„Takže si to projedeme celé ještě jednou, ať víme, kdo koho v kolik hodin vyzvedne a kam odvede.” Každý z nás má před sebou papírovou plachtu s diagramem plným časových údajů, přesunů a kompetencí, který připomíná plán akce „Kulový blesk”. Je ráno, pondělí 2. června 2025, a ředitel Odboru výzkumu v pracovně na rektorátu Masarykovy univerzity naposledy rekapituluje plán návštěvy zahraničních expertů Mezinárodních evaluačních panelů ustanovených pro účel národního hodnocení vysokých škol.
Národní hodnocení výzkumu, které se po pěti letech vrací k nám na univerzitu, je pro náš tým, zabývající se hodnocením výzkumu, největší událostí pracovního roku. A nejen pro nás, ale i pro fakulty a ústavy. Nejvíc však pro kolegyni Petru, tajemnici Mezinárodního evaluačního panelu (MEP), která je zodpovědná za přípravu, průběh a komunikaci v hodnocení, a tedy nadcházející týden prožije v mimořádném časovém a energetickém vypětí. Zato s velkou intelektuální satisfakcí.
Přípravy trvají více než rok
V červnu 2024 jsme na MU poprvé informovali proděkanky a proděkany pro výzkum, že se plánuje další hodnocení a započali jsme na ně přípravy. Přesné znění metodiky jsme tehdy ještě neznali, ale řekli jsme jim, že mohou začít přemýšlet nad hodnotiteli pro Mezinárodní evaluační panel (MEP). Po zkušenosti z roku 2020 to pro univerzitu není žádná velká novinka, přestože oficiální výzva od ministerstva přišla až v srpnu. Stejně to popisují kolegové v Olomouci: „Rámcový harmonogram a úvodní informace pro jednotlivé univerzitní součásti byly poskytnuty již v polovině roku 2024 během pravidelných jednání prorektora pro vědu a výzkum s resortními proděkany.“ Jak na MU a UP, tak i na ZČU rovněž zajišťoval přípravu hodnocení odbor výzkumu ve spolupráci s příslušným prorektorem, který zapojil proděkanky a proděkany pro výzkum a každý měsíc je informoval o průběhu příprav.
V říjnu se proděkanky a proděkani MU dozvěděli termín, kdy hodnotitelé přijedou do Brna. Návštěva je podle možností rektora a prorektorů plánovaná na první červnový týden. Tehdy jsme také již diskutovali předložené fakultní návrhy na možné členy panelu. Někteří z nich u nás již byli, buď na národním hodnocení před pěti lety, nebo na interním hodnocením výzkumu a doktorského studia MU. Obdobně postupovala UP: „Zohledňujeme průnik účastníků předchozího hodnocení z roku 2020, expertů z našeho vlastního oborového hodnocení z roku 2023 a také odborníků vzešlých z diskusí se součástmi univerzity. Cílem je dosáhnout co nejlepšího pokrytí oborového spektra, genderové vyváženosti, zkušenosti s obdobnými hodnoticími procesy či s managementem vědeckých institucí a maximální zahraniční zastoupení.“
Mít tým hodnotitelů, složený z mixu osob se zkušeností z předchozího hodnocení a osob nových, se ukazuje jako nesmírně užitečné. Stejně, jako je oslovit již s pevným termínem. Zkoumat časové možnosti tolika lidí a nacházet shodu by nebylo zrovna elegantní.
Přečtěte si také
Na Dnech vědy, výzkumu a inovací, které se konaly 12. a 13. září v Brně, vzbudila velký zájem přednáška zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o blížícím se hodnocení vysokých škol, které by mělo proběhnout na jaře 2025. Z čeho se bude hodnocení skládat? Jak bude probíhat? Bude se lišit od Metodiky 2020?
Jaké budou evaluační panely?
Když už hovoříme o MEP, posuňme ukazatel času ještě o malý kousek nazpátek. Na jaře 2024 se totiž intenzivně komentoval návrh ministerské metodiky, tedy jak má hodnocení vůbec probíhat a jaká má mít pravidla. Některá ustanovení budila kontroverze, například způsob přidělování známek a jejich agregace, ale také způsob organizace a výběru hodnotitelů. Původní ministerský návrh na oborové panely sestavované z národní úrovně a pokrývající kvůli tzv. oborové kalibraci všechny vysoké školy napříč, byl přehlasován požadavkem na evaluační panely organizované po vysokých školách.
