Ve čtvrtek 13. února tomu bylo právě 33 let, co se tehdejší Československo – díky týmu z ČVUT – připojilo k tehdy mladičké celosvětové síti internet. První pokusy o připojení probíhaly už od podzimu 1991, oficiální datum připojení se však uvádí 13. 2. 1992.
Asi desetičlenný tým z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, který se spíše ze zájmu než z profesní povinnosti zajímal o internet a technologie, díky svým dobrým kontaktům s pracovníky univerzity v rakouském Linci, kam tehdy vedl datový okruh, realizoval první mezinárodní hovor nevelké kvality a také značně drahý.
Hlavní slovo k připojení naší země k internetu před 33 lety patřilo Stevenu Goldsteinovi, zástupci americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která jakožto provozovatel tehdy jediné páteřní sítě internetu rozhodovala o tom, kdo se k němu může připojit. Zásadní podmínkou bylo, že musí jít výhradně o akademickou instituci, komerčním zájemcům byl totiž svět internetu ještě zapovězen.
Ke slavnostnímu připojení došlo 13. února 1992 z posluchárny č. 256 zmíněné univerzity. Jeho rychlost byla 19,2 kilobitu za sekundu. Realizací prvního připojení bylo pověřeno Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, konkrétně Oddělení informačních soustav. V jeho čele stál Jan Gruntorád, dnešní emeritní ředitel sdružení CESNET. Právě Jan Gruntorád byl také jedním z těch, kdo na slavnostním aktu v roce 1992 promluvil za tehdy ještě československou stranu. Za zmínku stojí i počítač, který byl před třiceti lety připojen – šlo o sálový počítač firmy IBM vážící několik tun.
„Připojení do Internetu předcházelo připojení do počítačové sítě EARN (European Academic Research Network), která byla odnoží americké sítě BITNET. Provoz sítě EARN/BITNET koordinovala firma IBM. Jednalo se totiž o propojení sálových počítačů IBM umístěných na universitách, využívající protokol SNA firmy IBM. Na Oblastním Výpočetním Centru ČVUT v Praze, kde jsem tehdy pracoval, byl provozován střediskový počítač IBM 4341. V průběhu roku 1988 jsme požádali vedení sítě EARN o připojení počítače IBM, provozovaného na ČVUT v Praze, o připojení do sítě EARN. Po několika měsících po odeslání žádosti jsme dostali odpověď, že vzhledem předpisům amerického Ministerstva obchodu zvané COCOM, není připojování počítačů na universitách za ,železnou oponou´ možné. Po politických změnách v roce 1989 jsme výše uvedená jednání obnovili a následně jsme dostali kladné stanovisko. Na základě jednání s pracovníky University Jana Keplera v Linci jsme v říjnu 1990 počítač IBM umístěný na ČVUT připojili prostřednictvím telefonního datového okruhu rychlostí 9,6 kb/s. Zřízení tohoto okruhu trvalo tři měsíce a na osazení okruhu jsme si museli opatřit modemy," vzpomíná na internetové začátky Jan Gruntorád.
Historii českého internetu začal psát CESNET
Zásadní roli při šíření internetu hrála akademická sféra. Rozhodlo se o rozvoji celostátní páteřní sítě spojující akademické instituce, které dále rozváděly internet do metropolitních sítí. Začal vznikat projekt FESNET, později rozdělený na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network). CESNET měl ze začátku hvězdicovou topologii a už v březnu 1993 disponoval uzly v jedenácti českých městech. Kromě linky do Lince zařídil CESNET také propojení s Amsterodamem a později s Banskou Bystricou.
Větší rozmach internetu v České republice umožnila dohoda tehdejších rektorů, kteří podpořili propojení svých vysokých škol. Díky tomu byly z rozpočtu vysokých škol vyčleněny prostředky, které umožnily vznik zmíněného sdružení CESNET, jakožto zastřešující organizace projektu budování stejnojmenné páteřní sítě u nás.
