Výzkumný hub na Tchaj-wanu láká české vědce i firmy

Tchaj-wan vynakládá značné prostředky na financování výzkumu. V roce 2021 činily celkové výdaje vynaložené na výzkum a vývoj 572 miliardy korun neboli 3,77 % hrubého domácího produktu. V porovnání s rokem 2017 činil nárůst více než půl procentního bodu. Česko-tchajwanský výzkum je nejen ve zmiňovaných perspektivních oblastech podporován na základě společných veřejných soutěží a grantů.

Polovodičový lídr

Tchaj-wan zaujímá v celosvětovém měřítku výsadní postavení ve výrobě, balení, testování a designu čipů. Plány mezinárodní expanze, především největšího tchajwanského a zároveň globálního výrobce čipů TSMC, jsou impozantní. Tchaj-wan si však výzkum a vývoj technologií v oblasti čipů chrání, a proto jej realizuje na ostrově. V současné době probíhají diskuse o vzniku Výzkumného centra pro design pokročilých čipů, které bude implementovat konsorcium českých univerzit ve spolupráci s Tchajwanským ústavem pro výzkum polovodičů. Centrum bude reagovat mimo jiné na poptávku v oblasti automobilového a kosmického odvětví, kybernetické bezpečnosti a certifikace. Studenti a experti mají příležitost žádat o speciální stipendia, vzdělávat se na nejlepších tchajwanských univerzitách, realizovat stáž v hi-tech podnicích nebo se účastnit akcí zaměřených právě na polovodiče (Semicon Taiwan).

Na Univerzitě Karlově také vzniká Centrum pro posílení odolnosti dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů, ve kterém bude působit multidisciplinární tým odborníků z více vědních oborů – od ekonomie, geopolitiky, přes práva až po sociální vědy. Nicméně jedním z cílů je zapojit do diskuse nejen experty, politiky, ale i veřejnost, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Česko má tak šanci stát se významným aktérem v regionu a spolupracovat s nejlepšími experty, ať už ze soukromé nebo akademické sféry, ve světovém měřítku.

Kybernetická bezpečnost, kvantové technologie

Česko patří v kybernetické bezpečnosti ke světové špičce. Tchaj-wan má zájem spolupracovat s českými experty i s ohledem na jeho ambici stát se v této oblasti výzkumným hubem celého regionu. Chystá se otevřít Tchajwanské akademické centrum kyberbezpečnosti. Rozpočet na něj činí 4 miliony amerických dolarů, bude se zabývat jak základním, tak aplikovaným výzkumem a řešit například kybernetické hrozby a dezinformace.

Pro Tchaj-wan je Česko atraktivní také v souvislosti s jeho zapojením do Evropské kvantové komunikační infrastruktury, která by měla být vystavěna díky spolupráci členských států, Evropské komise a Evropské kosmické agentury, a být spuštěna do 10 let, přičemž důraz je kladen zejména na bezpečnost přenosu a uchování dat. Českou Národní kvantovou infrastrukturu buduje pro Česko konsorcium Cyber Security Hubu, Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a IT4Innovations Vysoké školy báňské – Technické univerzity. Mezi hlavní hráče v kybernetické bezpečnosti na Tchaj-wanu patří zejména ministerstvo digitálních věcí, které dohlíží na jednotlivé výzkumné instituce.

V rozvoji kybernetické bezpečnosti na Tchaj-wanu hrají významnou roli startupy specializující se na využití umělé inteligence v této oblasti a také silná hackerská komunita. V obecné rovině můžeme říci, že Tchaj-wan je silný v hardwaru a slabší v softwaru. Tchaj-wan si slibuje od zahraniční spolupráce kromě sdílení informací a různých forem výměn zejména vytvoření vzájemně uznávaných bezpečnostních standardů a certifikačního mechanismu v oblasti internetu věcí, mimo jiné za účelem posílení kybernetické bezpečnosti chytrých měst a potažmo také expanze na evropském trhu.

Potencionální oblasti spolupráce představují také kvantové výpočty, kryptografie, metrologie a snímání. Česko může nabídnout příslušné studijní programy ve všech úrovních studia a účast v evropské infrastruktuře kvantového vzdělávání (DigiQ). Perspektivní je rovněž výměna studentů a výzkumníků a výměna zkušeností v oblasti kvantových technologií. National Taiwan University disponuje kvalitními laboratořemi a je vhodným partnerem pro spolupráci v kvantu.

Prestižní univerzita National Taiwan University

Kosmické technologie a aplikace

Kosmický průmysl se řadí k šesti hlavním strategickým průmyslům, které Tchaj-wan významně podporuje. Ve třetí fázi národního programu dlouhodobého rozvoje vesmírných technologií (2019 až 2028) se do něj postupně investuje 836,8 milionu USD za účelem realizace špičkových vesmírných misí a vypuštění jednoho satelitu ročně. Cílem je zajištění národní bezpečnosti a monitorování životního prostředí včetně odlesňování, úbytku půdy a předvídání přírodních katastrof. Z programu se vyčleňují pobídky pro místní firmy a také rozpočet na výzkum a vzdělávání talentů.