Kultura hodnocení v ČR bohužel stále nemá všude pevně zakotvenu důvěru a zodpovědnost a ponechání sestavení panelu na samotných univerzitách tedy s sebou neslo pochybnosti. Nejčastější obavou bylo, že si univerzity záměrně vybraly spřátelené nebo nedostatečně kvalitní hodnotitele. Kvalita hodnocení skutečně stojí na kvalitě hodnotitelů. Rozumná instituce si to uvědomuje.
MŠMT zveřejňuje finální dokumentaci včetně vzorových formulářů pro sebeevaluační zprávy v říjnu 2024. Sebeevaluační zpráva Modulu 3 popisuje rozličné aspekty akademické činnosti, ovšem kromě vzdělávání, a je členěna po fakultách. Jelikož výsledky výzkumu již sledují Moduly 1 a 2, v Modulu 3 je prostor pro obhájení společenské i odborné relevance součástí univerzity a taktéž vztáhnutí k velikosti fakulty (počtu FTE) a tzv. oborovým kapacitám. Moduly 4 a 5 naopak popisují univerzitu jako celek. Načasovat evaluační návštěvy v napjatém harmonogramu MŠMT mezi červen až srpen 2025 byla skutečná výzva, zejména s ohledem na časové možnosti hodnotitelů.
Při sestavování hodnoticího panelu je obvykle nejdůležitějším kritériem zamezení střetu zájmů, který má v pravidlech MŠMT poměrně jasnou definici. O její striktnosti jsme se sami přesvědčili. Z minula se nám osvědčilo mít jako předsedu panelu znalce českého prostředí. Naši první kandidátku z AV ČR, zároveň ale členku vědecké rady MU, MŠMT právě kvůli tomuto vylučujícímu kritériu zamítlo, přestože by o osobní integritě této konkrétní osoby nikdo nepochyboval a jistě by hodnotila přísně a spravedlivě.
Pět let univerzity na 548 stranách
Na počátku roku 2025 již fakulty a ústavy pravděpodobně na všech vysokých školách usilovně pracovaly na znění svých sebeevaluačních zpráv pro Modul 3. Jejich obsahem jsou kontextuální informace o fakultě: personální a oborová struktura, údaje o vstupech do výzkumu (projekty), dále pak ocenění vědeckou komunitou, a především příklady společenské relevance fakultního výzkumu za předchozí pětileté období. Zprávu si vyplňovaly fakulty a ústavy samy, ale v Plzni „proběhlo ze strany administrativní podpory zpracování podkladových dat i dílčích částí zprávy“. Rovněž v Olomouci byla „v listopadu centrální data předána součástem k revizi a čištění“. Na MU například dodával rektorát tabulku usnadňující řazení zaměstnanců do předepsaných kategorií fakultním personalistům. Centrum pro transfer technologií zase napsalo společné texty k problematice komercializace a péče o aplikované výsledky. Pro usnadnění přípravy zpráv a kalibraci pak na všech třech univerzitách fungoval systém centrální metodické podpory v osobě „tajemnice“ nebo „tajemníka“ MEPu koordinující skupinu fakultních administrátorek a administrátorů.
Na MU měly fakulty a ústavy uloženo vypracovat zprávy do konce února. Několik schůzek tajemnice MEPu s fakultními koordinátory pomohlo k tomu, že do zpráv nebylo nutné příliš zasahovat. Všichni odvedli skvělou práci, za což nás o několik měsíců později, kdy už pátečním obědem uzavíráme týdenní červnovou návštěvu MEPu, pochválí ministerský metodik Samuel. Prý si vzpomíná, jak MU před pěti lety protestně porušila většinu limitů rozsahu zpráv. Letos jsme prý vzorní. S úsměvem mu říkám, že nám jde hlavně o obsah.
My na rektorátu mezitím v únoru průběžně podepisujeme smlouvy se všemi 12 členy MEPu a udržujeme je aktivované rozesíláním informačních e-mailů s termíny harmonizačních jednání, které stanovuje MŠMT. Péče o členy panelů je ze strany MŠMT jedna z příjemných inovací od předchozího hodnocení v roce 2020. Představte si více než 100 panelistek a panelistů nominovaných z různých vysokých škol, pro které musí MŠMT zorganizovat několik kol školení, na kterých se dozvědí, jaká je jejich role v hodnocení, o jeho metodě, a zejména specifikách českého akademického prostředí. Německý nebo francouzský vědec bude mít stěží povědomí o české legislativě, nastavení doktorského studia, řízení a financování vysokých škol. Školení jim pomáhají pochopit kontext a omezit irelevantní doporučující komentáře. Na těchto online školeních se tak setkávají prakticky všichni experti hodnotící české vysoké školy.
