Dne 26. září jsem zase navštívil Institute of Science and Technology Austria (IST) v Maria Gugging. Konal se tam totiž pravidelný Science-Industry Day a na něm tentokrát přednášela Åsa Lindholm Dahlstrand, známá badatelka o tématu profesorské privilegium.
Nature-index (NI) je seznam špičkových vědeckých časopisů přírodních věd. Z počtu článků v těchto časopisech lze usuzovat na velikost špičkového vědeckého výkonu zemí a pracovišť. S web udělátky založených na NI je radost si pohrát. Člověk se něco dozví, byť často si jen potvrdí své domněnky. Českou republiku řadí publikační výkon podle NI na solidní 15. místo v EU.
„Je dobré mít nobelistu na univerzitě, ale ne na katedře“, zmínil se nedávno jeden můj německý kolega při náhodné diskusi. Říjnové oznámení laureátů je jedním z mála okamžiků, kdy věda dostane na pár hodin titulní stránky zpravodajských serverů – z pohledu PR jde o mimořádně účinně vynaložených několik milionů dolarů. Ptát se na škodlivost této ceny může znít nepatřičně.
Studenti Fakulty strojního inženýrství (FSI) Vysokého učení technického v Brně zvítězili v mezinárodní soutěži New Flying Competition, kterou v Německu na konci září spolupořádaly letecké společnosti Airbus a Lufthansa. Úkolem studentských týmů z celého světa bylo během akademického roku navrhnout a zkonstruovat model dopravního letounu, který bude schopen automaticky zredukovat rozpětí křídel tak, aby po přistání na letišti zabíral co nejméně místa. Brněnští konstruktéři vyvinuli unikátní mechanismus skládání křídel.
Vedení Univerzity Palackého v minulých dnech zveřejnilo zájem vybudovat nový vysokoškolský ústav, jenž má všechny předpoklady stát se jedním z nejsilnějších hráčů na poli české vědy. Ústav by měl totiž nejen propojit tři univerzitní vědecká centra vybudovaná z evropských prostředků, ale zájem o spolupráci mají i Fakultní nemocnice Olomouc a Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Proč a jakým způsobem chce úspěšný pražský ústav spolupracovat právě s Univerzitou Palackého, prozradil jeho ředitel Zdeněk Hostomský.
4. a 5. října 2018 se na Univerzitě Palackého v Olomouci konalo 147. zasedání pléna České konference rektorů (ČKR). Jedním z bodů jednání bylo také hodnocení výzkumných organizací 2017+.
Honba za body, které plynuly z recenzovaných článků, přičemž si nikdo příliš nelámal hlavu s jejich kvalitou. A za body peníze. Kafemlejnek generující kvantitu na úkor kvality. Tak ještě nedávno vypadalo hodnocení a financování výzkumných organizací. Proto se vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) rozhodla tento neutěšený stav ukončit a připravit systém nový, založený jak na nezávislém posouzení výsledků v nejlepších časopisech, tak na užitečnosti pro společnost či na kvalitě samotné organizace, která výzkum provádí a která by měla prokázat jeho účinné řízení.
Evropská komise spustila nový portál, který obsahuje přehledy grantů a příležitostí ucházet se o veřejné zakázky. Nový portál nahradí současný účastnický portál (Participant Portal) a stane se jediným místem pro vyhledávání a správu evropských grantů a smluv o veřejných zakázkách pro všechny centrálně koordinované programy.
Technologická agentura ČR (TA ČR) dne 3. 10. 2018 vyhlásila národní veřejnou soutěž pro úspěšné české uchazeče ze společné mezinárodní výzvy CHIST-ERA III Call 2017.
Pavel Pořízka dokázal naplno využít výhod, které vysokoškolské studium nabízí a díky stážím v zahraničí se osamostatnil na své cestě za výzkumem. Po jeho návratu mu bylo svěřeno vedení vědeckého týmu, kde se může věnovat tématům, co ho opravdu zajímají. Svůj podíl má také na vzniku prvního start-upu CEITEC VUT. Na akademické půdě i ve veřejném sektoru se věnuje laserové spektroskopii na mezinárodní úrovni. Je tedy mladým vědcem, který dokazuje, že na úspěchu je třeba pracovat systematicky již od studií.
Strana 545 z 748