V úvodním článku k tématu vědeckotechnických parků (VTP) jsme popsali, co by měl park splňovat, aby byl dlouhodobě udržitelný a plnil roli, kterou si pod tímto označením představujeme – umožňoval propojení univerzit, výzkumných ústavů a firem a veřejného sektoru, a tím napomáhal vzniku a rozvoji inovačně založených firem a umožnil přenos zkušeností mezi akademickou a firemní sférou. Nyní představíme funkční VTP v Brně a v Olomouci.
Přestože většina vědeckotechnických parků (VTP), které v Česku postupně vznikaly, tuto myšlenku nenaplňovala a často tak zanikly, nalezneme mezi nimi i příklady dobré praxe. Mezi takové patří především VTP v Brně a Olomouci, se kterými máme i dobrou zkušenost v rychlé a vstřícné komunikaci, a dále VTP v Ostravě a Plzni. Zástupců těchto parků jsme se zeptali na jejich fungování, provoz a financování, v tomto článku představujeme Brno a Olomouc.
Technologický park Brno
Technologický park Brno, a.s. je nejzavedenějším vědeckotechnickým parkem, který vznikl už v roce 1993. Vznikl jako PPP projekt: město Brno věnovalo do projektu pozemky na 200 let a privátní sektor, britská společnost Bovis, vložila do projektu hodnotu pozemků ve finančním vyjádření. U vzniku parku stál Roderick James Barker, který byl 24 let i ředitelem Technology parku. Společnost Bovis (resp. její nástupnická společnost Istithmar P&O Estates) postupně opustila své aktivity v Evropě a prodala svůj podíl. Majoritním vlastníkem zůstalo město Brno, partnerem je Vysoké učení technické v Brně (VUT), které má jednu prioritní akcii.
Foto: Tomáš Malý
Smyslem založení parku v roce 1993 bylo přilákat zaměstnavatele, které město Brno ztrácelo ve velkém (především z oblasti oděvního průmyslu) a bylo potřeba přeorientovat směr zaměstnanecké politiky města. Vznikl nápad na vybudování technologického parku, ve kterém by sídlily technologické firmy, které by dávaly práci lidem z Brna a okolí. Dnes v parku pracuje přibližně 7 000 lidí. Technology park nečerpal žádnou formu veřejné podpory, vznikl bez dotací. Plně soběstačný, na dotacích nezávislý je Technology park Brno i v současnosti, za svou existenci vygeneroval více než 1 mld. Kč zisku po zdanění.
Vybudováním parku vznikla de facto celá nová čtvrť, došlo ke scelení více jak 800 parcel, na kterých se vystavělo 14 budov o celkové ploše více jak 60 000 m2. V současné době má park rozlohu 135 000 m2, vybudováno bylo více než 63 000 m2 k pronájmu. Čtvrť je doplněná novou infrastrukturou zahrnující dopravní spojení, restaurační a další služby.
Po dobu více než 30 let existence parku v něm pracují tisíce lidí ve vysoce inovativních firmách. Technologický park byl v posledních letech plný z více než 95 %. Zasídlených firem je dnes v parku více než 40, jedná se především o technologické firmy zabývající se automatizací, robotizací, aerospace technikou, IT, potravinářstvím, strojírenstvím nebo elektrotechnikou.
Z hlediska vědy a výzkumu park přináší unikátní prostory, které dříve sloužily pro elektronové mikroskopy, dnes pro oblast kosmonautiky a letectví. Všechny společnosti v Technologickém parku nějak spolupracují s vysokými školami. „Nejužší spolupráci vidíme v současné chvíli například v oblasti aerospace, kdy studenti chodí do firem, odborníci chodí učit do škol a společně vznikl i nový studijní obor. Tato úzká vazba mezi privátním a akademickým sektorem přispívá ke kvalitě studia a dynamičtějšímu rozvoji celého oboru v rámci ČR,“ uvádí Jitka Sládková, zodpovědná za rozvoj a marketing parku. Technology park nemá stanovenou podmínku, že by společnosti mohly být v prostorách VTP v pronájmu jen po omezenou dobu a poté park opustit.
