Deset grantů ERC Consolidator putuje do ČR, z toho pět na Univerzitu Karlovu. Jde o nebývalý úspěch.

Univerzita Karlova (UK) je s pěti granty nejúspěšnější, čtyři granty putují na Akademii věd ČR a jeden na Masarykovu univerzitu. „Je to bezprecedentní úspěch a musím se přiznat, že když jsem se výsledky postupně dozvídal, byl jsem z toho malinko ,naměkko’. Podalo se sedm žádostí, pět jich postoupilo do druhého kola a všech pět nakonec bylo podpořeno. To je opravdu skvělý úspěch a velká gratulace směrem k novým grantistům a grantistkám. Zároveň velmi děkuji a oceňuji práci a podporu jak na úrovni Univerzity Karlovy, tak na úrovni národní, pod vedením prof. Strakoše. Na univerzitě jsme se rozhodli jít cestou rozvoje výzkumného prostředí a věřím, že postupně se podobná čísla stanou pro Univerzitu Karlovu standardem,“ uvedl prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek. 

Kdo jsou úspěšní grantisté?

• Tomáš Dumbrovský z Právnické fakulty UK, projekt „Společenství prostřednictvím ústavy: jak ústavy formují kolektivní identitu a legitimitu v Evropě na Středním východě a severní Africe“
• Klára Hlouchová z Přírodovědecké fakulty UK, projekt „UNalphabeting the Central Dogma of Life“ 
• Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK, projekt „Dynamika tekutin v binárních systémech složených z hvězd a černých děr“
• Martin Setvín z Matematicko-fyzikální fakulty UK, projekt „Sledování jednotlivých polaronů v reálném prostoru“
• Jaroslav Švelch z Fakulty sociálních věd UK, projekt „Politika a estetika indexikální reprezentace v digitálních hrách a virtuální realitě“
• Tomáš Pluskal z ÚOCHB AV ČR, projekt „Decoding the Biochemistry of Terpene Synthases“
• Karel Žídek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, projekt „Control over interfaces in metal oxide optical coatings: the missing piece of the puzzle“
• Martin Fotta  z Etnologického ústavu AV ČR, projekt „Romani Family in an Age of War“
• Elisabeth Hehenberger z Biologického centra AV ČR, projekt „Using Kleptoplasty to illuminate the Evolution of Plastids and the Order of Steps during endosymbiosis“
• Jan Křetínský z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, projekt „Intelligence-Oriented Verification&Controller Synthesis“

Celkově udělila ERC 328 grantů za 678 milionů eur. Předsedkyně Evropské rady pro výzkum Maria Leptin k výsledkům uvedla: „Gratulujeme všem vědcům, kteří v tomto posledním kole pro střední fázi kariéry získali konsolidační granty ERC. I když jsme letos měli k dispozici prostředky na podporu více uchazečů než v roce 2023, stále zůstává skutečností, že mnoho žadatelů, kteří byli v této soutěži hodnoceni jako vynikající, nebude financováno kvůli nedostatku rozpočtu. Toto plýtvání talentem lze řešit pouze zvýšením investic do základního výzkumu v Evropě.“ (v roce 2023 udělila ERC 308 grantů za 628 milionů eur, pozn. red.) 

ERC vyjádřila také potěšení nad českým úspěchem a zmiňuje komentář předsedkyně ERC Marie Leptin na Světovém vědeckém fóru v Budapešti: „V České republice se například držitelé grantů ERC a členové panelů scházejí, aby radili svým kolegům, jak vytvořit úspěšné grantové žádosti.Tento typ mentoringu mezi kolegy a budování komunity může být nesmírně cenný při podpoře nové generace vědeckých lídrů."