Zatímco dnes je internet neodmyslitelnou součástí života miliard lidí na Zemi, na začátku devadesátých let minulého století to u nás byla záležitost několika zainteresovaných informatiků, vědců či počítačových nadšenců, kteří se už před oficiálním připojením vzdáleně připojovali k sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN.
FidoNet, EUnet a EARN
V roce 1990 u nás vznikla amatérská sít FidoNet a pro unixové počítače sít EUnet. Pronikla k nám i evropská odnož sítě Bitnet, která vyžadovala trvalé spojení po pevných okruzích. Okruh vedl z Prahy do Lince a měl rychlost 9 600 bit/s. V listopadu roku 1991 byla rychlost okruhu zvýšena na dvojnásobek a začal být využíván i pro přístup do internetu.
Zajímavosti z historie internetu u nás
V prosinci roku 1991 byl tehdejšímu Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy podán návrh na vybudování celostátní páteřní sítě FESNET. To jej schválilo a v červnu 1992 na něj uvolnilo 20 milionů korun. Následně došlo k již zmíněnému oficiálnímu slavnostnímu aktu připojení Československa k celosvětové síti internet. „K připojení na Internet jsme využili datový okruh, který byl zřízen pro připojení do sítě EARN. Překonfigurovali jsme modemy tak, že umožňovaly duplexní provoz rychlostí 19,2 kb/s. Na modem jsme připojili směrovač CISCO IGS a použili jsme IP adresy, které jsme získali od NSF. Na 13. února 1992 jsme do posluchárny č. 256 na elektrotechnické fakultě ČVUT přizvali kolegy z vysokých škol a ústavů AV ČR a také zahraniční hosty, kteří nám s realizací připojení pomáhali. Je zapotřebí si uvědomil, že Internet mohli používat uživatelé, kteří měli přístup k počítačové síti ČVUT. Nejčastější aplikací byla elektronická pošta a přístup do databází knihoven na amerických universitách," vysvětluje Gruntorád.
Rok na to, 15. června 1993, je slavnostně zahájen provoz sítě CESNET.
Na počátku roku 1995 byla zrušena doména „cs“, v souvislosti s chystaným rozdělením Československa byla v Česku již v roce 1993 zavedena doména „cz“. Po první liberalizaci internetového trhu v témže roce začali vznikat noví poskytovatelé internetového připojení (v roce 1998 jich už byly téměř dvě stovky). Ti pak na začátku nového tisíciletí přišli s přelomových přístupem: začali nabízet internet v rámci měsíčního paušálu.
V roce 1996 začal své služby nabízet katalogový vyhledávač Seznam.cz a své stránky zprovoznila Poslanecká sněmovna České republiky. V listopadu téhož roku spustila své stránky politická strana ODS, za tři měsíce ji následovala ČSSD.
Na jaře 1997 byl zprovozněn portál Atlas.cz a společnost SPT Telecom zahájila zkušební provoz technologie euroISDN, která umožňovala připojení k různým službám, hlasovým a datovým, současně jednou přípojkou.
V květnu roku 1998 bylo založeno zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, které se stalo správcem národní domény (koncovka .cz) a v téže době začala jako první z českých bank nabízet internetové bankovnictví Expandia Banka.
V září 1999 vznikl portál Centrum.cz, v následujícím roce zahájil provoz e-shop Alza.cz. Česká akademická síť CESNET 2 byla 1. listopadu 2001 propojena s evropskou gigabitovou sítí GÉANT.
„Já bych všechny ty internety a počítače zakázala." Tento výrok se stal kultovním výrokem-memem. Vyšel jako odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny. Výrok měla údajně pronést Věra Pohlová, 72letá důchodkyně. Není však jisté, zda si ho novináři deníku nevymysleli či neupravili.
