Jak zlepšit přenos znalostí od výzkumníků směrem k investorům, kteří by dokázali jejich objevy a vynálezy v konkrétních oblastech prakticky využít? Otázka, kterou řešili odborníci na 4. národní konferenci transferu technologií. Akce se konala 6. září v Ostravě, pořadatelem byla tentokrát Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava tradičně se spolkem Transfera.cz. Akce se zúčastnilo na sedm desítek lidí z transferových pracovišť, univerzit, firem a dalších institucí.
foto: archiv CTT MU
Cílem konference bylo vytvořit prostor, kde specialisté z celé ČR mohou diskutovat aktuální výzvy a příležitosti, které nabízí spolupráce univerzit s průmyslem, a způsoby, jak spolupráci s aplikační sférou posílit. Diskutovalo se celkem v pěti zájmových sekcích, kde účastníci sdíleli příklady dobré praxe i problémy, se kterými se setkávají.Řešila se například komercializace v oblasti IT a zdravotnických prostředků nebo průmyslové využití 3D tisku.
„Investice do vědy jsou jedna věc, další otázkou ale je, jak část těchto nákladů společnosti vrátit prostřednictvím takzvaného transferu technologií a znalostí – tedy jak dostat vynálezy s aplikačním potenciálem z laboratoří na trh. Nejde přitom jen o technické vynálezy, smysl má ve velké míře i transfer znalostí z dalších oborů,“ uvedla předsedkyně spolku Transfera.cz Eva Janouškovcová s tím, že inovace výrazně přispívají k ekonomickému růstu. Na vědu a výzkum půjde příští rok z českého státního rozpočtu rekordních 32,7 miliardy korun. Česko je přitom zatím jen průměrně inovativní ekonomikou.
Největší skupinou příjemců státní podpory na vědu a výzkum jsou vysoké školy a veřejné výzkumné instituce. Právě v jejich laboratořích vznikají unikátní technologie a objevy, které mají potenciál uspět i na trhu. „A není to pouze o státní podpoře, VŠB - Technická univerzita Ostrava v loňském roce dosáhla mimo dotace příjmů ze spolupráce s aplikační sférou ve výši více než 116 milionů korun, zejména šlo o zakázky v oblasti energetiky. Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu můžeme být inspirací pro většinu výzkumných organizací v ČR,“ konstatuje Martin Duda, ředitel Centra podpory inovací VŠB-TUO.
Jedním z příkladů úspěšného transferu výsledků vědy a výzkumu VŠB – Technické univerzity Ostrava do průmyslové sféry je udělení licence k užívání technického řešení pro unikátní brzdový systém. Tento systém pod názvem GCS je zcela novým konceptem vzduchem chlazené kotoučové brzdy vhodné pro nasazení v závodních vozech, kde vzniká extrémní potřeba chlazení brzdového systému. Řešení je chráněno patentem nejen v Evropě, ale také v USA, Japonsku a Koreji.
Během vývoje byly použity pokročilé počítačové simulace, včetně pevnostních a únavových analýz s využitím superpočítače IT4Innovations. O tyto brzdy projevila zájem slovenská společnost Trevor Group. V budoucnu by se mělo podařit prosadit brzdový systém GCS skrze tuto firmu do závodních vozů týmu RacingTrevorAppstores Motorsport, které se účastní prestižního okruhu GT3. Brzdový systém GCS získal mimo jiné prestižní ocenění na mezinárodním veletrhu EuroBrake 2015.
Průmysl nové generace
7. září na akci volně navázala konference „Průmysl 4.0 v praxi“, kterou v Ostravě pořádala agentura CzechInvest. Zúčastnili se jí zástupci vysokých škol a firem z celé republiky, aby společně diskutovali hlavní rysy nastupující průmyslové revoluce a dopady z pohledu vzdělání, vysokoškolského výzkumu i firemní praxe. Průmysl 4.0 přináší nové výzvy, ale také netušené příležitosti nejen pro průmyslové podniky. Významné technologické a strukturální změny zasáhnou celý průmysl i většinu ostatních rezortů, trh práce, vědu a výzkum.
Zdroj: Transfera.cz
- Autor článku: ne
- Zdroj: Transfera.cz
