Rektoři projednávali Metodiku 2017+

Česká konference rektorů se sešla na Univerzitě Palackého v Olomouci u příležitosti zahájení akademického roku 2018/2019 za přítomnosti více než třiceti rektorek a rektorů vysokých škol, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové či hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka.

České konferenci rektorů byl předložen materiál, který popisuje hodnocení vysokých škol podle Metodiky 17+ v modulech M3, M4 a M5. V modulu M3 se hodnotí společenská relevance a hodnocenou jednotkou je fakulta nebo jiná relevantní součást fakulty. V modulu M4 se hodnotí viabilita (výzkumné prostředí) a v modulu M5 strategie a koncepce, přičemž u obou modulů probíhá hodnocení na úrovni vysoké školy.

Materiál hovoří o tom, že by měly být stanoveny podmínky, za kterých vysoká škola bude provádět hodnocení ve spolupráci s respektovanými odborníky sama. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude dohlížet na plnění stanovených podmínek. Počítá se s tím, že v roce 2019 proběhne na vybraných vysokých školách pilotní ověření sběru dat. V souladu s termíny stanovenými v Metodice 2017+ by první hodnocení v modulech M1, M2 a M3 mělo proběhnout v roce 2020.

Materiál byl připraven v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 8. 2. 2017 č. 107, kterým bylo uloženo „dopracovat přesný postup a způsobe hodnocení do podoby požadovaného detailu pro kompletní hodnocení pro úroveň segmentu vysokých škol a připravit proces implementace kompletního hodnocení pro segment vysokých škol“.

Dle informací portálu Vědavýzkum.cz přijala ČKR k problematice hodnocení výzkumných organizací usnesení, které má tři části. Za prvé, ČKR se shodla na tom, že technické provádění hodnocení, které v současné době realizuje Úřad vlády, považuje na nevyhovující a nesouhlasí s ním. Za druhé, ČKR bere na vědomí předložený materiál (hodnocení v modulech M3 až M5), který připravilo a prezentovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, a bude spolupracovat na jeho dalším dopracování. Za třetí, ČKR trvá na tom, že u modulu 2 by měl využitý návrh, který formulovala pracovní skupina ČKR.

Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice, se plně ztotožňuje s přijatým stanoviskem ČKR a domnívá se, že je nyní zapotřebí, aby došlo k rozumné a včasné domluvě a hodnocení se začalo v termínu realizovat. Podobný postoj zastává i Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Ke kritickému postoji ČKR k modulu 2 dodává, že se „jedná o dva pohledy na věc, přičemž způsob hodnocení navržený ze strany ČKR považuji za férovější k vysokým školám. Řešením by bylo, aby se návrh RVVI a ČKR nějakým způsobem propojil a vzniklo řešení přijatelné pro obě strany.“

Jako velký krok dopředu a důležitý posun hodnotil jednání Petr Dvořák, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ten považuje za důležité, aby byl systém hodnocení vysokých škol, především v u bibliometrických ukazatelů, kompatibilní se systémem hodnocení Akademie věd ČR, aby se daly srovnávat výkony napříč celým vědeckým systémem. „Mám velkou radost z toho, že Česká konference rektorů akceptovala způsob provedení modulů 3 až 5, což je extrémně důležité pro celý systém. Způsob provedení pomocí zapojení mezinárodních panelů by mohl celému systému velmi pomoci a posunout ho. To, že veřejné vysoké školy budou mít poradní orgány s převahou zahraničních členů, může velmi pomoci – to má každá kvalitní zahraniční vysoká škola“, dodal pro portál Petr Dvořák.   

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)

Foto: Vojtěch Duda

Rozhovor s Petrem Dvořákem o nové metodice si můžete přečíst zde. O kafemlejnku a novém způsobu hodnocení si můžete přečíst v rozhovoru s Josefem Michlem. Problematice hodnocení se ve svém blogu věnuje pravidelně také Daniel Münich.