Jaký krok kupředu může ČR provést v oblasti biotechnologií? Jak překlenout propast mezi základním výzkumem a průmyslovou výrobou? A jak v tomto směru dohnat západní státy? Dne 5. září 2023 se v Art-n-Coffee uskutečnila konference, v rámci které byl představen biotechnologický klastr Prague.bio, jehož ambicí je být odpovědí nejen na tyto otázky.
„V České republice je celá řada vědců s výjimečnými výsledky. Naším cílem by v tomto směru mělo být poskytnout nejen těmto vědcům, ale i dalším subjektům – například firmám – takové prostředí, které povede k efektivnímu transferu poznatků. Tedy ke zhodnocování výsledků výzkumu našich vědců. K tomu je potřeba vytvořit jak dobrý ekosystém, tak dále iniciovat změnu kultury. Tuto změnu lze ztotožnit zejména s ochotou riskovat a učinit odvážná rozhodnutí – konkrétně mám na mysli například zakládání spin-offů. Přestože tyto aktivity zahrnují určitá rizika, jako je například vstup rizikového kapitálu do tohoto procesu, zmíněné kroky představují jedinou cestu, jak můžeme být jako Česká republika úspěšní,“ zmínila v úvodu konference ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Ministryně zároveň poukázala i na další oblasti, ve kterých má ČR značný potenciál: umělá inteligence, kosmický výzkum či kvantové technologie. Uplatnění a zužitkování tohoto potenciálu je však podle Heleny Langšádlové podmíněno aktivitou, kterou představuje například v případě biotechnologie právě Prague.bio.
Kvalitní zázemí jako předpoklad k úspěchu
Vysokou šanci naplnit své ambice a stát se lídrem v oblasti biotechnologií zajišťují nově založenému oborovému sdružení Prague.bio i samotní zakládající členové sdružení, jimiž jsou Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, i&i Prague, Biotechnologický ústav AV ČR, Mikrobiologický ústav AV ČR, Ústav molekulární genetiky AV ČR a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Tisková zpráva vydaná u příležitosti založení sdružení dále uvádí, že lze očekávat i „přistoupení dalších akademických členů, firem a investorů“.
Se zmíněnými participanty jsou pak jedním dechem spojovány vysoce profesionální centra výzkumu a vzdělávání se silnými vlivem na vývoj nových léků, diagnostických metod a dalších medicínských technologií. Tyto pevné základy tak mají za cíl urychlit vývoj nových léčiv, diagnostiky a jiných úspěšných projektů, které pomohou při financování české vědy a zvýší lékovou nezávislost Česka.
„Svět se mění a to, co jsme v ČR v posledních 200 letech byli zvyklí považovat za úspěch, už neplatí. Výroba automobilů je skvělá věc a je dobře, že ji tady máme. Musíme však přemýšlet o nových způsobech, jak z ČR udělat prosperující zemi, kde se nám bude dobře žít a biotechnologie je podle našeho pevného přesvědčení jednou z nich. Od oblasti umělé inteligence, v níž jsme dosáhli významných úspěchů a ve které již podobný klastr mimochodem existuje, se biotechnologie liší v tom, že je mimořádně riziková a hlavně velmi náročná na počáteční investice. Zde je zapotřebí podstatných prostředků a trvá dlouho, než se tyto vynaložené prostředky vrátí. Proto jsem velmi rád, že vznikl tento společný klastr, jehož ambicí je propojovat to nejlepší, co máme v základním výzkumu, s tím nejlepším, čím disponujeme v technologickém transferu za podpory Technologické agentury ČR, vysokých škol a Magistrátu hlavního města Prahy,“ okomentoval na konferenci nutnost rozsáhlé podpory pro rozvoj biotechnologií Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR. Ředitel ÚOCHB AV ČR v závěru svého projevu dále podtrhl význam hlavního města Prahy, jež má potenciál přitáhnout kapitál, inteligenci a lidské zdroje. Tedy tři základní prvky, jež mohou podle Konvalinky výrazně posunout celou zemi.
