Cílem tohoto projektu iniciovaného Univeritas Indonesia je nejen podpora šíření povědomí o důležitosti zmíněné oblasti, ale také podávat informace o aktuálním stavu univerzit na mezinárodní úrovni. Výsledky pak mohou sloužit jako inspirace k dalšímu zlepšení a inovacím v otázkách, jak se instituce staví k životnímu prostředí, ekologickému přístupu a udržitelnosti.
UI GreenMetric World University Rankings není jedinou iniciativou v oblasti udržitelnosti univerzit. Žebříček UI GreenMetric World University Rankings, který od svého založení v roce 2010 do roku 2023 zaznamenal dramatický nárůst v počtu účastníků – z 95 univerzit v 35 zemích na 1185 univerzit v 84 zemích, nahlíží na univerzity jako na podstatné participanty v klimatické krizi. Aktivity, jež jsou se zmíněnou problematikou spojené, tak vyžadují po institucích změnu i v ekonomických a sociálních procesech, které souvisejí s udržitelností a jsou spojené také s podstatnými nároky.
Kromě UI GreenMetric World University Rankings existují i další iniciativy v oblasti udržitelnosti v akademickém prostředí, jako jsou například QS World University Rankings, THE Impact Ranking nebo The College Sustainability Report Card (The GreenReportCard). Oproti hodnocení, jež každoročně iniciuje Universitas Indonesia, však například poslední zmíněné hodnocení nemá mezinárodní charakter. Na devět kategorií – správa, změna klimatu a energie, potraviny a recyklace, zelené budovy, zapojení studentů, doprava, transparentnost nadačního fondu, investiční priority a zapojení akcionářů – se soustředí pouze na 300 univerzit na území Spojených států a Kanady. Hodnocení dále nemá oproti UI GreenMetric World University Rankings komparativní charakter, neboť se omezuje pouze na školský systém (od A po F), a nevyužívá číselné ohodnocení, jež nabízí lepší způsob řazení univerzit a umožňuje dokumentovat posun či propad dané instituce v průběhu let.
Metodika a kritéria hodnocení
UI GreenMetric World University Rankings od univerzit shromažďuje informace prostřednictvím dotazníku, jenž se zaměřuje na šest hlavních kategorií: infrastruktura, energie a změna klimatu, odpad, voda, transport a vzdělávání a výzkum. Důležitost jednotlivých kategorií se pak odráží v procentuálním zastoupení – například kategorie voda zaujímá 10 % oproti kategorii energie a změna klimatu, jež je zastoupena 21 %.
Každá z těchto oblastí obsahuje 5 až 20 indikátorů, ke kterým univerzity vyplňují jejich číselné hodnoty či umístění na připravené škále. Zároveň je zapotřebí připojit i důkaz – například v podobě fotografie, odkazu na web nebo písemného popisu. Na základě těchto informací jsou údaje zpracovány do jednotného skóre. To odráží úsilí, jež daná instituce vynakládá na zavádění ekologicky šetrných a udržitelných programů.
Například kategorie energie a změna klimatu je reprezentována klíčovými indikátory, jako je používání energeticky účinných spotřebičů, celková spotřeba elektřiny rozdělená podle celkového počtu obyvatel kampusu (kWh na osobu) nebo implementace inteligentních systémů budov atd.
Kritéria hodnocení byla v průběhu let průběžně revidována a reagovala i na vnější faktory, jako byla například v minulosti koronavirová krize. Také rok 2023 přinesl změny v podobě zařazení nových otázek týkajících se nakládání s organickým a elektro odpadem či strategie a reportu udržitelného rozvoje.
Žebříčku kraluje Nizozemsko, Velká Británie i Německo
Hodnocení UI GreenMetric World University Rankings tradičně – od roku 2017, tedy již pošesté – ovládla nizozemská Wageningen University & Research, která se letos společně s dalšími 114 univerzitami připojila k nově vzniklé iniciativě Nature Positive Universities, jež vznikla ve spolupráci University of Oxford a United Nations Environmental Programme (Programu OSN pro životní prostředí).
„V současné době rozšiřujeme naše vykazování uhlíkové stopy, abychom získali úplný přehled o všech našich emisích skleníkových plynů, a to jak o spotřebě energie v budovách, tak o cestování a nakupovaném zboží a službách. Toto naše úsilí vede k naší hlavní snaze o nulový čistý dopad jak na emise skleníkových plynů, tak na biologickou rozmanitost,“ okomentoval aktuální snahy a vize v oblasti udržitelnosti Arthur Mol, rektor Wageningen University&Research.
Na druhém místě se umístila Nottingham Trent University z Velké Británie a vítěznou trojici uzavřela Umwelt-campus Birkenfeld, pobočka Hochschule Trier.
Kromě dalších institucí ze zmíněných zemí se na prvních deseti stupních žebříčku vyskytli i reprezentanti z dalších států – jako například pátá University of California, Davis a devátá University of Connecticut ze Spojených států; šestá University College Cork z Irska či osmá Universidade De Sao Paulo Usp z Brazílie.
