Nanoplatformu na bázi grafenu, na niž je možno navázat hned několik léčiv a dopravit je k nádorový buňkám, vyvinuli vědci CATRIN Univerzity Palackého ve spolupráci s kolegy z Maynooth University v Irsku a Consiglio Nazionale delle Ricerche v Itálii.
Spojené státy jsou dlouhodobě světovým lídrem ve vědeckém výzkumu, technologickém vývoji i inovacích. Tato pozice je výsledkem rozsáhlých investic do vzdělávání, vědy i efektivního propojení mezi akademickou sférou a průmyslem. Americký vědecko-výzkumný ekosystém zahrnuje prestižní univerzity, špičkové výzkumné ústavy a přední technologické společnosti, které jsou hnací silou globálních inovací.
Výzkumná skupina Pokročilé materiály a povlaky pro průmysl na CEITEC VUT získala prestižní grant v rámci programu EIC Pathfinder Open. Tento evropský program je zaměřený na podporu výzkumu a inovací v oblasti nových technologií a přístupů, které mohou mít významný dopad na trh a společnost. Z 1110 projektových návrhů jich komise vybrala pouze 45 – celková úspěšnost tak byla jen 4 %.
Jako Jekyll a Hyde – tak se chovají i některé materiály. Mezinárodní tým Hanuše Seinera z Ústavu termomechaniky AV ČR zjistil, že v některých směrech je slitina niklu, manganu a galia schopna přenášet elastické vlny rychleji než ocel, v jiných směrech se však pulzy šíří pomaleji než ve vzduchu.
Jak nejlépe hodnotit výzkum? Existuje nějaký všeobecně platný, do různých zemí přenositelný, rámec? Co navrhují iniciativy jako jsou DORA či CoARA? A máme kvůli tomu zanevřít na metriky?
Tomáš Bystroň je součástí týmu, který získal od Grantové agentury České republiky (GA ČR) a americké National Science Foundation (NSF) podporu na mezinárodní projekt Studium nanostrukturních elektrod pro selektivní recyklaci homogenních katalyzátorů. Přečtěte si, jak tento projekt ušetří životní prostředí i finance firmám v průmyslu.
Po letech strávených v zahraničí přesídlila do Národního ústavu duševního zdraví. Díky podpoře Středočeského inovačního centra (SIC) v něm studuje vliv mikrobiomu na rozvoj Alzheimerovy choroby. Alena Moudrá přináší do středočeského výzkumu atraktivní téma, ale také neotřelý přístup k vědě a studentům.
V březnu příštího roku skončí druhé funkční období Evě Zažímalové, předsedkyni Akademie věd ČR. Zájem o tento post svojí přihláškou projevili Pavel Baran, Libor Grubhoffer, David Honys, Radomír Pánek a Jiří Plešek. Jakými vlastnostmi a kompetencemi by měl být nový předseda vybaven? Na co by měl soustředit svou pozornost? Napište nám.
Kam se ubírala česká společnost po událostech 17. listopadu 1989 a jaké změny se odehrály v prostředí Masarykovy univerzity? Ze současného pohledu historiků na to podle Václava Kašky existují věcné odpovědi.
Výzkumný tým Lukáše Sekaniny se v projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR zaměřil na studium neuronových sítí. Výsledky výzkumu otevřely nové cesty k návrhu jejich vysoce optimalizovaných akcelerátorů, které by se v budoucnu mohly objevit v mobilních telefonech a jiných zařízeních s omezenými výpočetními zdroji.
Strana 93 z 748