Nature-index (NI) je seznam špičkových vědeckých časopisů přírodních věd. Z počtu článků v těchto časopisech lze usuzovat na velikost špičkového vědeckého výkonu zemí a pracovišť. S web udělátky založených na NI je radost si pohrát. Člověk se něco dozví, byť často si jen potvrdí své domněnky. Českou republiku řadí publikační výkon podle NI na solidní 15. místo v EU.
Pokud se však zohlední velikost zemí, poklesne Česko na místo 18. A pokud se navíc zohlední i vysoký podíl veřejných výdajů na přírodní vědy v Česku, spadneme až někam na 20. místo v rámci osmadvacítky EU. To už tak solidní není. A je to důvod k zamyšlení, protože z ostatních věd jsme v přírodních vědách relativně nejlepší.
NI je když
Nature-index představuje seznam 82 špičkových vědeckých časopisů v oblasti přírodních věd. Počtem článků v nich publikovaných během určitého období lze poměřovat špičkový vědecký publikační výkon zemí a pracovišť. Je to hodně podobné tomu, co nabízíme v bibliometrických aplikacích IDEA (národní a mezinárodní srovnání). Rozdíl je hlavně ten, že do skupiny nejvýznamnějších časopisů zařazujeme horních 10 % časopisu v oboru na základě hodnot citačního indexu časopisů AIS, zatímco seznam časopisů NI je sestaven na základě expertních názorů špičkový vědců.
Velkou výhodou NI je, že ho zná, i díky reklamě časopisu Nature, celý vědecký svět. Nevýhodou je, že se týká pouze přírodních věd. O technických, medicínských a společenských či humanitních vědách nevypovídá zhola nic. Ale vždy lepší něco než nic. Než se podíváme na konkrétní čísla, zbývá ujasnit několik technikálií:
- Příslušnost článku dané zemi či pracovišti se odvozuje od afiliací (adres) autorů článků, s jejichž podporou publikovaný výzkum realizovali.
- Články se do celkového publikačního výkonu země sčítají buď jako kusy (zkratka AC jako Article Counts) nebo jako autorské podíly (zkratka FC jako Fractional Counts). K započtení článku určité zemi nebo pracovišti stačí, aby se na něm podílel jediný autor z dané země/pracoviště byť je tam ještě třeba dalších deset či padesát spoluautorů. Rozdíl v AC a FC způsobují hlavně specifické obory, kde jsou běžné velké až mega-velké autorské týmy, jako je částicová fyzika nebo astronomie. Lišit se budou také v případech, kdy země/pracoviště výjimečně málo či hodně spolupracuje s okolním světem.
Hrabat se v číslech
V tomto prvním blogu se podívám na úroveň celých zemí, příště na úroveň pracovišť. Když si v přehledových interaktivních tabulkách vybereme evropský region a řazení podle publikačního výkonu typu FC, dostaneme Obrázek 1.
Česká republika je v něm s celkem 184 publikovanými články (za období 12 měsíců) na solidním 15. místě za dalšími zeměmi EU (kromě Swiss) ze zhruba 40 evropských zemí. Nejvyššího publikačního výkonu dosahuje Německo s 4 238 články. To je ale mnohem větší než Česko, stejně jako jsou větší Polsko a Rusko, které jsou v tabulce také před námi. Ale třeba Švýcarsko, které menší než Česko je, má publikační výkon mnohem větší. Publikační výkon v tabulce prostě nezohledňuje, jak jsou země velké (populace). Přepočet výkonu na milion obyvatel si už člověk musí udělat sám - v Grafu 1. Dokonce lze rozlišit strukturu podle několika základních podoborů přírodních věd.
Proti publikačnímu výkonu na prvním obrázku je na první pozici Švýcarsko, s obrovským náskokem za druhým Islandem, přičemž publikační výkon na milion obyvatel je ve Švýcarsku více než dvojnásobný. Následují další dva menší státy Dánsko a Švédsko. Německo, které má v Evropě publikační výkon nejvyšší (Obrázek 1), v tomto měření sedí až na místě pátém, které sdílí s Nizozemskem. A Česko se propadlo o tři pozice na 18. místo. Před ním jsou ze zemí bývalého komunistického bloku Slovinsko a Estonsko, ale nevedou o moc. Ale třeba sousední Rakousko vykazuje tento ukazatel o více než 100 % vyšší než Česko. Naopak ze "západních" zemí za Českem zaostává Itálie a Portugalsko.
Bez peněz do přírodních věd nelez
Poslední věc, kterou jsme nevzali v potaz je, že země se výrazně liší v tom, jaký podíl veřejné finanční podpory směrují na výzkum v přírodních vědách. Česko je v tomto ohledu rekordman. Na přírodní vědy dává (50 %) diametrálně vyšší podíl veřejných výdajů, než je průměr zemí OECD (27 %). Za velkou část publikačního výkonu v přírodních vědách tedy Česko vděčí vysokému podílu výdajů na přírodní vědy.
Graf 2 tuto skutečnost zohledňuje tak, že ukazuje hypotetický publikační výkon země v situaci, kdyby vydávala na přírodní vědy obdobně vysoký podíl veřejné podpory jako Česko. Za mnoho zemí bohužel finanční údaje chybí. Ty, co k mání jsou, ukazují, že se Česká republika dále propadla, přinejmenším za Řecko, Itálii a Portugalsko. Tyto země sice mají publikační výkon nižší než Česko, ale na přírodní vědy nedávají zdaleka takový podíl veřejné podpory.
Suma sumárum
Zhruba lze odhadovat, že Česká republika je po zohlednění populace a poměru výdajů někde na 20. místě v rámci 28 zemí EU. Takže žádný velký zázrak, pokud máme jako země nějaké trochu větší ambice. Ostatně něco podobného (Graf 3) ukazuje naše IDEA aplikace srovnání mezinárodního publikačního výkonu (celkového- osa X; špičkového - osa Y). Naše aplikace sice zohledňuje rozdílné velikosti zemí (počty obyvatel), ale už nezohledňuje podíl výdajů na přírodní vědy.
Autor: Daniel Münich
Článek vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.
