Vědecká spolupráce mezi Českem a Izraelem je přínosná, chválí si BIOCEV

Zleva Petr Solil z BIOCEVu, Linda Štucbartová z ČISOK a Pavel Martásek

BIOCEV, unikátní pracoviště spojující šest ústavů Akademie věd a dvě fakulty Univerzity Karlovy, vedené Pavlem Martáskem, si spolupráci s Izraelem nemůže vynachválit Pavel Martásek má dlouhodobé zkušenosti s vědeckou spoluprací v oblasti molekulární medicíny. V současné době BIOCEV intenzivně spolupracuje s univerzitami v Tel Avivu, Rechovot, v Jeruzalémě či v Beerševě.

„Ve spolupráci právě s univerzitou v Beerševě vnímám velký potenciál a těším se, až se po skončení pandemie budeme moci do Izraele vrátit a dohodnout již konkrétní projekty,“ říká Martásek. On sám, stejně jako jeho další kolegové, se podíleli i na vzniku mezinárodních publikací. Vysoká úroveň výzkumu v BIOCEV se odráží i v přístupu k nejnovějším špičkovým postupům v diagnostice a léčbě v oblasti onkologických, neurodegenerativních a vzácných onemocnění.

Na dotaz, zda by i instituce velikosti centra BIOCEV mohla využít připravovanou službu ČISOK nabízející sdílení informací o konkrétních projektech a následné komunikaci vybraným izraelským obchodním partnerům, Martásek odpovídá: „Další možnosti spolupráce vidím i v zemědělském výzkumu. Zkoumají se například vlivy epigenetických faktorů ve výživě českého strakatého skotu. Izraelské krávy totiž dosahují jedné z nejvyšší mléčné užitkovosti na světě. Další potenciál spatřuji ve spolupráci v oblasti potravinářství, rybářství či vinařství.“

„Mimochodem, o skutečné vzájemnosti česko-izraelských vztahů svědčí i počet izraelských studentů medicíny, kteří studují a provádějí výzkum právě v České republice. Osobně se těším, až zase budu moci Izrael navštívit. Do Izraele cestuji velmi často, nejen na návštěvu partnerských univerzit, ale i na inspiraci na veletrh Biomed, který patří mezi špičkové veletrhy v oboru tzv. life-science,“ dodává Martásek.

Výjimečné česko-izraelské vztahy a spolupráce s Weizmannovým institutem věd

Joel Sussman, který v loňském roce obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy, je v centru BIOCEV tak trochu jako doma, neboť je členem Mezinárodní vědecké rady. Sussman působí na prestižním izraelském Weizmannově institutu věd (WIS). Mezi odborníky známý „Weizmann“ patří v oblasti přírodních věd mezi nejlepší výzkumné ústavy na světě.

Delana Mikolášová, česká vědecká diplomatka v Izraeli doplňuje: „Těší mě, že Akademie věd ČR má od roku 2017 uzavřenou smlouvu o spolupráci, která se projevuje napříč mnoha obory.“ Smlouva, a z ní vyplývající aktivní vědecká spolupráce a výměna, vypovídá nejen o nadstandardních česko-izraelských vztazích, ale i o vysoké kvalitě české vědy jako takové.

Bohdan Schneider, ředitel Biotechnologického ústavu AV ČR, jednoho z hlavních partnerů centra BIOCEV a vedoucí výzkumného programu BIOCEV - Strukturní biologie a proteinové inženýrství, podotkl, že i v období pandemie se podařilo mladé vědkyni Lucii Kolářové odjet a zapojit se do výzkumné skupiny Gideona Schneidera a pokračovat ve svém výzkumu. Také profesor Schneider připomíná, že skupina vědců z Weizmannova institutu přijela do BIOCEV vyzkoušet moderní vybavení laboratoří. „S ohledem na to, že BIOCEV byl otevřen v roce 2016, naše vybavení patří ke světové špičce. A nejen naše vybavení, ale i úspěch našich studentů dokazuje, že i v oblasti lidských zdrojů máme co nabídnout. Mladí vědci se vrátí ze světa nejen se zkušenostmi ze špičkového vědeckého výzkumu v mezinárodním prostředí, ale rovněž s cennými kontakty. Když máte dobré kontakty v Izraeli, máte je vlastně po celém světě.“

„Těším se, až za studenty zaletím a budu moci osobně na místě probrat detaily jejich výzkumu. Potřebujeme pracovat na publikaci a osobní výměnu názorů a zkušeností na místě žádná technologie dlouhodobě nenahradí. Pravidelně s WIS pořádáme vědecké workshopy a konference a doufám, že letos na podzim budeme moci izraelské kolegy přivítat u nás ve Vestci.“

Vestec jako brána (nejen pro Izrael) do EU

Petr Solil, vedoucí komunikace a tiskový mluvčí BIOCEV, zdůrazňuje, že BIOCEV, stejně jako další exkluzivní pracoviště tzv. STAR regionu, mohou pro izraelské studenty a vědce představovat bránu do EU. „V našem STAR regionu kromě BIOCEV ve Vestci najdete i laserové centra ELI Beamlines a HiLASE v nedalekých Dolních Břežanech nebo špičkové biotechnologické firmy, jako je EXBIO, Vidia nebo DIANA Biotechnologies.“ Na základě dlouholetých zkušeností, které Petr získal jak v CzechInvestu, kde stál u zrodu programu GESHER-MOST, tak jako dlouholetý člen ČISOK, místopředseda redakční rady právě pro vědu a výzkum, dobře ví, jak je důležité na vzájemných vztazích stále pracovat a být schopen izraelské straně nabízet vhodné projekty pro partnerskou spolupráci.

Role Česko-izraelské smíšené obchodní komory jako zprostředkovatele nových příležitostí

„Česko-izraelská smíšená obchodní komora si je vědoma toho, že ne vždy se daří dobře komunikovat množství vzájemných setkání či různých vědeckých misí a konkrétní výsledky. Proto jsme přistoupili k tomuto projektu, který má zároveň zviditelnit činnost nejen našich členů ČISOK, ale i dalších firem a organizací, které našimi členy nejsou,“ říká prezident ČISOK, Pavel Smutný. „Naše Komora a její jednotlivé sekce jsou velmi aktivní. Připravujeme uzpůsobení webových stránek tak, abychom mohli našim firmám, univerzitám a dalším organizacím pomocí strukturovaného dotazníku v angličtině pomoci navázat spolupráci s izraelskými partnery i v této době, kdy osobní setkávání nejsou možná. Pojďme dále česko-izraelské vztahy rozvíjet a využít pevných základů, na kterých jsou postaveny.“

 

Pro bližší informace se můžete obrátit na členku Výkonné rady ČISOK, která zároveň vede sekci Věda, výzkum a inovace, Lindu Štucbartovou.

 

Autorka: Linda Štucbartová

Zdroj: ČISOK 

redakčně upraveno

---

Linda Štucbartová

Linda Štucbartová je podnikatelka, zakladatelka projektu Česko-izraelského ženského akcelerátoru. V roce 2018 a 2019 organizovala ženské podnikatelské mise do Izraele. Je členkou výkonné rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory a zároveň vede sekci Věda, výzkum a inovace. Je rovněž členkou Rady pro komercializaci Univerzity Karlovy a hodnotitelkou Technologické agentury. Již více než 10 let se věnuje podpoře žen a propojování akademické sféry a businessu. Jejím nejnovějším koníčkem je projekt Sebevědomé sebeobrany.