Filtrační zařízení na vodu na České zemědělské univerzitě (ČZU). Zdroj: archiv ČZU
Která z českých univerzit se v hodnocení umístila nejlépe?
Z uvedeného počtu 1185 univerzit dosáhla na 36. místo s celkovým počtem 8800 bodů, což je o 200 bodů více než minulý rok, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Jedná se tak o nejlepší umístění v žebříčku ze strany českých univerzit. ČZU tohoto českého úspěchu v top 50 umístěních dosahuje již dlouhodobě – oproti roku 2022 si navíc univerzita svým aktuálním umístěním polepšila o devět míst. „Česká premiantka“, jež se nachází v Suchdole, se může pyšnit vysokým počtem zelených technologií. Za zmínku stojí zelené střechy, které vynikají jak estetikou, tak funkčností. Jejich povrch pokrývají nejrůznější rostliny včetně menších stromků a ve většině případů zelené střechy – kromě dalších funkcí, jako je zlepšení kvality vzduchu či ochrana před vnějšími vlivy – odvádějí dešťovou vodu do retenčních nádrží. Jako další příklad z kategorie těchto technologií lze zmínit filtrační zařízení na vodu, díky kterým univerzita každoročně ušetří okolo 10 000 kg plastu.
Úspěch ČZU je pak vyústěním dlouhodobého rozvoje, aktivit a úsilí univerzity v oblasti udržitelnosti. Jako příklad lze uvést úspěch v soutěži Adapterra Awards 2021 v kategorii pracovní prostředí o nejlepší projekty reagující na klimatické změny, kterého ČZU dosáhla postavením Pavilonu tropického zemědělství. Univerzita dále převzala cenu za první místo v Národní ceně České republiky za společenskou odpovědnost v kategorii Veřejný sektor, velké a střední podniky – chytré inovace.
ČZU ve svém areálu, který při příchodu ihned upoutá rozsáhlými zelenými plochami, dále podporuje cirkulární ekonomiku a svým studentům nabízí ve spolupráci se Škoda Auto výhodnější tarify pro využívání carsharingových služeb Uniqway. V kampusu je také – kromě Re-Use pointů či truhlárny, která svůj dřevěný odpad využívá k výrobě briket nebo pilin – v provozu i Free shop ČZU. Ten přijímá funkční věci, o které již majitelé nejeví zájem a jež by jinak skončily jako odpad. Tyto věci jsou ve Free shopu darovány novým majitelům, kterým mohou dobře posloužit.
Další české univerzity, které se pyšní solidním umístěním
Pozadu nezůstala ani Masarykova univerzita. Ta se v pořadí jako druhý český reprezentant v celkovém žebříčku umístila na 119. místě, tedy v první třetině nejlépe hodnocených univerzit. V meziročním srovnání si pak tato instituce vylepšila bodové hodnocení ve 4 ze 6 pilířů žebříčku, a to v kategoriích: Prostředí a infrastruktura, Energie a změny klimatu, Odpady a Voda.
Vítěznou českou trojici uzavřela instituce ze stejného města – Mendelova univerzita v Brně. Ta si ve srovnání s minulým rokem polepšila o 70 míst a dosáhla 361. místa. V žebříčku dále nalezneme další tři univerzity reprezentující ČR, a to Univerzitu Palackého v Olomouci na 427. místě, Univerzitu Hradec Králové na 486. místě a Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně na 845. místě.
Univerzita Palackého v roli „skokana“
Ze všech zmíněných českých univerzit si však o nejvíce příček polepšila právě Univerzita Palackého v Olomouci (UP). Tato instituce se do UI GreenMetric World University Rankings poprvé zapojila v roce 2021, kdy skončila na 642. místě. V následujícím roce si pak UP polepšila o 100 příček a skončila na 546. místě z 1050 univerzit z celého světa. V roce 2023 si Univerzita Palackého polepšila potřetí a umístila se na 427. příčce.
Stejně jako minulý rok však Univerzita Palackého v kontextu českých univerzit obhájila čtvrté místo. Univerzitě v Olomouci mimo jiné značně pomohly nově zařazené hodnoticí otázky. Excelovala zejména v těch, jež jsou spojené s nakládáním s organickým a elektro odpadem.
„I díky tomu obdržela univerzita opětovně nejlepší hodnocení v oblasti odpadů, a to především kvůli dobře vyřešenému nakládání s organickým a toxickým odpadem – v pěti otázkách ze šesti získala UP v této oblasti maximální počet bodů,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková. Obdobně se univerzitě dařilo i v dalších nově ustanovených indikátorech spojených se strategií a reportem udržitelného rozvoje.
Univerzita Palackého pak podle oficiální zprávy „bodovala i v množství zelených ploch v kampusech, jako je park u budovy přírodovědecké fakulty na Envelopě, Park Centra vzdělání a vědy UP v areálu Šlechtitelů a také pěší cesty, jimiž areál UP disponuje. Pozitivně byla také hodnocena spotřeba elektrické energie na počet osob na univerzitě“.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroj: UI GreenMetric World University Rankings, Nature Positive Universities, The CollegeSustainability Report Card (The Green Report Card), Wageningen University &Research, ČZU, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova Univerzita
