„Rád věci dotahuji do praxe,“ říká o sobě Karel Lacina z CEITECu Masarykovy univerzity. Ve výzkumné skupině Petra Skládala se zabývá vývojem biosenzorů. Na přístroj, který by mohl předběžně diagnostikovat lymskou boreliózu, získal před dvěma lety finanční podporu Proof of Concept (PoC). A i po skončení projektu na technologii dál pracuje.
Přístroj, který bude levný a natolik jednoduchý, aby jej bylo možné sériově vyrábět. K prvotnímu screeningu by ho šlo využít v každé ordinaci nebo i doma. Taková je vize biosenzorů, na kterých Karel Lacina pracuje v laboratořích CEITECu.
„Snažím se věci směřovat k reálné aplikaci. Centrum pro transfer technologií nám před pár lety domluvilo schůzku s firmami, kde byla i brněnská biotechnologická společnost BioVendor. Můj koncept se jim líbil, zajímala je diagnostika onemocnění způsobeného bakteriemi borelie. Přístroj ale potřeboval vyvinout do podoby, která by byla pro firmy atraktivní. Od laboratorních experimentů k finálnímu produktu a zákazníkovi je totiž daleká cesta,“ vzpomíná Lacina.
O borelie se firma nezajímala náhodou. Lymská borelióza je v Česku nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty, ročně jí onemocní na čtyři tisíce lidí. V první fázi je pro pacienty často obtížně rozpoznatelná a neméně složitá je i její diagnostika. Borelióza sice nezabíjí, ale svým chronickým průběhem může dlouhodobě snižovat kvalitu života pacienta.
Na ověření funkčnosti a celkové dovyvinutí biosenzoru na borelie získal Karel Lacina před dvěma lety podporu Proof of Concept, kterou na MU zprostředkovává CTT. „Byl to pro mě ideální typ projektu. Svojí prací stojím mezi základním výzkumem a zaváděním technologií do praxe. Zároveň ale sám nechci zakládat firmu, která by něco vyráběla a orientovala se přímo na zákazníka, to je úplně jiný typ práce a hlavně zodpovědnosti,“ chválí si Lacina.
O technologii je zájem
Firma BioVendor pomohla dodáním klinického materiálu. „Dostali jsme od nich lidské sérum, na kterém jsme náš prototyp testovali. Senzor byl schopen odlišit, zda je vzorek z pohledu onemocnění pozitivní či nikoliv. Vyskytla se ale další úskalí, takže tato spolupráce je nyní ukončena,“ říká Lacina.
Na podobné technologii spolupracuje s další brněnskou firmou GeneProof. Biosenzor má potenciál fungovat i na jiná onemocnění, vědci se ho proto snaží v rámci kontrahovaného výzkumu uzpůsobit na jiný typ analytu. „Cílem je point of care testing, tedy laicky řečeno testování pacientů bez nutnosti využít laboratorní zařízení. Mělo by jít o podobný prescreening, jako jsou například těhotenské testy. Musí být stoprocentně funkční, citlivý, zároveň ale levný a jednoduchý,“ dodává Lacina.
Prostě to zkoušet
Když přemýšlí nad novou technologií, neomezuje se jen na svůj obor. „Vystudoval jsem biochemii, ale od doby, co pracuji v laboratoři, dělám biosenzory, což je někde mezi biochemií a elektrochemií. A jako samouk jsem nahlédl i do elektrotechniky. Baví mě všechno, co dává smysl a nemám problém skloubit věci dohromady. Samozřejmě kdyby specialista rozebral mé přístroje do základu, nebudou dokonalé. Ale pro použití v praxi musí být především levné a jednoduché, což špička současného výzkumu ani být nemůže, ta je vždycky drahá,“ říká Lacina.
Spolupráci s firmami si chválí, pomáhají mu korigovat vývoj technologie tak, aby byla v praxi co nejlépe využitelná. „Z pohledu výzkumníka, který je do jisté míry odtržen od reality komerčního světa a od pacientů, je dost těžké, aby člověk dotáhl výzkum do konce úplně sám,“ uzavírá.
Autorka: Iveta Zieglová
Článek vyšel v novém čísle časopisu INTERFACE, který vydává Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