Úkolem našeho týmu pro hodnocení výzkumu na rektorátu MU je ovšem mimo organizaci návštěvy evaluačního panelu také koordinovat a částečně sepsat sebeevaluační zprávu pro Moduly 4 a 5. Modul 4 se vztahuje k různým aspektům prostředí a životaschopnosti instituce rovněž za předchozích pět let – k řízení kvality, personální politice, infrastrukturám, financování výzkumu a doktorskému studiu, zatímco Modul 5 se naopak dívá do budoucnosti: zde máme prostor formulovat svou strategii ve výzkumu, jejíž naplňování bude za dalších pět let v dalším cyklu hodnocení posuzovat další evaluační panel. Na tabuli v kanceláři svítí termín 31. března, do kterého musíme poslat všechny zprávy ministerstvu k formální kontrole.
Modul 4 je náročným komplexem tabulek a textů. Vzniká tedy jako živý online dokument, kam aktivně přispívá více než desítka autorek a autorů podle své agendy. Lukáš Walek z Univerzity Palackého vystihuje workflow, které se až na pár detailů neliší od MU a ZČU a velmi pravděpodobně ani od dalších vysokých škol: „Specialisté připravili úvodní verze textů, které byly po interních revizích rektorátu zapracovány do zprávy za Modul 4. Celkovou koncepci a supervizi ostatních částí zajišťovala prorektorka pro vědu a výzkum a vedoucí Oddělení koncepce a podpory výzkumu (OKPV). Text Modulu 5 byl vytvořen společným úsilím Oddělení strategie, OKPV a vedení univerzity. V závěrečné fázi se na jeho přípravě podílel i nadcházející prorektor pro vědu a výzkum, což zajistilo kontinuitu v koncepci tohoto prospektivně zaměřeného dokumentu.“ Texty z oddělení personalistiky, financování, strategie, PhD studia, akademických kvalifikací, otevřené vědy, grantové podpory a mnoha dalších jsou logicky různorodé, a tak je na MU sjednocuje kolega z Odboru výzkumu a tajemnice Petra. I když se to zpočátku zdálo nemožné, po mnoha čteních a hraní si se slovy, zkracování a promýšlení už se v 100stránkovém dokumentu poměrně dobře vyznáme a překládáme finální draft na poradu vedení, které jej schvaluje.
Koncem března odevzdáno a jeden milník je za námi. Celkem 548 stran textu ve 12 fakultních zprávách a dvou celouniverzitních letí e-mailem ministerstvu. Je to na jedno velké ufff, ale ne na složení rukou do klína. Petra už připravuje harmonogram návštěvy MEPu na 2. až 6. června a všechny náležitosti od rezervací místností po občerstvení a domlouvání akademiků k prezentacím.
Návštěva Mezinárodního evaluačního panelu
Akce Kulový blesk je tu. Panelisté přijíždí 2. června 2025 do Brna, kde je čekají doslova tři celodenní šichty bez chvilky volného času. Nejdřív jim dopřejeme prohlídku centra Brna s průvodkyní. Petra ale ráno dostává e-mail od jednoho hodnotitele, že ze zdravotních důvodů nedorazí. Je tedy třeba na poslední chvíli zajistit hybridní formu jednání. Úvodní schůzku pojímáme záměrně neformálně – je to vlastně navázání vztahu s námi, ale i mezi sebou navzájem. Panel musí fungovat jako tým, a přestože to může vypadat jako okrajová záležitost, socializace je nesmírně důležitá. Volným stylem představujeme týdenní program a samotnou univerzitu. Zpětně hodnotíme jako nesmírně užitečnou také online schůzku před samotnou návštěvou.
Pravidla MŠMT vyměřují délku návštěvy na místě, a tedy nepřímo i částku na provedení hodnocení, podle počtu součástí. U Masarykovy univerzity to vyšlo přesně na 3,25 dne. MŠMT naštěstí mírné prodloužení návštěvy schválilo, ale i tak nedává příliš technicistní výpočet smysl. Na některých univerzitách návštěvy probíhaly kvůli tomuto limitu doslova od rána do večera. To už je lepší návštěvu prodloužit i za cenu dofinancování z vlastních zdrojů.
Exkurze do pravidel národního hodnocení výzkumu
Pokud chce výzkumná organizace v České republice obdržet Institucionální podporu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO), tedy státní podporu na výzkum a vývoj, musí oficiálně požádat svého poskytovatele o provedení hodnocení, na jehož základě poskytovatel dle zákona 130/2002 Sb. finance přidělí. Principy národního hodnocení výzkumu stanovuje tzv. Metodika 2025+ (před letošní aktualizací Metodika 2017+, která nahradila tzv. kafemlejnek). První kvalitativní hodnocení vysokých škol proběhlo v roce 2020, letos budou po pěti letech vysoké školy hodnoceny podruhé.
