Vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity odstartovali přípravu projektu na konstrukci prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra.
Norbert Werner s modely nanosatelitů, které již ve vesmíru snímají hvězdné gama záření.
Chystaný český dalekohled bude konstruovaný primárně pro výzkum kilonov, které vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy a černé díry. To provází i gravitační vlny a záblesky gama záření. „Naším cílem je postavit družici, která by byla schopna pozorovat výbuch kilonovy. Dalekohled bude umístěný na družici, která bude schopna rychle se natočit na cíl,“ upřesnil vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty MU.
Mimo to má dalekohled umožnit pozorovat exoplanety, tedy planety obíhající kolem jiných hvězd než jenom okolo Slunce. V kombinaci s dalšími pozorováními z jiných observatoří tak vědci mohou zjistit, jak právě tyto planety ztrácejí své atmosféry. Bude možné pozorovat také velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy a záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu.
Projekt prvního českého vesmírného dalekohledu představili Norbert Werner (uprostřed) z PřF MU, ředitel divize Space VZLU Juraj Dudáš (vlevo) a ředitel firmy PEKASAT Michal Turek.
Zrcadlo dalekohledu bude mít podle Wernera průměr 30 centimetrů a družice bude mít tvar kvádru o rozměrech zhruba 100 x 50 x 50 centimetrů. Za konstrukci dalekohledu bude odpovědné výzkumné centrum TOPTEC, které patří mezi aplikační centra Akademie věd ČR a specializuje se na výzkum optiky, optoelektroniky a vývoj aplikací spojených s touto tématikou. „Z pohledu optiky dalekohledu bude nejtěžší zajistit perfektní obrazový výkon po vynesení na oběžnou dráhu v kompaktním, lehkém designu s technologiemi dostupnými v České republice,“ sdělil vedoucí oddělení optických procesů Jan Václavík.
Výrobu družice, která dalekohled ponese, zajistí Výzkumný a zkušební letecký ústav. „Vznik kilonov je relativně rychlý děj, proto potřebujeme vyvinout satelit s dobrou manévrovatelností a zároveň přesností nastavení polohy, aby se stihl včas „podívat“ do správné části vesmíru,“ vysvětlil ředitel divize Space Juraj Dudáš. Předběžný rozpočet projektu odhadl na 20 milionů eur, tedy v přepočtu asi na půl miliardy korun.
Komunikaci a přenos dat pak zajistí společnost PEKASAT, která má dlouholeté zkušenosti v oblasti satelitní komunikaci a spolupracuje s nejvýznamnějšími satelitními operátory z celého světa při zpracování koordinačního procesu družicových sítí. „Naším úkolem bude připravit pozemní segment na přenos velkého objemu dat z družice a zajistit téměř nepřetržitý kontakt mezi řídícím střediskem a družicí,“ uvedl ředitel společnosti PEKASAT Michal Tulek.
Na přípravu detailní studie, jejímž výsledkem má být přesný přehled technologií, jež je potřeba vyvinout, a také objem financí, které budou potřeba, dostali vědci od Evropské kosmické agentury rok. V případě, že bude mise na základě podrobné studie vybrána k realizaci, očekávaný start družice je naplánován na rok 2026.
Projekt je vedený Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLU). Dále na něm spolupracují výzkumné centrum TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR a společnost PEKASAT. Projekt s názvem QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor) je financován z českých prostředků, bude splňovat vysoké standardy Evropské kosmické agentury (ESA) a má podpořit zapojení českých vědců a průmyslu do vesmírných projektů.
Autor: Ondřej Požár
Zdroj: Masarykova univerzita
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