I přes velmi dobré postavení v informačních technologiích a polovodičích, které se využívají v chytrých systémech, se Tchaj-wan neobejde bez spolupráce se zahraničními partnery. V letech 2023-2028 bude pod vedením Tchajwanské vesmírné agentury vypuštěno šest satelitů FORMOSAT 8, což představuje příležitost pro české odborníky se do tohoto projektu zapojit. Družice budou snímat Zemi s velmi vysokým rozlišením. Tchajwanský trh tedy představuje významnou příležitost pro české firmy a výzkumná pracoviště, které mají dlouholeté zkušenosti získané účastí v prestižních projektech Evropské vesmírné agentury či americké NASA a jejichž zákazníky jsou významní odběratelé jako Boeing, Airbus, Siemens, Bosch nebo Thales. Mezi perspektivní oblasti patří například design malých družic a analýza družicových dat, vývoj navigačního softwaru, vývoj přístrojů a technologií pro materiálový výzkum v mikrogravitaci a v kosmu, řešení stopové vlhkosti a radiační analýzy, technologie pro detekci a výzkum kosmického záření, klimatická statistika, testování polovodičových součástek pro oblast aerospace nebo design kamer.

Zdravotnictví a biomedicína

Tchaj-wan patří k nejlepším poskytovatelům zdravotní péče na světě. Z pohledu společensko-hospodářského vynakládá Tchaj-wan prostředky na výzkum a vývoj vedle sektoru průmyslové výroby a technologií (72 %) především na oblast zdraví (7,7 %).

Stejně jako Česko musí Tchaj-wan čelit výzvám souvisejících se stárnoucí populací a nedostatkem zdravotníků a pečovatelů. Umělá inteligence (AI) v medicíně a zdravotní péči je jedním z moderních oborů, který se rychle vyvíjí a přitahuje zájem o spolupráci s Tchaj-wanem. Takzvané digitální zdraví se stává budoucností v péči o pacienty. Zavedení AI do systému zdravotní péče – v podobě internetu věcí, 5G, algoritmů a strojového učení – příznivě ovlivnilo vývoj v mnoha lékařských oborech. Digitální epidemiologie se stala nově se rozvíjejícím oborem, který kombinuje zpracování velkých objemů dat s metodami z medicíny, biologie, sociálních věd, statistiky a informatiky za účelem modelování, porozumění a predikci průběhu infekčních chorob, jakou je covid-19.

Tchaj-wan vynakládá značné prostředky na výzkum a vývoj v biotechnologiích, a to jak ze strany vlády (36 %), průmyslu (34 %), tak ve vysokoškolském vzdělávání (30 %). Pandemie urychlila domácí vývoj a výrobu biomedicínských produktů, příjmy biomedicínského průmyslu tak vzrostly o 10,9 % a v roce 2021 dosáhly rekordního maxima 666,5 miliardy tchajwanských dolarů (462 mld. korun). Takzvané bioclustery se soustřeďují ve vědeckých parcích a centrech po celém ostrově (Tchaj-pej, Hsinchu, Taichung, Tainan, Kaohsiung, Pingtung). Tchaj-wan chce být nejen soběstačný, ale chce se stát významným světovým exportérem. K perspektivním oborům pro spolupráci se řadí vývoj léků, zdravotnických přístrojů a pomůcek, využití AI v personalizované medicíně, pro předvídání potenciálních nemocí a předcházení vznikajícím rizikům u pacientů. K výzkumu v precizní medicíně slouží materiál uložený v Taiwan Biobank a National Health Insurance Research Database, které obsahují nepřeberné množství medicínských dat.

Při vstupu na trh doporučujeme kontaktovat Biotechnology and Pharmaceutical Industries Promotion Office (specializovaný úřad ministerstva hospodářství) a BE Health Ventures, které se zaměřují především na podporu healthtech a medtech, mají výborné napojení na nemocnice a konkrétní doktory, poskytují mentorství, dokáží zprostředkovat přístup k medicínským datům nebo klinický výzkum. Tato instituce nabízí tři základní programy pro startupy či již zaběhnuté firmy (Proof of Concept, Proof of Business a BE Growth Program). Další možností je účast na veletrzích Medical Taiwan nebo Healthcare+ Expo. Značný zájem o spolupráci s ČR má soukromá společnost Taiwan AI Labs.

Precizní zemědělství

Tchaj-wan je vysoce závislý na dovozu potravin. Potravinová soběstačnost ostrova je jen kolem 35 %. Jeho ambicí je stát se lídrem v produkci organických potravin v Asii. Inovativní řešení v precizním zemědělství často reagují na současné globální výzvy, jako jsou oteplování, degradace půdy, nedostatek vody či lidských zdrojů, stárnoucí obyvatelstvo nebo škody způsobené pesticidy a chemickými hnojivy. Evropská unie tuto problematiku reflektuje ve strategii „Farm to Fork“ v rámci Zelené dohody pro Evropu a Tchaj-wan ji řeší podobnou iniciativou „Farm to Dining Table“. Cíle mají stejné – udržitelný potravinový systém zaručující kvalitní, bezpečnou a výživnou potravu.

