Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Tomáš Cihlář a Jan Konvalinka po přednášce Antonína Holého | Foto: Tomáš Belloň, ÚOCHB
Tomáš Cihlář a Jan Konvalinka po přednášce Antonína Holého | Foto: Tomáš Belloň, ÚOCHB

Injekci, která brání přenosu viru HIV, schválila Evropská komise. Přípravek, který stačí pacientům podat dvakrát ročně, je podle Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vysoce účinný. Oproti současným lékům, známým jako pre-expoziční profylaxe (PrEP), které je obvykle nutné užívat denně, se jedná o významný posun.

Na vývoji látky lenakapavir se podílel český virolog a biochemik, viceprezident společnosti Gilead Sciences pro virologii, Tomáš Cihlář. Jeho kontakty s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR jsou těsné a mají historické kořeny. Strávil zde své doktorandské období a jeho školiteli byli Ivan Rosenberg a Ivan Votruba. Pro česká média uvedl, že v případě dostatečné proočkovanosti by lék mohl ochránit veřejnost před šířením viru HIV.

Ústav organické chemie a biochemie spolupracuje s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences dlouhodobě. Spojuje je silný příběh chemika Antonína Holého, jehož slavná molekula tenofoviru se stala základem pro vývoj léků proti HIV. Patenty A. Holého a lékaře Erika DeClercqua, společně s obrovským nasazením zakladatele Gileadu Johna C. Martina vedly k jednomu z největších úspěchů na poli chemie a medicíny. Léčivé přípravky proti viru HIV a žloutence typu B zachraňují miliony životů na celém světě.

Ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka k tomu poznamenává: „Spojení Antonína Holého, lékaře DeClercqua a Johna C. Martina, ve vědeckém světě známé jako Holy Trinity, není jen záležitostí historie. Se společností Gilead Sciences náš ústav stále spolupracuje na různých projektech. Tomáš Cihlář, coby žák Antonína Holého, je jen jedním z příkladů, že špičková věda a medicína překračuje čas i oceán.“

Lék lenakapavir se bude v Evropě prodávat pod obchodním názvem Yeytuo. Regulační orgány v USA ho schválily už v červnu pod jménem Yeztugo. Finální ano Evropské komise platí pro použití v 27 členských státech EU, v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu. Než se lék dostane až k pacientům, čeká společnost Gilead Sciences dohadování o cenách a podmínkách úhrady se zdravotnickými systémy v každé ze jmenovaných zemí.

Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je virem HIV nakažených skoro 40 milionů lidí. Cílem iniciativ WHO a přidružených institucí je ukončit pandemii viru do roku 2030, což zahrnuje i zlepšení přístupu k preventivním lékům jako PrEP.

Světově uznávaný virolog a biochemik je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Jaký vliv měla VŠCHT Praha na vaši pozdější kariéru ve virologii?

V druhé polovině 80. let jsem na VŠCHT studoval obor Kvasná chemie a bioinženýrství. To bylo moje první vážnější setkání s mikroorganismy a i když viry nebyly zásadní součástí studia, bylo k nim přece jen od bakterií a kvasinek poměrně blízko. Stejně důležité pro moji cestu k výzkumu a vývoji virostatik byly také solidní základy v organické chemii a biochemii, které jsem si z VŠCHT odnesl. Ve výzkumu léčiv člověk musí spojit všechny tyto obory a alespoň trochu jim rozumět.

Tomas Cihlar1

Od ukončení studia na VŠCHT Praha uplynula dlouhá cesta. Co z této profesní cesty by se nejvíce hodilo vědět ve studentském prostředí?

Dělejte, co vás baví, ale vždycky se při tom ptejte, k čemu to je dobré a jak to lidem a společnosti může prospět a posunout nás někam dál.

Výsledek vaší práce je zlomový a ovlivňuje obrovské množství životů. Měl jste někdy období pochybností při vývoji lenacapaviru? Co vás nejvíce motivuje nevzdávat se?

Během deseti let, které nakonec vedly náš tým k objevu lenacapaviru, jsem měl vážnější pochybnosti jen jednou, a to bylo, když jsme se po prvních čtyřech letech práce na projektu ocitli ve slepé uličce a nějakou dobu jsme nevěděli, kam dál. Pak se ale najednou otevřely nové možnosti a dalších šest let byla cesta sice klikatá, ale směr byl jasný a postup projektu zřejmý. Když se něco nedaří, je dobré tu nejistotu s někým sdílet. Naše práce je vždycky týmová a to hodně pomáhá, protože ne každý má pochybnosti ve stejné fázi a lidé se navzájem podrží. Nakonec obvykle někoho v týmu něco kloudného napadne a může se postupovat dál.

Co si myslíte o budoucnosti virové medicíny? Jsme na cestě k úplnému vyléčení HIV?

Vývoj nových preparátů pro prevenci a léčbu virových onemocnění bude důležitý tak dlouho, jak dlouho budou lidstvo viry sužovat, ať už jde o obyčejnou rýmu nebo ebolu s osmdesáti procenty úmrtnosti a všechny viry mezi tím. S rozsáhlým propojením světa, narůstajícím hnutím proti vakcínám, globálnímu oteplování a zásadními změnami ekosystému se i viry budou dále přenášet a vyvíjet. Evoluce virů je díky jejich nepřesné, ale velmi rychlé replikaci otázkou dnů či týdnů, takže se mohou měnit doslova před očima a my na to budeme muset být stále připraveni. Pokud jde o úplné vyléčení HIV, důležité je, že na cestu jsme se vydali a věříme, že má smysl po ní dál jít. Ale kdy a zda vůbec dorazíme na její konec, to ještě nevíme. Je to běh na dlouhou trať a cíl je zatím schovaný ještě někde za horizontem.

 

Zdroj: Ústav organické chemie a biochemie AV ČRVysoká škola chemicko-technologická v Praze

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR