Žebříček CWUR je vyhlašován od roku 2012 a hodnotí univerzity podle čtyř kritérií: vzdělávání – zde se zohledňují akademické úspěchy absolventů a na výsledném hodnocení se podílí 25 %, zaměstnatelnost – zohledňuje profesní úspěšnost absolventů (také 25 %), počet členů daných fakult, kteří dosáhli významné akademické ocenění (10 %) a věda. Poslední kritérium se hodnotí z několika pohledů a na výsledném hodnocení se dohromady podílí 40 %: obecný vědecký výstup určený počtem publikací, kvalita publikací podle časopisu a míra citovanosti publikačních výstupů.
Letos CWUR hodnotilo 20 966 vysokých škol a univerzit, přičemž následně byl sestaven žebříček 2 000 těch nejlepších. Nicméně CWUR je konzultační firma sídlící ve Spojených arabských emirátech, a přestože svou velikostí je její žebříček největší svého druhu, ne všechny instituce jej berou zcela vážně, což se například odráží v tom, zda se umístěním v žebříčku jednotlivé univerzity chlubí (nebo spíše nechlubí) na svých stránkách. Jelikož se však jedná o dlouhodobě vyhlašovaný žebříček, který se nijak zvlášť ve svých výsledcích nevymyká jiným, rozhodli jsme se našim čtenářům jeho výsledky přinést.
Žebříčku vládne USA, na paty mu šlape Čína
Na prvních dvaceti pozicích se oproti minulému roku neudály žádné zásadní změny. Na prvním místě se umístila Harvard University, následována MIT (Massachusetts Institute of Technology) a Stanford University. Pětici nejlepších univerzit uzavírají britské University of Cambridge a University of Oxford. Následuje dalších sedm prestižních amerických univerzit. Na 13. místě se umístila první neanglosaská univerzita – University of Tokyo.
USA má v prvních 2 000 dokonce 329 institucí, z toho 49. v první stovce. Čínských univerzit je 324 (v první stovce šest, nejlepší je 43. Tsinghua University a 47. Peking University). Tak jako v jiných žebříčcích se i v tomto neustále zvyšuje počet čínských institucí, zatímco loni jich bylo 314, v roce 2022 to bylo 302 a v roce 2021 dokonce „jen“ 277). Hojně zastoupeny jsou také Velká Británie s 92 vzdělávacími institucemi (v první stovce devět), Kanada s 39, Japonsko se 110, Francie se 73 a také například Itálie s 67 univerzitami a vysokými školami mezi 2 000 těch nejlepších na světě.
Při srovnání výsledků univerzit a vysokých škol v rámci našeho středoevropského prostoru se ukazuje, že nejúspěšnější z našich sousedů jsou německé vzdělávací instituce – mezi prvními 2 000 se jich letos umístilo 69 (z toho pět v první stovce v čele s Ludwig Maximilian University of Munich a Humboldt University of Berlin). Polských vysokých škol a univerzit je mezi 2 000 nejlepších 41 (nejlepší je Jagellonská univerzita v Krakově na 386. místě), Rakousko má zastoupení v 16 institucích (první je University of Vienna na 197. místě), Slovensko ve třech (první je Univerzita Komenského v Bratislavě na 716. místě, oproti loňskému žebříčku vypadla Technická univerzita v Košicích), a maďarských institucí se umístilo osm, o jednu více než loni (nejlepší je Eötvös Loránd University na 544. místě).
Tuzemské univerzity se dlouhodobě zlepšují
Z tuzemských univerzit se mezi prvními 2 000 nejlepšími univerzitami a vysokými školami na první pozici drží Univerzita Karlova (247. místo, pokles oproti loňskému 238. místu), následována Masarykovou univerzitou (560. místo, stejné umístění také loni), Univerzitou Palackého v Olomouci (625. místo, pokles oproti 591. místo v roce 2023) a Českým vysokým učením technickým v Praze (686. místo, pokles oproti loňskému 637. místu). V druhé tisícovce se umístily ještě Česká zemědělská univerzita v Praze (1087. místo, loni 1125. místo), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (1107. místo, loni 1050.), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (1176. místo, loni 1161.), Vysoké učení technické v Brně (1207. místo, loni 1219.), Mendelova univerzita v Brně (1646. místo, loni 1649.), Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (1802. místo, loni 1804.) a Ostravská univerzita (1930. místo, loni 1896.).
CWUR první dva roky vyhlašovala jen prvních 100 univerzit a vysokých škol, od roku 2014 jich potom bylo už 1000 – a začaly se v něm tudíž objevovat i tuzemské univerzity, především Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a České vysoké učení technické. V roce 2016 se objevila i Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Od roku 2019 se začalo vyhlašovat 2 000 nejlepších institucí a tím se rozšířil i počet těch českých, které se v žebříčku umisťují. V některých letech se na chvostu 2 000 nejlepších univerzit objevila také Západočeská univerzita v Plzni nebo Univerzita Pardubice.
Obecně se tuzemské univerzity v dlouhodobém horizontu v rámci žebříčku zlepšují. Například Univerzita Karlova byla v roce 2014 na 313. pozici, v následujícím roce poskočila na 270. a od té doby mírně stoupá nebo stagnuje. Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci se z prvotního 742., respektive 804. místa v roce 2014 neustále posouvají vzhůru, stejně jako České vysoké učení technické v Praze (716. místo v roce 2014).
Autor: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
