroby a spotřeby.
13. Klimatická opatření: Přijmout naléhavá opatření k boji proti změně klimatu a jejím dopadům.
14. Život pod vodou: Zachovat a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro udržitelný rozvoj.
15. Život na souši: Chránit, obnovit a podporovat udržitelné využívání pozemních ekosystémů, udržovat lesy, bojovat proti desertifikaci, zastavit a zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biologické rozmanitosti.
16. Mír, spravedlnost a silné instituce: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit přístup k spravedlnosti pro všechny a budovat efektivní, zodpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních.
17. Partnerství ke splnění cílů: Posílit prostředky implementace a oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj.

Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz) 

Zdroje: The Times Higher Education, Univerzita Karlova