facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Šanghajský žebříček 2020: překvapení se nekoná

17. 8. 2020
Šanghajský žebříček 2020: překvapení se nekoná

Každoroční žebříček Academic Ranking of World Universities, známý také jako Šanghajský žebříček, srovnává tisícovku nejlepších světových vysokých škol. Letošní vydání ovšem nepřineslo žádná překvapení. Tradičně mu dominují americké univerzity, z českých vysokých škol se nejlépe umístila Univerzita Karlova.

Američané potvrdili své vůdčí postavení

Celkovému žebříčku už po osmnácté vévodí Harvard University. Podobně také Stanford University a University of Cambridge si i letos udržely druhé a třetí místo. Do desítky nejlepší škol se dostaly také MIT (Massachusetts Institute of Technology), University of California, Berkeley, Princeton University. Columbia University získala 7. místo a předehnala tak University of Oxford, která se propadla o dvě místa a skončila na 9. příčce. Osmé místo získal California Institute of Technology a na desátém místě skončila University of Chicago.

33935122430 e51da71079 k

vědecké centrum Harvard University postavené v 70. letech 20. století (Foto: Flickr)

Z univerzit kontinentální Evropy se nejlépe umístila na 14. místě Paris-Saclay University, ETH Zurich na 20. místě a na 33. příčce pak University of Copenhagen. Z asijských univerzit své vůdčí postavení potvrdila University of Tokyo, která získala 26. místo. Za ní se na 29. místě umístila Tsinghua University, která si letos polepšila skoro o čtrnáct míst. V Austrálii vévodí University of Melbourne.

Poprvé se také v první stovce objevilo šest nových univerzit, přičemž čtyři z nich jsou francouzské. Jde o Paris-Saclay University (na 14. místě), PSL University (na 36. místě), University of Paris (na 65. místě) a Université Grenoble Alpes (na 99. místě). Zbylé dvě jsou čínské – University of Science and Technology of China (73. příčka) a Fudan University (100. příčka).

V Česku tradičně vévodí Univerzita Karlova

Z českých vysokých škol se jako již tradičně nejlépe umístila Univerzita Karlova. Ta obhájila svůj post z minulého roku a i letos se jí povedlo získat 201-300. místo. Podle žebříčku jí tak lze srovnávat se školami jako je Pekingský technologický institut, Dartmouth College, Durham University, University of Bologna, University of Leipzig nebo University of York.

Jako druhá z českých škol se stejně jako minulý rok umístila Univerzita Palackého v Olomouci a obhájila tak 501.-600. místo na světě. Srovnatelná je tak podle statistiky například s University of Zagreb, Carleton University nebo Pontifical Catholic University of Chile. Na třetím místě mezi českými institucemi skončila Masarykova univerzita, která stejně jako minulý rok získala 601.-700. příčku. Na podobném místě skončily například University of Nantes, University of Konstanz nebo University of Szeged.

arwu2020

Čtvrté se z českých škol umístilo České vysoké učení technické v Praze, které opět jako minulý rok obhájilo 701.-800. místo. Letos si ovšem polepšila Česká zemědělská univerzita v Praze, která poskočila o stovku míst a získala 801.-900. pozici. Předehnala tak Vysokou školu chemicko-technologickou, která se naopak propadla až na 901.-1000. místo. Na téže příčce se umístila také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Komu straní žebříčky

Šanghajský žebříček patří spolu s Times Higher Education a QS World University Rankings k nejznámějším žebříčkům porovnávajícím kvalitu vysokých škol po celém světě. Společnost ShanghaiRanking vydává celkové srovnání vysokých škol a univerzit už od roku 2003 a vybírá z nich vždy tisícovku nejlepších. Ty mezi sebou poměřuje podle řady indikátorů, jako je například počet absolventů a pracovníků, kteří získali Nobelovu cenu nebo Fieldsovu medaili, počet vysoce citovaných výzkumníků nebo počet článků otištěných v Nature a Science. Do skóre jednotlivých škol se započítávají také výsledky indexované v Science Citation Index-Exapanded a Social Science Citation Index. Šanghajský žebříček tak zohledňuje především vědecký výkon jednotlivých škol.

V posledních letech se velké globální žebříčky dostávají pod palbu kritiků. Podle řady odborníků jim vysoké školy přisuzují příliš velkou váhu, protože jim umožňují budovat značku školy. Kvalitu výuky, prostředí i vědecké práce lze však jen obtížně posuzovat podle několika indikátorů. Analýza z roku 2016 také poukázala na to, že různé žebříčky prostřednictvím své metodologie zvýhodňují různé regiony. Šanghajský žebříček silně zvýhodňuje severoamerické školy, QS Ranking a Times Higher Education zase prezentují v lepším úhlu všechny anglosaské školy. Naopak žebříček U-Multirank zase přilepšuje evropským školám.

Kompletní výsledky aktuálního vydání Šanghajského žebříčku naleznete zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Shanghai Ranking