Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Odborníci Správy informačních technologií města Plzně ve spolupráci s vědci z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni vyvinuli požární senzory umístitelné pomocí dronů v místě krizové události. Hasičům mohou pomoct především ve špatně dostupném terénu efektivně zvládnout krizovou situaci.

Dron 1

Cílem projektu požární senzoriky, který před rokem a půl propojil Správu informačních technologií s výzkumným centrem RICE FEL, bylo vytvořit senzorický systém pro Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, který bude umístitelný pomocí dronů v místě úniku nebezpečných látek či jiné krizové události. Městská příspěvková organizace zabývající se informačními technologiemi uplatnila v projektu požární senzoriky své kompetence v oblasti dronů a vědci z RICE FEL své bohaté zkušenosti s vývojem senzoriky a komunikačních systémů.

„Autonomní senzorová jednotka je pomocí dronu umístěna do oblasti, kde je potřeba měřit stanovené parametry, ať už jde o teplotu, vlhkost, nebo toxické látky. Po dopadu na zem se aktivuje, tedy začne snímat stanovené údaje a vysílat informace prostřednictvím IoT sítě LoRaWan do aplikace v tabletu velitele zásahu,“ popisuje fungování senzorových jednotek projektový manažer z výzkumného centra RICE FEL Petr Kašpar.

Senzory shozené dronem v místě výbuchu, požáru nebo jiné krizové události mohou hasičům okamžitě poskytnout informace důležité pro efektivní zvládnutí situace. „V danou chvíli máme k dispozici on-line údaje o výskytu či šíření nebezpečných látek v oblasti. To může napomoci k efektivnímu rozmístění sil a prostředků při likvidaci mimořádné události,“ říká Michal Pathy, velitel požární stanice Plzeň-Košutka.

„Požární senzorika je po chytrém hasičském obleku nebo chytrých rukavicích další z řady inovací, jimiž Fakulta elektrotechnická přispívá k efektivitě práce hasičů nebo k jejich bezpečnosti. Toto zaměření se dokonce stává jedním z profilových témat Západočeské univerzity, které jí přináší celosvětový ohlas,“ říká rektor ZČU Miroslav Holeček.

Senzorové jednotky jsou autonomní, mají svůj zdroj energie, tedy akumulátor, který napájí řídicí elektroniku, umístěnou v těle jednotky. V ocasní části jednotky se nacházejí senzory pro měření. „Systém je postaven jako skládačka, tak aby byl co nejvíce univerzální. Jednotky můžeme osadit senzory teploty, vlhkosti, čpavku, radioaktivity a jiných toxických nebo výbušných látek,“ vysvětluje Petr Kašpar z RICE FEL.

Senzorové jednotky se dají použít vícekrát. „Po skončení zásahu známe GPS souřadnice senzorových jednotek a dokážeme je vzdáleně přepnout do takzvaného režimu sběru, kdy začnou vysílat zvukový světelný signál, takže je pak snadno najdeme,“ popisuje Luděk Šantora.

Dron 2

Upozorňuje však, že podle stávající civilní legislativy je zakázáno z dronu shazovat jakékoliv předměty. „Toto specifické zařízení je připraveno pouze pro hasičský záchranný sbor a bude nutné nastavit potřebná pravidla pro jeho bezpečné využití,“ upřesňuje Luděk Šantora. „Z pohledu HZS bude nutné vytipovat objekty v obydlené zóně, kde by mohlo dojít k mimořádné události, a mít předem určená bezpečná místa pro umístění senzoru,“ dodává Michal Pathy.

Senzorové jednotky jsou v současné době ve stádiu prototypu, který odborníci ze SITMP a vědci z RICE FEL ve spolupráci s hasiči testují. „Předpokládáme, že v budoucnu dojde k miniaturizaci senzorových jednotek, která umožní, aby jeden dron dokázal roznést místo aktuálních devíti jednotek třeba dvojnásobný počet,“ uvádí programátor a hardwarový specialista Matouš Bolek ze SITMP, který měl v projektu na starosti především mechanické a konstrukční prvky.

Scénáře na testování senzorových jednotek už mají zástupci spolupracujících organizací připravené. Má jít například o zásah v okolí pivovaru Plzeňský Prazdroj, kde by mohlo dojít k úniku čpavku, který se v pivovaru používá pro chlazení. V blízkosti pivovaru se nachází fotbalový stadion a nákupní centrum, tedy místa s vysokou koncentrací lidí. V případě havárie by senzorové jednotky rozmístěné pomocí dronů zajistily rychlé měření hodnot čpavku i předání informace jednotkám IZS.

 

Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: ZČU v Plzni