Metodika upravuje pravidla společná pro celý sektor výzkumu a vývoje, tedy nejen pro univerzity, ale i pro Akademii věd ČR a rezortní výzkumné ústavy. Dva z celkových pěti modulů Metodiky (Modul 1 a 2), které se věnují publikačním a vybraným výzkumným výsledkům, zpracovává Oddělení hodnocení výzkumných organizací Úřadu vlády ČR pro všechny výzkumné organizace. Moduly 3–5 jsou pak v kompetenci jednotlivých poskytovatelů, neboť pokrývají společenskou relevanci výzkumné činnosti, prostředí a strategie jednotlivých spravovaných institucí. Proto například Akademie věd ČR prochází vlastním kvalitativním hodnocením, odlišným od vysokých škol, které v hodnocení a financování výzkumu podléhá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Tato část hodnocení staví na evaluačních panelech expertů, které si volí každá vysoká škola sama. Panely posuzují jednak sebeevaluační zprávy sepsané samotnými vysokými školami, ale díky osobní návštěvě také celkové nastavení jejich prostředí. Nakonec dávají jednotlivým kritériím a modulům známky 1 až 5, které se pak výpočtem převádí na souhrnnou výslednou známku pro celou organizaci. Ta má následně určující vliv na výši financování. Pravidla pro proces hodnocení si lze ostatně přečíst v ministerské metodice.
První den hodnocení začínáme setkáním s rektorem a prezentací univerzity. Pomocí prezentace vyprávíme pečlivě promyšlený příběh nejdůležitějších úspěchů univerzity a vize k dalšímu směřování, ale naším cílem není nás lakovat na růžovo. Naopak, otevřenost diskuze je osvobozující a přiznávání vlastních nedostatků působí autenticky. Po setkání s vedením univerzity následují první jednání s fakultami a tento lidský stroj pojede v plném nasazení ve zběsilém rytmu harmonogramu ještě tři dny. Vždy a všude musí být tajemnice MEPu Petra, ale i pro nás ostatní je to zápřah. Během týdne vystřídáme osm jednacích prostor, panel postupně vyslechne 12 prezentací fakult a ústavů a jednu celouniverzitní. Každý podvečer se setká navíc s vědci a doktorskými studenty fakult daného dne a absolvuje jednu oficiální večeři s rektorem. Na nás organizátorech z rektorátu, fakult a ústavů je dohlédnout, aby byla funkční technika, nachystáno občerstvení, místo na oběd, aby byl panelu vždy někdo k ruce, a aby se nikdo neztratil při přesunech.
V pátek mají členky a členové panelu vymezeny prostory na rektorátu, kde se celé dopoledne radí a píší základy závěrečné zprávy. To už zažíváme všichni úlevu a na Petře je znát únava. Obdivujeme jednoho z hodnotitelů, který brzy ráno před zasedáními chodil běhat. Po pátečním obědě se hodnotitelky a hodnotitelé s námi, ale hlavně mezi sebou loučí jako staří známí. Vždyť spolu strávili intenzivních pět dní.
Přečtěte si také
Pavel Doleček působí jako náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace. V rozhovoru se zamýšlí nad smyslem hodnocení výzkumných organizací a nad tím, co může a nemůže nabídnout. Vysoké školy podle něj podceňují interní hodnocení a lidé často chtějí protichůdné věci: na jedné straně autonomii vysokých škol, ale zároveň vnější kontrolu, aby uvnitř vysoké školy nedocházelo k nespravedlnostem. Jak by podle něj mělo být provázané hodnocení a financování? Proč by se vysoké školy měly soustředit na formulaci své vize? A jak vnímá roli Rady pro výzkum, vývoj a inovace?
Výstupy z hodnocení
V tuto chvíli ještě nevíme, jaké známky ani jaká písemná doporučení nám bude chtít evaluační panel dát. Evaluátoři totiž mají na dokončení závěrečné hodnoticí zprávy čas až do podzimu. Víme jen to, že byli z celého týdne nadšení a už samotné schůzky přinesly spoustu inspirace. Přirozeně ale došlo i na kritiku. Dobrý hodnotitel během rozhovoru obvykle velmi rychle pozná slabiny, jakkoli bychom se je snažili maskovat. Neformálně se nám na závěr svěřili, že tuto hru očekávali, ale byli rádi, že jsme ji s nimi nehráli. V Česku mnohdy neumíme kritiku přijímat, vnímáme ji jako něco negativního. Ale když už hodnotitelé přijíždí, chtějí, aby to pro nás mělo smysl. Snad už se většina z nás naučila kritiku chápat jako normální součást kultury a nutný prvek procesu učení. A to i přesto, že na výsledné známce vlastně závisí poměrně vysoká částka příspěvku na výzkum. Vyváženost těchto dvou motivací může být křehká.