Park působí jako otevřená laboratoř – místo, kde lze pilotně ověřovat nové technologie. Dle vyjádření vedení parku lze jeho přínos spatřovat i v ESG, což jsou metody řízení firem v různých oblastech (sociální, environmentální apod.). V obou zmíněných oblastech dostal Technologický park Brno v roce 2022 a 2023 několik ocenění. Technology park Brno je jako jediný z českých vědeckotechnických parků členem Světové asociace vědeckotechnických parků (IASP).
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP)
Tento VTP byl založen v roce 2000 pod názvem Centrum pro inovaci a transfer technologií UP, patří tedy spíše k těm starším VTP v ČR. První prostory, ve kterých VTP UP tehdy sídlil, nechala zrekonstruovat Univerzita Palackého v Olomouci (UP) za finanční pomoci vlády České republiky a evropských dotací. V současné době je VTP UP financován z pronájmů, projektů, komerční činnosti a sponzoringu. Přestože v minulosti byl do aktivit VTP UP zapojen také Olomoucký kraj a město Olomouc, v současné době je jediným zřizovatelem Univerzita Palackého v Olomouci.
Envelopa Hub
Nyní disponuje VTP UP čtyřmi budovami o celkové ploše 9 351 m2, z nichž nejnovější – Envelopa Hub – byla otevřena v září loňského roku. Důležitým faktorem pro životaschopnost tohoto VTP je fakt, že je zřizovatelem přímo univerzita a přirozeně zde tak může docházet k propojení akademického a soukromého sektoru.
Své služby VTP UP cílí zejména na zaměstnance a studenty univerzity. Ty motivuje k podnikavosti například prostřednictvím soutěže Podnikavá hlava o nejlepší podnikatelský nápad. Prostřednictvím UP Business Campu se zase snaží předat podnikatelské komunitě nejnovější trendy ze světa businessu, v loňském roce se tak například zaměřili na umělou inteligenci a její využití v podnikání. VTP UP se také snaží zpřístupnit univerzitní know-how veřejnosti.
VTP UP nabízí například mentoring v oblasti podnikání, pomáhá zajišťovat ochranu duševního vlastnictví, komercializaci a transfer technologií: zakládat a podporovat spin-off společnostii a startupy. Dále zde nabízejí prostory k pronájmu pro začínající podniky (v Envelopa Hub je to momentálně například zázemí pro firmy zaměřené na optiku, zdravotnictví, nové materiály či informační technologie). A nabízejí též specializované služby, jako je např. 3D tisk a skenování v centru UPrint 3D nebo digitální inovační hub DIGI2Health, který sídlí právě v nedávno otevřené budově Envelopa Hub a jehož hlavním cílem je urychlovat zavádění medicínských poznatků do praxe.
Vedle kanceláří a co-workingových prostor disponuje VTP UP také polovýrobními prostory a laboratořemi s cílem umožnit sdílení know-how mezi klienty. Přestože v parku zaznamenali pokles poptávky o pronájmy během covidové pandemie, dlouhodobě je vytíženost nabízených prostor kolem 95 %, připravují proto výstavbu další budovy v centru Olomouce za podpory dotace z programu Integrované územní strategie (ITI) Olomoucké aglomerace.
Dlouhodobým cílem VTP UP je navýšení počtu spin-off firem vzniklých na UP, jejich inkubace a dlouhodobá podpora. S ostatními VTP komunikuje VTP UP prostřednictvím Společnosti vědeckotechnických parků ČR (SVTP), jehož je členem.
Úvodní díl seriálu o vědeckotechnických parcích v Česku můžete číst zde.
Autorka: Martina Kurfirstová, Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: Technology park Brno, VTP UP, RIS3, CzechInvest
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