Granty podpoří vědecké projekty napříč všemi disciplínami, od inženýrství přes biologické vědy až po humanitní obory. Například vědci se budou snažit lépe porozumět faktorům ovlivňujícím reakce lidí na imigranty, využívat umělou inteligenci ke zlepšení strategií hašení požárů nebo analyzovat, jak mohou voliči poražené strany přijmout svou prohru v demokratických volbách. ERC ve své tiskové zprávě také zdůraznila český grant, který získala Klára Hlouchová. O grantu ERC píše: 

Testování původu života 

Po více než 3,5 miliardy let je život na Zemi spojen chemickou univerzalitou známou jako centrální dogma molekulární biologie. Všechny známé živé buňky produkují proteiny ze stejných 20 kódovaných aminokyselin, přičemž každá z nich hraje odlišnou a zásadní roli. Studie o původu života však naznačují, že rané buňky mohly fungovat s menší „abecedou“. Nový výzkumný projekt financovaný Evropskou radou pro výzkum si klade za cíl vytvořit bakteriální kmen „LIFE-19“, který by se při stavbě všech svých proteinů spoléhal pouze na 19 aminokyselin.

Tryptofan (Trp) je z evolučního hlediska jednou z nejvzácnějších a nejmladších aminokyselin v proteinové abecedě. Projekt se snaží empiricky ověřit, zda by buňky mohly fungovat i bez přítomnosti Trp. To by mohlo pomoci objasnit, zda by zjednodušená verze genetického kódu mohla být dostatečná alespoň pro některé pozemské druhy.

Pomocí poloautomatické úpravy genů výzkumný tým odstraní Trp z genomu mykoplazmy. To jim umožní porovnat, které molekuly Trp jsou nejméně potřebné, a následně vybrat nejživotaschopnější proteinové varianty, kde byl Trp nahrazen. Poté budou vybrané mutace kombinovány pro „napsání“ nového genomu LIFE-19, a to prostřednictvím syntézy zdola nahoru.

LIFE-19 představuje další krok k pochopení hranic života. Díky tomu budeme moci nahlédnout do toho, čím buňky pravděpodobně procházely před miliardami let, kdy balancovaly na hranici mezi životem a neživotem. Celkově tento projekt zpochybní učebnicovou představu, že život závisí na 20 kanonických aminokyselinách, a efektivně „odabeceduje“ centrální dogma biologie.

Fakta a čísla o letošních ERC konsolidačních grantech 

Laureáti letošní grantové soutěže budou realizovat své projekty na univerzitách a výzkumných centrech ve 25 členských státech EU a dalších zemích přidružených k programu Horizont Evropa. Nejvíce grantů bude řešeno v Německu (67 projektů), Francii (38), Velké Británii (38) a Nizozemsku (37). Mezi vítězi této výzvy je zastoupeno 43 národností, zejména Němci (60 vědců), Francouzi (34) a Italové (29). Granty pravděpodobně vytvoří přibližně 2750 pracovních míst pro postdoktorandy, doktorandy a další zaměstnance na hostitelských institucích.

Kompletní výsledky naleznete na webu ERC. 

O ERC 

Evropská rada pro výzkum (ERC) financuje prostřednictvím ERC grantů takzvaný frontier research, tedy špičkový badatelský výzkum, který směřuje k průlomovým objevům za hranicemi poznání daného oboru nebo k novým informacím v dané vědecké oblasti. Rada tak podporuje vznik a růst originální vědecké generace a nových osobností evropského výzkumu.

Vědeckou komunitou, ale i mimo ni, jsou granty ERC vnímány jako značka kvality výzkumu v evropských zemích a podle schopnosti získávat tyto granty je také posuzováno postavení vědeckých institucí v mezinárodním měřítku. Jak Ladislav Krištoufek dodává, úspěch mladých vědkyň a vědců poukazuje na stále vyšší schopnost české vědy konkurovat evropským výzkumným kapacitám. Zejména ve společensko-vědních a humanitních oborech jsou nové ERC granty pro tyto vědní oblasti doposud největší (i finanční) vzpruhou. 

 

Zdroj: ERC, Univerzita Karlova