Vysoké školy a výzkumné organizace hrají klíčovou roli v evropském inovačním ekosystému – jsou zdrojem znalostí, které lze přenést do aplikační sféry. Hlavním nástrojem komerčního šíření jejich vynálezů jsou evropské patenty, ukazuje nová studie vydaná Evropským patentovým úřadem (EPO).
Z výsledků šetření mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, které podaly přihlášku k patentovému úřadu v letech 2007–2018, vyplývá, že více než jedna třetina (36 %) jejich vynálezů se již úspěšně komercializuje a u dalších 42 % se komercializace připravuje.
Podle prezidenta EPO Antónia Campinose výsledky studie naznačují, že dominantním nástrojem, který pomáhá přinášet nové technologie z laboratoří na trh, jsou právě evropské patenty.
Preferovanou formou komercializace je poskytování licencí na patenty, které nastává v 70 % případů. Pouze přibližně 14 % případů komerčního využití výzkumných výsledků tvoří výzkumná spolupráce a 9 % prodej patentů. Vidina založení spin-off společnosti je motivem pro 41 % komercializovaných vynálezů.
Překážky v komercializaci
Podle Campinose však stále existují významné překážky, které proces komercializace brzdí: „Pokud evropská ekonomika chce konkurovat inovacím z Číny a ze Spojených států, tyto překážky musí být odstraněny,“ upozorňuje prezident patentového úřadu.
Hlavním důvodem, proč dvě třetiny vynálezů stále nejsou komercializovány, je, že zatím nedosáhly fáze proof-of-concept, nebo se dokonce stále nacházejí ve fázi výzkumu a vývoje (63 %). Případně ještě nebyl zcela identifikován jejich obchodní potenciál (55 %). Neúspěch při snaze nalézt obchodního partnera je třetím nejčastějším důvodem (38 %) neúspěšné komercializace, přičemž častěji tyto potíže hlásí výzkumné organizace z jižní a východní Evropy. Dalším častým problémem je nedostatek finančních prostředků na aktivity komercializace (25 %).
Nalézání komerčních parterů
Studie EPO ukazuje, že komerčními partnery výzkumných organizací jsou překvapivě malé, střední i velké podniky ve stejném poměru. Většina (74 %) úspěšných komerčních spoluprací zahrnuje partnery z jedné země, pouze ve 27 % případů se jedná o spolupráci napříč Evropou. Snaha o získání obchodních partnerů ze zahraničí hraje významnější roli pro výzkumné organizace z jižní a východní Evropy.
Nejčastějším způsobem získávání komerčních partnerů jsou osobní vazby (92 %) a předchozí obchodní a výzkumní partnerství (71 %). Na třetí příčce se umístily veletrhy a konference (49 %). Patentové databáze (21 %) a internetové obchodní platformy (15 %) jsou využívány méně často a jejich rozvoj tak skýtá potenciál pro zlepšení situace z hlediska nalézání vhodných komerčních partnerů.
Celou studii EPO včetně příloh naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: EPO
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