Nejen, že univerzita dostane doporučení pro zlepšení od expertů v oboru a se zkušeností s řízením institucí, celá tato akce má ještě další významný vedlejší dopad, a to vyšší viditelnost českého akademického prostředí a výzkumu. Akademie věd má se svým mezinárodním kvalitativním hodnocením jistý náskok, ale takové hodnocení univerzit má u nás na rozdíl od západní Evropy stále krátkou a málo intenzivní tradici. Toto cvičení nás vystavuje globálnímu srovnání, ale pomáhá i zvýšit naši vlastní viditelnost ve světě. Může to mít dopad na nová partnerství, spolupráce i reputaci.
Musím na závěr vyjádřit uznání úředníkům z MŠMT (a případné posouzení nastavení některých aspektů hodnocení si nechat na jiný text). Všechna čest jejich heroickému výkonu, protože kormidlovat hodnocení univerzitních kolosů, vystavovat se kritice na konferencích a jiných setkáváních jednoduše nebude nikdy vděčná a snadná práce. Je vidět poctivost a obrovské nasazení a zlepšení od prvního hodnocení v roce 2020.
Na závěr jsem se zeptal Lukáše Walka (LW) a Tomáše Görnera (TG) na to, co pro ně bylo v souvislosti s hodnocením největší komplikací a co by rádi zlepšili:
Co bylo pro vás v celém procesu nejkomplikovanější?
LW: Největší komplikací v celém procesu byla různorodost kvalitativních dat napříč součástmi, což vyžadovalo pečlivou harmonizaci při přípravě zpráv pro Modul 3, aby byla efektivně zachována míra detailu. Naopak kvantifikovatelná data bylo v některých případech nutné dále čistit a zpřesňovat, neboť interní systémy UP vedou některá data ve strukturách odlišných od požadovaných formátů. Některé indikátory navíc nejsou na univerzitě systematicky sbírány, což si v několika případech vynutilo náročný ad-hoc sběr dat.
TG: Získání podkladových dat pro potřeby tvorby sebeevaluační zprávy (SEZ), která neodpovídají obvyklé struktuře výkaznictví VŠ. Dále změna struktury SEZ oproti předchozímu hodnocení v roce 2020, zejména finanční data za projekty – vykazovat částky z rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory, nikoliv z účetnictví (čerpání finančních prostředků). Nakonec však také vůbec motivovat součásti pro přijetí procesu hodnocení jako prostředku pro další růst a zlepšení s mezinárodním přesahem.
Jaké hlavní výzvy vnímáte v souvislosti s hodnocením a jeho organizací? Co byste případně udělali nebo navrhovali udělat příště lépe?
LW: Obecně je nezbytné dále dopracovat naše interní systémy pro správu primárních dat tak, aby jejich transformace pro různé úrovně hodnocení a další účely probíhala s minimálními manuálními zásahy. Systémově je pak naprosto klíčové pokračovat na univerzitní úrovni v digitalizaci dílčích agend a na národní úrovni digitalizaci hodnocení Modulů 3–5 vůbec zahájit. Zároveň je nezbytné, aby data vykazovaná výzkumnými organizacemi pro různé účely byla efektivně prostupná napříč databázemi. Tím by většina sbíraných informací mohla být interoperabilně agregována napříč systémy státní správy, což by zajistilo významné snížení administrativní a procesní zátěže pro všechny aktéry.
TG: Hlavní výzvu vidíme v přijetí procesu hodnocení jako takového, včetně aplikování dobré praxe do každodenních činností. K tomu patří sledování hodnocených parametrů dle předchozího hodnocení a navázání těchto parametrů na hodnocení kvality jednotlivých činností, ale také jejich provazba do strategických záměrů jak celé VŠ, tak i součástí. Je však pro nás důležitá i předem jasná struktura budoucího hodnocení, a to zejména s ohledem na data, která budeme za VŠ vykazovat.
Autor pracuje jako vedoucí Centra pro scientometrickou podporu a evaluaci na Masarykově univerzitě, je spolupracovníkem redakce.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
