V úterý 15. října uspořádala Rada pro výzkum, vývoj a inovace ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem konferenci Implementace METODIKY 2017+. Program konferenčního setkání se zaměřil na připravovanou aktualizaci Metodiky 2017+ a problematiku peer review hodnocení.
V Červené aule ústecké univerzity (UJEP) sdíleli své zkušenosti a poznatky z dosavadního hodnocení zástupci Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), úřadu ministra pro vědu, výzkum a inovace, Komise pro hodnocení výzkumných organizací (KHV) či pracovníci Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR spolu se zástupci České konference rektorů a Rady vysokých škol (RVŠ). Odborné setkání k implementaci Metodiky 2017+, které je stěžejně určeno významným stakeholderům z řad výzkumných organizací, vysokých škol a poskytovatelů, se v daném formátu uskutečnilo již po patnácté.
Konferenci zahájil prostřednictvím videozdravice ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek. Pozdravil přítomné a připojil svá očekávání k probíhající revizi principů hodnocení: „V současnosti se shoda na podobě aktualizace Metodiky blíží, a já věřím, že její konečná podoba bude odpovídat všem hlavním požadavkům systému. Že to není úkol jednoduchý, je asi všem zúčastněným zřejmé. Věřím ale, že brzo dojdeme k podobě Metodiky, která najde ten správný kompromis, a bude systému sloužit řadu let. Děkuji organizátorům konference za to, že poskytli prostor pro diskuzi, bez které by samozřejmě nová podoba Metodiky nemohla vzniknout,” zdůraznil v proslovu ministr Ženíšek.
Účastníky konference dále přivítal rektor UJEP Jaroslav Koutský. Ve své řeči zdůraznil, že významnou úlohou metodiky je zajištění stability a předvídatelnosti celého systému.
Jedním z hlavních témat setkání byla bezesporu připravovaná aktualizace platné metodiky hodnocení. Hlavní koordinátor hodnocení a místopředseda RVVI Tomáš Polívka spolu s náměstkem ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Dolečkem představili záměr aktualizace Metodiky 2017+. Z výsledků posledních jednání vyplynula zejména potřeba zachování každoroční periodicity předkládání části výsledků do Modulu 1 při současném snížení počtu předkládaných vybraných výsledků o celou jednu třetinu. V prováděcích dokumentech zároveň budou blíže specifikovány časové lhůty a harmonogram hodnocení, jež jsou klíčové především v roce, kdy je pro daný segment uzavírán pětiletý cyklus. Metodika do budoucna oproti současnému stavu přesněji stanoví odpovědnosti jednotlivých aktérů, provázanost a parametry národní úrovně a úrovně poskytovatelů při zohlednění diverzity výzkumných organizací napříč segmenty.
Úvodu do problematiky hodnocení nástrojem peer review se následně ujal člen KHV Petr Štěpnička, který seznámil účastníky s výhodami a úskalími tohoto typu hodnocení. Své zkušenosti s peer review hodnocením na vysokých školách poté s účastníky konferenčního setkání sdíleli rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a předseda RVŠ Tomáš Kašparovský a emeritní děkanka FF UJEP a místopředsedkyně RVŠ Michaela Hrubá.
Nástroje hodnocení na konferenci prezentovali pracovníci Sekce pro vědu, výzkum a inovace. Vedoucí Oddělení hodnocení výzkumných organizací Kateřina Miholová se v příspěvku mj. věnovala kvalitě výzkumu podle Metodiky 2017+.
Veškerá data z hodnocení v modulech 1 a 2 od roku 2017 do současnosti jsou dostupná na webu.
Zdroj: Úřad vlády ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Úřad vlády ČR