V roce 2002 byla zpřístupněna možnost připojit se do sítě prostřednictvím bezdrátové technologie wi-fi a v únoru 2003 oznámila společnost SkyNet, že jako první v Česku nabídne rychlý internet prostřednictvím technologie ADSL. O dva měsíce později nabídl mobilní operátor Eurotel svým uživatelům neomezené připojení na internet v rámci paušálu, T-mobil stejnou službu spustil v následujícím měsíci. V témže roce začal Seznam.cz jako první v ČR používat fulltextovou technologii od Google.
První televizní vysílání přes internet bylo spuštěno v září 2006 a v říjnu téhož roku u nás otevřela svoji pobočku společnost Google.
V roce 2010 překročil podíl českých připojených domácností 50 %. V roce 2012 se první uživatelé připojili k internetu prostřednictvím mobilního LTE připojení. To nabídlo na tehdejší dobu závratnou přenosovou rychlost 60 Mb/s.
Internetová současnost v ČR
Poslední roky byly ve znamení přechodu na 5G síť a konsolidace telekomunikačního trhu.
V roce 2024 se podíl uživatelů internetu v Česku vyšplhal na 88 %, což představuje téměř 7,6 mil. osob starších 16 let. Zatímco osoby do 55 let používaly internet téměř všechny (99 %), u starších ročníků nebylo používání internetu samozřejmostí. Ve skupině lidí starších 65 let bylo online 57 % osob a tento podíl vzrostl meziročně o 5 procentních bodů. Internetové bankovnictví používalo 77 % osob starších 16 let. I v tomto případě byl zaznamenán největší nárůst u osob starších 65 let a podíl těchto uživatelů se meziročně zvýšil z 33 % na 41 %.
Internet jako síť americké armády, web jako síť CERN
Počátky internetu ve světě sahají do 60. let 20. století, kdy v USA vznikla čistě armádní síť ARPANET, do té se v 80. letech začaly připojovat americké univerzity. E-mail se přidal začátkem 70. let.
V roce 1986 spustila National Science Foundation (NSF) páteřní síť NSFNET, která propojila počítače do té doby připojené k ARPANETu a MILNETu. Zpočátku to byla síť striktně nekomerční.
Mnozí experti už tehdy odhadovali, že internet by mohl být velkou vzpruhou pro americkou ekonomiku. Tuto myšlenku, která klíčovým způsobem ovlivnila dnešní podobu internetu, se povedlo prosadit senátoru Al Gorovi.
V 90. letech Tim Berners-Lee, vědecký spolupracovník Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN, přišel s konceptem World Wide Webu (www) s HTML jazykem a HTTP protokolem, který měl zprvu sloužit hlavně komunikaci vědců v CERN a dalších akademických institucích. Když byla v srpnu 1991 spuštěna vůbec první webová stránka, která byla věnována samotnému projektu World Wide Webu a byla hostována na počítači NeXT Tima Berners-Leea, používali internet méně než 4 miliony lidí na celém světě, internet však začal rychle nabírat na síle a vlivu. Uživatelé internetu během následující dekády rychle přibývali.
14. února 2005 byl založen videoserver YouTube, slaví tak v letošním roce 20. výročí existence. Stojí za ním trojice bývalých zaměstnanců platebního serveru PayPal: Steve Chen, Chad Hurley a Jawed Karim. Podle srovnávacího portálu Simmilarweb je druhou nejnavštěvovanější stránkou po google.com
Internet nyní používá 5,5 miliard lidí, přičemž za poslední dva roky se jejich celkový počet zvýšil o téměř 200 milionů. Více než 67 % světové populace je tak nyní online, ale stále existují významné rozdíly v kvalitě přístupu k internetu po celém světě.
Doplnění 15. 2. 2025: Do textu byl doplněn kultovní výrok o internetu, který údajně řekla důchodkyně Věra Pohlová v odpovědi na anketní otázku deníku Metro.
Zdroj: CESNET, iDnes.cz (1,2), uvtnet.cz, Český statistický úřad, CERN, Statista, Živě.cz
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
