Systém národní i mezinárodní ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba rozhodnutí státního orgánu, kterým je obvykle příslušný patentový úřad. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených tímto úřadem, které jsou veřejně přístupné. Všechny země Visegrádské skupiny (V4) mají zřízeny své vlastní národní patentové úřady a současně také využívají systém mezinárodních smluv pro mezinárodní rešerše a mezinárodní přihlášky průmyslových práv.
V České republice byl zřízen Úřad průmyslového vlastnictví jako ústřední orgán státní správy České republiky, na Slovensku byl zřízen Úrad priemyselneho vlastníctva Slovenskej republiky, v Polsku Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej a v Maďarsku Magyar Szabadalmi Hivatal, které vykonávají přidělené pravomoci v oblasti ochrany průmyslových práv, zejména zpracovávají podané přihlášky, provádějí rešerše, poskytují ochranu jednotlivým průmyslovým právům a vedou příslušné rejstříky.
Země Visegrádské skupiny (V4) vytvořily společně Visegrádský patentový institut (VPI), který zahájil svoji činnost 1. července 2016. Jedná se o mezivládní organizaci pro spolupráci v oblasti patentů. VPI nabízí uživatelům tohoto systému patentové ochrany (zejména jednotlivým vynálezcům, malým a středním podnikům a výzkumným organizacím) příznivou a efektivní možnost pro získání patentové ochrany v zahraničí tím, že usnadňuje přihlašovatelům za výhodných podmínek přístup k systému zavedenému smlouvou o patentové spolupráci (PCT). VPI byl ustanoven jako orgán pro mezinárodní rešerši a orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). VPI tak vyplnil teritoriální mezeru v rámci globálního systému PCT tím, že působí jako mezinárodní orgán pro střední a východní Evropu. V rámci WIPO byla skupina středoevropských a pobaltských států jedinou regionální skupinou, v níž neexistoval fungující mezinárodní orgán podle PCT. Hlavními cíli VPI je podpořit inovativnost, tvořivost a posílit konkurenceschopnost podniků ze zemí Visegrádské skupiny a zemí střední a východní Evropy.
Všechny země V4 mohou také využívat služeb Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se sídlem v Alicante ve Španělsku. EUIPO (European Union Intellectual Property Office) je místem pro přihlašování ochranných známek Evropské unie a průmyslových vzorů Společenství. Jedinou přihláškou tak lze získat ochranu těchto průmyslových práv ve všech zemích Evropské unie. Tuto přihlášku lze u tohoto úřadu podat přímo nebo prostřednictvím národního patentového úřadu. Ochranná známka Evropské unie má jednotnou povahu, tzn. podléhá jedné přihlášce, jednomu řízení před jedním úřadem a jednomu správnímu poplatku. Má stejné účinky ve všech členských zemích Evropské unie, může být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo prohlášena za neplatnou pouze pro území celé Evropské unie (s výjimkou licence). Poplatky za podání přihlášky a zápisné poplatky se hradí přímo na účet EUIPO v EUR. Pokud se přihláška podává prostřednictvím národního úřadu, hradí přihlašovatel správní poplatek také svému národnímu úřadu.
Další možností zemí V4 je využití systému Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) se sídlem v Ženevě, která plní mimo jiné funkci Mezinárodního úřadu pro přihlašování mezinárodních ochranných známek. Na základě mezinárodních smluv (Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek a Protokol k této dohodě) je možné podat u WIPO (World Intellectual Property Organization) žádost o mezinárodní zápis ochranné známky. Na základě jediné přihlášky tak lze získat ochranu ve všech smluvních státech Madridské dohody a Protokolu. Mezinárodně přihlášená ochranná známka se zapisuje do mezinárodního rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem. Doba platnosti mezinárodní ochranné známky je 10 let a může být obnovována vždy na dalších deset let. Přihlašovatel platí správní poplatek u svého národního úřadu a dále zápisné poplatky v CHF přímo Mezinárodnímu úřadu.
Evropský patentový úřad (EPO) je výkonným subjektem Evropské patentové organizace, která začala fungovat v roce 1977 na základě Evropské patentové úmluvy, jež byla podepsána roku 1973 v Mnichově. Evropský patentový úřad (European Patent Office - EPO) je pověřen zejména k udělování tzv. Evropských patentů. Jeho sídlo je v Mnichově a pobočky má v Haagu, Berlíně a Vídni, přičemž všechny země V4 mohou služeb tohoto úřadu plně využívat. Mezi hlavní přednosti evropského patentu patří zejména jeho efektivita. Cestou evropské patentové přihlášky lze získat ochranu technického řešení patentem ve všech smluvních státech Evropské patentové úmluvy. Hodnota uděleného evropského patentu spočívá především v důkladném věcném průzkumu přihlášky před jeho udělením na základě podrobné evropské rešerše, která je zaměřena na jeho novost a vynálezeckou činnost. V současné době má EPO 38 členů, mezi něž patří i Česká republika, a 2 členy přidružené. EPO uděluje evropské patenty, které jsou platné v několika, nebo ve všech členských státech, podle volby přihlašovatele. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a povinnosti, jako majitel národního patentu. EPO není institucí Evropské unie, ale všechny členské státy EU jsou jeho členy. V budoucnu bude EPO udělovat patenty EU (komunitární patent), které se budou od evropského patentu lišit tím, že již nebude svazkem národních patentů, ale bude jednotný a nedílný. Měla by také odpadnout fáze validace (překlad patentového spisu do úředního jazyka příslušného státu), čímž by se stal patent EU dostupnější.
Přihlašovatel vynálezu do zahraničí má tedy v současné době několik možností, jak podat přihlášku vynálezu do zahraničí. Především může přihlásit vynález k ochraně tzv. národní cestou, kdy se podává přihláška v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn patentem nebo jiným druhem ochrany. V tomto případě je zpravidla nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky.
Pokud má přihlašovatel zájem získat patent pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace (EPO), může podat přihlášku tzv. cestou "Evropského patentu". Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a to bez ohledu na občanství nebo bydliště či sídlo. Avšak přihlašovatelé, kteří nemají bydliště nebo sídlo v některém ze smluvních států EPO, musí být zastoupeni při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem (EPÚ), s výjimkou podání evropské patentové přihlášky, zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného Evropským patentovým úřadem. Evropskou patentovou přihlášku lze podat přímo u Evropského patentového úřadu nebo u národního patentového úřadu. Žádost musí být vždy vyplněna v některém z úředních jazyků EPÚ, tj. angličtině, francouzštině nebo němčině. Jakmile dojde k udělení evropského patentu, musí jeho majitel provést validaci v každém z určených států, což u některých států může znamenat, že je třeba podat u úřadu pro průmyslové vlastnictví daného státu překlad patentového spisu do úředního jazyka příslušného státu a zaplatit administrativní poplatek.
Další možností je podat přihlášku vynálezu cestou mezinárodní přihlášky – PCT. Jedná se o mezinárodní přihlášku podanou podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), kdy na základě jediné přihlášky lze získat ochranu v téměř 150 státech celého světa. Tato mezinárodní přihláška se podává u národního patentového úřadu v angličtině, němčině nebo francouzštině. Přihlášku (podlohy) je možno podat i v národním jazyce s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků, dle požadavků mezinárodního rešeršního orgánu. Na základě mezinárodní rešerše a vydání posudku o patentovatelnosti se může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat o udělení národního patentu. Při vstupu do národní fáze pak musí být přihlašovatel při řízení zastoupen zástupcem, oprávněným zastupovat před příslušným úřadem.
Autor: David Karabec
- Autor článku: ne
- Zdroj: David Karabec