S tímto výrokem souhlasí i primátor Prahy Bohuslav Svoboda: „Biotechnologie patří mezi strategické cíle rozvoje metropole. Praha má bohatou historii, pestrou současnost a v tomto vidím i nadějnou budoucnost. Věřím, že nový klastr pomůže posílit v tomto oboru českou pozici.“
Význam Prague.bio
Kromě zmíněných pozitivních dopadů, jako je samostatnost ČR v oblasti farmacie či přísun financí do české vědy, má klastr Prague.bio za cíl využít v maximální míře tuzemský potenciál biotechnologií, což by tak mělo zajistit i další příjmy do státního rozpočtu. Tak tomu je například v řadě států, konkrétně například v Izraeli, ve kterých biotechnologie patří k tahounům národní ekonomiky. Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR (TA ČR), na konferenci vyzdvihl potřebu Česka vyvíjet více léčiv, neboť v tomto směru ve srovnání s dalšími evropskými státy zaostáváme.
Podle slov předsedy TA ČR se tak děje, přestože transfer biotechnologií české vědě ročně zajišťuje prostředky v řádech miliard korun. Zároveň tato oblast patří k nejúspěšnějším a nejperspektivnějším oborům. „Transfer výsledků výzkumu do výroby inovativních léčiv, ve spolupráci s velkými farmaceutickými společnostmi, toto může zlepšit,“ nastínil východisko ze situace Petr Konvalinka.
Inspirace z období krize
V neposlední řadě má klastr Prague.bio potenciál významně přispět při vývoji léků, jež mohou celosvětově změnit boj s určitými závažnými nemocemi. „Obrovským problémem je v současné době rezistence na antibiotika. Pokud tomu nezabráníme, budeme za pětadvacet let tam, kde jsme jako lidstvo byli před objevením penicilinu,“ podotkl k této problematice Pavel Matějka, rektor VŠCHT.
Období krizových situací – zejména pak pandemie koronaviru – zmínila v souvislosti s nutností vývoje biotechnologií řada účastníků konference. Inspiraci z tohoto období a celkový dopad na oblast biotechnologií z covidových let připomenula i Jana Žaludová, ředitelka projektu Prague.bio: „Covidovou dobu vnímám jako přiblížení těžkého tématu biotechnologií, jež je zřejmé pro akademickou sféru, ale není tak zřejmé pro širokou veřejnost. Situace ve vědě s nedostatkem některých léčiv vlastně jen dala veřejnosti možnost uvědomit si potřebu rozvoje tohoto odvětví.“
Příležitost pro talentované vědce a další subjekty
Ve svém projevu na konferenci se Jana Žaludová dotkla úspěšných příběhů českých vědců, jako jsou profesoři Holý a Wichterle, jejichž novodobé pokračovatele si Prague.bio během své mise klade za cíl objevit. K tomuto potenciálu lidských zdrojů, kterým ČR disponuje, zmínila ředitelka Prague.bio průlom v dostupnosti radioterapie díky objevu vědců z ÚOCHB. Zároveň však Jana Žaludová vyzdvihla i potřebu spolupracovat s mladými vědci: „V Prague.bio zároveň cílíme na to, abychom pracovali s mladými lidmi. Chceme usilovat také o to, abychom mladé mozky stáhli zpátky do České republiky a vytvořili podmínky k tomu, aby zde mladí vědci mohli pracovat a zároveň se stát případně manažery nových vznikajících startupů a nových projektů.“
Biotechnologický klastr Prague.bio, jenž bude financován kombinací členských příspěvků, veřejných zdrojů a peněz od sponzorů a dalších partnerů, je otevřený všem subjektům v ČR, které se angažují ve vývoji léků, diagnostiky a dalších medicínských technologií, ať už to jsou univerzity, výzkumné ústavy, inkubátory, transferová centra, startupy, investoři, průmyslové firmy, či zástupci státní a regionální správy.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
