Na Dnech vědy, výzkumu a inovací, které se konaly 12. a 13. září v Brně, vzbudila velký zájem přednáška zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o blížícím se hodnocení vysokých škol, které by mělo proběhnout na jaře 2025. Z čeho se bude hodnocení skládat? Jak bude probíhat? Bude se lišit od Metodiky 2020?
Ilustrativní obrázek vygenerovaný pomocí AI
Metodiku hodnocení VŠ2025+ představili na Dnech VaVaI zástupci MŠMT Sandra Štollová a Vojtěch Fikar. Její principy budou podobné Metodice 2020, přináší přesto některé změny (současné metodiky hodnocení vysokých škol navazují na revoluční Metodiku 17+. Do roku 2017 byly vysoké školy hodnoceny a financovány na základě kritizovaného způsobu přezdívaného „kafemlejnek“, pozn. red.).
Z čeho se bude hodnocení skládat
Hodnocení se bude skládat z pěti modulů, první dva moduly monitorují publikační a další výsledky a hodnotí je každoročně Rada pro vědu, výzkum a inovace (RVVI). Váha těchto modulů v hodnocení bude 50 %. Do Modulu M1 mají vysoké školy přihlásit výsledky, které podle nich představují výrazný přínos k poznání nebo jsou společensky relevantní. Modul M2 se pak hodnotí dle bibliometrické analýzy.
Moduly M3–M5 budou mít dohromady také váhu 50 % a bude je hodnotit MŠMT (činí tak jednou za pět let). Tyto moduly jsou založeny na sebehodnocení vysoké školy.
V M3 jde o retrospektivní hodnocení let 2019–2023, informace o společenské relevanci výzkumu, vývoje a inovací vysoké školy, resp. jejích součástí (fakult), v tomto kritériu bude zohledněn počet FTE (Full Time Equivalent) na škole.
V M4 jde o posouzení současného stavu výzkumného prostředí na škole v letech 2020–2024: posuzována je kvalita řízení a vnitřních procesů vysoké školy, která je hodnocena jako celek.
V M5 jde o prospektivní hodnocení nastavení dlouhodobých strategických cílů rozvoje vysoké školy jako výzkumné organizace na období pěti let následujících po hodnocení. Hodnocena je vysoká škola jako celek.
V modulech M3–M5 bude oproti minulému hodnocení snížen počet indikátorů ze 40 na 25, mezi indikátory bude zahrnuta i společenská relevance, bude také zohledňována genderová dimenze. Pokud vysoká škola shledá, že některý z indikátorů pro ni není relevantní, může to do hodnocení uvést jako tzv. N/A (z anglického spojení „not applicable“). Musí však zdůvodnit, proč se takto rozhodla. Počet slov pro popis jednotlivých indikátorů bude omezen.
Mezinárodní evaluační panely a Odborný poradní orgán
V minulém hodnocení byl kritériím kvality přiřazen pro každý obor určitý počet hvězdiček dle relevance, tento způsob byl nazvaný „kalibrace“. V současném systému bude tento systém kalibrace nahrazen online diskuzemi s hodnotiteli Mezinárodních evaluačních panelů (MEP), kteří upřesní, co je v daném oboru kvalitní výzkum a jaký je význam indikátorů pro hodnocení dané vědní oblasti (určí „benchmarky“). Tyto diskuze by měly probíhat na jaře, v únoru až dubnu 2025, což na konferenci zástupci vysokých škol kritizovali, neboť v té době by měli mít již sepsané sebeevaluační zprávy a nebudou tak v průběhu psaní vědět, jakým věcem budou MEP přikládat váhu.
Diskuze s MEP povede Odborný poradní orgán poskytovatele (OPO), který bude ustanoven do 31. 1. 2025, aby dohlížel na sjednocení přístupu jednotlivých Mezinárodních evaluačních panelů k hodnocení. OPO bude zodpovídat za konzistentní aplikaci hodnoticích kritérií napříč MEP a vědními oblastmi, bude dohlížet na správnost všech procesů hodnocení, v případě nejasností bude poskytovat konzultace a vydávat doporučující stanoviska, nebude však direktivně vstupovat do hodnocení. V OPO by měli být zastoupeni tuzemští a zahraniční odborníci, zástupci poskytovatele, zástupci RVVI a zástupci reprezentací VŠ.