Tchaj-wan vnímá sucho jako hrozbu a přijímá opatření krátkodobého charakteru (například zákaz zavlažování rýžovišť při akutní situaci), střednědobého charakteru (udržitelné a smart zemědělství) i dlouhodobého charakteru (snížení spotřeby pesticidů, recyklace zemědělského odpadu, přechod na biopotraviny). Někteří zemědělci využívají jako metodu pěstování aeroponii, která je založena na dostatečném přístupu vzduchu ke kořenovému systému a je plně bezsubstrátová, čímž odpadá riziko veškerých chorob způsobených mikroorganismy v půdě. Aeroponie představuje udržitelné řešení z pohledu úspory vody, energie a prostoru. Česko může nabídnout své know-how v hodnotné recyklaci. Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze realizuje projekt společně s National Taiwan University díky financování z programu DELTA 2. Je zaměřený na řešení v oblasti znečištění vod následkem zemědělských aktivit. ČZU rovněž pokračuje v prohlubování spolupráce s National Sun Yat-sen University v Kaohsiungu v oblasti čištění vody z akvakultury pomocí umělých mokřad.

Chytré systémy pro management farem díky cloudovým a mobilním aplikacím, které umožňují efektivní správu zemědělských dat, nebo roboty včetně dronů již nejsou dávno nic neobvyklého. Témat k řešení je mnoho: vyhodnocování výnosového potenciálu úrody, monitorování plodin, kontroly chorob, škůdců a závlahy na základě využívání senzorů, AI a dat dálkového průzkumu Země či konceptu digitálního dvojčete. Čeští experti mají mnoho zkušeností například s využitím technologií 4.0, Machine Vision a AI v oblasti monitoringu zdraví dobytka, dojení či bezkontaktního vážení prasat, s vyhodnocováním vlastností půdy a hnojivy na míru, dále se senzorickou platformou vyhodnocující teplotu vzduchu a půdy, vlhkost, světlo či hodnotu PH a konečně s identifikací a klasifikací plodin na základě využití AI.

Finanční nástroje

Mezi hlavní finanční nástroje na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s Tchaj-wanem patří program DELTA 2, který administruje Technologická agentura ČR (TAČR) na základě partnerství s National Science and Technology Council (NSTC) a s ministerstvem hospodářství. TAČR rovněž vyhlašuje soutěže na podporu multilaterálního výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií (CHIST-ERA), v oblasti biodiverzity a ochrany ekosystémů (Partnerství pro biodiverzitu) a materiálového výzkumu (M-ERA NET) v rámci programu Horizont Evropa. Program SIGMA bude postupně zajišťovat implementaci aktivit z programu DELTA 2 a unijních nástrojů. Výzvu na předkládání mezinárodních grantových projektů zaměřených na základní výzkum pak vyhlašuje Grantová agentura ČR ve spolupráci s NSTC. Vědci z ústavů Akademie věd ČR mohou využít každoroční výzvy v rámci Projektů Mobility Plus, kterou vyhlašuje AV ČR společně s NSTC a Academia Sinica.

Loni zřídil Národní rozvojový fond exekutivního jüenu Investiční fond pro střední a východní Evropu v hodnotě 200 milionů USD. Spravuje ho Taiwania Capital, národní společnost rizikového kapitálu. Fond funguje obousměrně – financuje jak tchajwanské firmy, které chtějí investovat v Evropě, tak je určen i pro evropské společnosti, které mají zájem se etablovat na tchajwanském trhu. Prostřednictvím fondu chce Tchaj-wan posílit spolupráci především v následujících odvětvích: polovodiče, biotechnologie, letecký a vesmírný průmysl, chytrá města, finanční technologie, elektromobily, laserová optika, AI a chytré strojírenství. Svůj byznys plán mohou zaslat české firmy i startupy, které

1. mají zájem o realizaci své hlavní obchodní činnosti na Tchaj-wanu nebo o technologickou spolupráci s tchajwanskými společnostmi,
2. již založily nebo plánují založit pobočku na Tchaj-wanu,
3. založily či plánují založit joint venture s tchajwanskými firmami.

Taiwania Capital má pobočku v Praze.

V rozvoji vědeckovýzkumné spolupráce hraje důležitou roli rovněž pořádání česko-tchajwanských Technologických dnů, které slouží jako platforma pro navázání kontaktů a výměnu zkušeností a know-how. Navázaná partnerství lze často dále využít pro podání návrhů projektů do veřejné soutěže programu DELTA 2. V současnosti jsou pořadateli na české straně TAČR spolu s AV ČR a NSTC je organizátorem na tchajwanské straně. Zasedání se střídavě konají v Česku a na Tchaj-wanu a účastníci tak mají jedinečnou příležitost poznat výzkumnou infrastrukturu svých partnerů.

 

Autorka: Marie Leflerová, vedoucí vědeckotechnologického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz.