Ve středu 5. 6. 2018 se v prostorách Erste Premier centra v Praze uskutečnil slavnostní večer k již sedmému ročníku projektu Nejlepší spolupráce roku spojený s panelovou diskusí na téma komercionalizace české vědy. Akci pořádalo Sdružení pro zahraniční investice (AFI) ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TA ČR).
Cílem Nejlepší spolupráce roku je zviditelnit a propagovat společné projekty mezi výzkumnými institucemi a aplikační sférou. V památkovém novorenesančním paláci, kde v současné době sídlí Česká spořitelna, se v úterý sešla řada zástupců vysokých škol, výzkumných organizací i firem. Účastníky přivítali předseda AFI Kamil Blažek a předseda TA ČR Petr Očko.
Letošní ročník se na rozdíl od těch minulých zaměřil na projekty spolupráce nejen v okamžiku vstupu na trh, ale i na jejich další komerční úspěšnost. „Snahou je sledovat, jak se spolupráce uplatňuje v reálné praxi, jaké jsou překážky a co s tím můžeme dělat. Chceme se bavit komplexně o podpoře inovací, exportu a investic do VaV,“ zdůraznil Petr Očko v úvodní řeči. Celým programem prováděl Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz.
Spolupráce může mít mnoho podob
V průběhu večera byly představeny celkem tři projekty úspěšné spolupráce výzkumné organizace s podniky. Diskutován byl jejich rozsah, průběh, způsob využití výsledků, finanční úspěšnost i přínos projektu pro aplikační sféru.
Jednatel společnosti CRYTUR, spol. s.r.o. Jindřich Houžvička představil projekt Nové monokrystalické materiály pěstované EFG technologií a jejich použití v hi-tech aplikacích realizovaný ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. Projekt, který přinesl mimo jiné 4 mezinárodní patenty a desítky dalších výsledků, ocenila již Technologická agentura ČR v roce 2015 jako své nejoriginálnější řešení roku.
Že je vzájemně prospěšná spolupráce možná i mezi dvěma soukromými subjekty, ukázali zástupci TOS Varnsdorf, a.s. a výzkumného podniku VÚTS, a.s. Ján Pagáč a Miroslav Václavík. Prezentovali projekt souvisle polohovatelné frézovací hlavy, kterou pro výrobní podnik vyvinuli pracovníci VÚTS. Dlouhodobá spolupráce obou podniků má ale daleko větší rozměr.
Třetím představeným projektem byl Biodegradabilní tracheo-bronchiální stent vyvinutý firmou ELLA-CS, s.r.o. původně pro Thomayerovu nemocnici. Díky postupné degradaci materiálu tohoto stentu se podařilo výrazně snížit náročnost řešení některých pooperačních komplikací a zvýšit tak kvalitu života pacientů. O výstup projektu, který prezentoval Karel Volenec, již projevili zájem i v Královské nemocnici v Londýně. Volenec ale upozornil také na problémy s certifikací nových produktů pro zdravotnické využití a apeloval na zlepšení fungování státních orgánů, které mají tyto služby zajišťovat.
Překážky z pohledu podniků
V druhé části večera diskutovali zástupci zmíněných podniků nejen o navazování spolupráce s výzkumnými organizacemi, ale také o překážkách a problémech, které ji stěžují. Podle Jindřicha Houžvičky mají veřejné výzkumné organizace například mnohdy nerealistická očekávání ohledně podílu na výsledku, ke kterým jsou tlačeny pravidly péče řádného hospodáře. Miroslav Václavík, jako zástupce výzkumného podniku, vidí zase omezení v pravidlech veřejné podpory, které umožňují realizovat smluvní výzkum jako hospodářskou činnost pouze z 20 % kapacit organizace.
Přímá podpora nebo daňové odpočty?
V diskusi došlo i na způsob veřejného financování výzkumu a vývoje. Zástupci podniků se shodli na tom, že dotační podpora sice způsobuje nerovnosti na trhu, současně je ale pro udržení konkurenceschopnosti nezbytná. Problematická je nízká míra důvěry poskytovatelů a s tím spojená malá flexibilita ve využívání dotačních prostředků v jednotlivých letech realizace projektu.
Ukazuje se také, že jednotlivé podniky nemají jednotný názor na podporu výzkumu a vývoje formou daňových odpočtů. „Daňové odpočty nevyužíváme, domnívám se, že je zde dostatek jiných prostředků podpory“, konstatoval Jindřich Houžvička ze společnosti CRYTUR. Dle Jána Pagáče z TOS Varnsdorf jsou naopak daňové odpočty vhodným nástrojem podpory podnikového VaV. „Využíváme je v plné míře. Je s tím ale spojeno obrovské množství byrokracie a nejrůznějších kontrol, stejně jako s projekty,“ upozornil Pagáč.
Optimistickou vizí zakončil diskusi Karel Volenec, který zdůraznil historickou tradici České republiky jako technicky vyspělé země a připomněl infrastrukturní kapacity, které lze využít k dalšímu rozvoji výzkumu a inovací. Nutnou podmínkou jsou ale vhodně nastavené podmínky a strategické priority ze strany státu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: AFI a Pavel Šinagl
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