Členy Mezinárodních evaluačních panelů si navrhují samotné vysoké školy, musí mít minimálně 7 členů bez konfliktu zájmů, nadpoloviční většinu musí tvořit zahraniční odborníci. Při jejich skládání by se mělo přihlížet ke geografické, oborové, profesní a genderové rozmanitosti (v panelu by například neměli zasednout pouze vědci ze Slovenska či jiné země). Jmenování členů MEP provede po vyjádření Komise pro hodnocení výsledků při RVVI (KHV) na začátku roku 2025 MŠMT.
Jednacím jazykem MEP bude angličtina, součástí MEP bude i Tajemník VŠ (jmenovaný ad hoc pro hodnocení, nemusí jít o člověka, který na VŠ zastává funkci tajemníka) a Metodik poskytovatele. Tito nebudou mít právo hodnotit a hlasovat.
Tajemník MEP bude mít na starosti administrativně-technickou podporu fungování MEP, mělo by jít o osobu znalou vnitřních procesů řízení na hodnocené vysoké škole. Bude sloužit jako hlavní komunikační spojka mezi MEP a vysokou školou.
Metodik poskytovatele bude naopak sloužit jako hlavní komunikační spojka mezi MEP a MŠMT, bude garantovat dodržování principů hodnocení dle Metodiky VŠ2025+, bude dohlížet na konzistentní aplikaci kritérií kvality a relevance výsledků, bude kontrolovat dodržování termínů a procesů hodnocení, řešit metodické otázky a výklady.
Průběh hodnocení
V přípravné fázi, která začne již nyní na podzim, vysoké školy připraví dle dokumentace, kterou by mělo MŠMT zveřejnit do 30. 9. 2024, podklady pro hodnocení. Tyto podklady spočívají hlavně v sepsání Sebeevaluační zprávy (SEZ) pro sebehodnocení v modulech 3, 4 a 5.
Do 30. 11. 2024 by vysoké školy měly navrhnout složení svých Mezinárodních evaluačních panelů, k těm by se do 15. 1. měla vyjádřit KHV. Do 31. 1. 2025 by pak měly být MEP oficiálně ustanoveny, stejně jako Odborný poradní orgán poskytovatele (OPO). Po jejich ustanovení budou do dubna probíhat již výše zmíněná online jednání, na nichž bude diskutována relevance a benchmarky jednotlivých kritérií. Do 31. 3. 2025 pak musí vysoké školy odevzdat Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy podklady pro hodnocení, ministerstvo má měsíc na ověření úplnosti (do 30. 4. 2025).
V květnu až srpnu proběhnou jednotlivá hodnocení Mezinárodními evaluačními panely, které musí vysokou školu navštívit („on-site visit“) a měly by na místě strávit minimálně jeden den, maximálně 5 dní. V září až říjnu budou evaluační zprávy finalizovány, do listopadu 2025 poskytne rektor každé dané vysoké školy stanovisko k evaluační zprávě. V lednu až únoru 2026 by pak měla proběhnout společná jednání MŠMT, RVVI a České konference rektorů a v únoru až březnu 2026 by měl být o hodnocení vysoké školy zpracován protokol a výsledky hodnocení budou zveřejněny.
MŠMT bude vysokým školám poskytovat na hodnocení příspěvek, který by se měl pohybovat na úrovni příspěvku na minulé hodnocení navýšeného o 20 % jako kompenzace inflace. Nicméně rozpočet ještě nebyl schválen.
Výsledky hodnocení
Jednotlivým kritériím v Evaluační zprávě vysoké školy bude přirazeno bodové hodnocení 1–5 a zdůvodňující slovní hodnocení. Protože však principy metodiky vychází z Metodiky 17+, které jsou stále ukotveny v legislativě a která namísto bodů používala čtyřpísmenné hodnocení A–D, bude pětibodové hodnocení následně na tuto písmennou škálu převedeno. Proč tedy MŠMT přechází na bodový systém? Fikar se Štollovou to zdůvodnili tím, že čtyřstupňové hodnocení nemělo žádný střed, taktéž neobsahovalo stupeň „nedostatečné“, který je podle nich v některých případech potřebný.
Hodnocení přinese jednak sumativní výsledky, které budou pak jedním z podkladů, ze kterého vychází RVVI při přípravě návrhu výdajů na VaVaI a na jehož základě je Ministerstvem školství stanovena výše institucionální podpory na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (DKRVO) pro příslušnou vysokou školu na další pětileté období.
Hodnocení by mělo přinést i formativní výsledky, které by měla VŠ využít k formulování, přijetí a uplatnění opatření v řízení. Tato opatření by se měla promítnout do Strategického plánu vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy, měla by mít dopad na výzkumné a rozvojové cíle vysoké školy.
Autorka: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
- Autor článku: ano
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
